Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hrdinou je líný krejčovský tovaryš Labakan, který sní o životě v přepychu a oblékne se do přepychových šatů pro bohatého emíra a když vidí jak uctivě jej lidé na tržnici zdraví využije příležitosti, která se mu nečekaně naskytne. Seznámí se totiž se sultánovým synem Omarem, který vyrůstal u vznešeného káhisrského paši a nyní se vrací domů. Labakan mu ukradne poznávací znamení, sultánovu dýku, a vydává se za něj. Sultánova žena však pozná svého pravého syna a přiměje sultána, aby oba muže podrobil zkoušce. Oba mají dokázat svou zručnost ušitím korunovačních šatů, což se samozřejmě povede jen skutečnému krejčíkovi Labakanovi a tak ho čeká kat. Naštěstí to vše byl jen sen a pošetilý mladík se ještě včas napraví. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (65)

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Když můžu srovnávat s Falešným princem, natočeným o 28 let později, tak druhý jmenovaný se mi líbil více. Přestože zde se natáčelo v Bulharsku, v druhé pohádce v Chorvatsku. Tady to ale filmaři vymysleli jinak. Šlo pouze o sen. I tak si ale klasicky dali záležet na kostýmech. A děj není tak špatný, pohádka navíc není dlouhá. Na svou dobu šlo o relativně výpravný film a myslím, že tehdy měla velké ambice zaujmout děti i dospělé a nejspíš se to i povedlo. ()

baroko 

všechny recenze uživatele

Sice ne s úplně čistým svědomím dávám plné hodnocení, ale každý máme právo na emoce a subjektivitu. Především mám velikou slabost k prvním barevným filmům, protože mají svými nerealistickými barvami zcela osobité kouzlo, což právě pohádce z orientu nesmírně sluší. A protože jde v té době o výjimečný počinek v české kinematografii, když se točí opravdu u moře, a jelikož pro mě je tato pohádka, které jsem se celá desetiletí nějak vyhýbal, příjemným překvapením a malým objevem, dávám tolik hvězdiček kolik jsem dal, a také kvůli oné půvabné dívence, kterou již za pár měsíců stihl tak smutný úděl... ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Režisér Václav Krška vytvořil v druhé polovině padesátých let souběžně dvě orientální pohádky. Využil možnosti natáčet v atraktivních bulharských exteriérech i poskytnutých finančních prostředků a chtěl tak obohatit klasický pohádkový žánr o příběhy z dalekých zemí. Po výtvarné a hudební stránce se mu tento úkol podařil. Výraznější nedostatky lze však spatřovat v samotném základu - scénáři. Známý a do jisté míry nosný motiv zkoušky pravého hrdiny lpí jen na povrchu, kdy se s daným tématem dalo vytvořit mnohem více. V obvyklém případě leccos zastíní kvalitní herecké výkony. Bohužel zde i přes poměrně známá a nadějná jména dochází k nezájmu ze strany diváků. Vedle uměřeného Eduarda Cupáka se trochu ztrácejí výkony Rybářové, Medřické, Fialy i Baldové. Ačkoli je ze snímku patrná snaha režiséra Kršky o vytvoření poctivého díla, výsledek vypovídá spíše o nedomyšleném záměru. Ne vždy toto stačí k úspěchu a ne vždy toto vede k objektivní kritice. ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Jak je Labakan starý, tak je dobrý. Mě se osobně velice líbil a byl pro mne obrovským překvapením. Tím, jak je jednoduchá a průhledná, je krásně koukatelná i pro nemilovníky pohádek Tisíce a jedné noci. Češi si to udělali podle svého, vyrazili do Bulharska, které mělo suplovat Persii a vznikla nádherná, ale bohužel opomíjená pohádka. Eduard Cupák coby titulní záporná postava byl geniální. Vedle vypadal opravdový princ, budoucí Limonádový Joe Karel Fiala, ještě mnohem zoufaleji než, jak vystupoval. Jejich zkouška o dokázání, kdo je pravým princem, je podle mě jedním z nejlepších soubojů v českých pohádkách. Navíc pobaví i spousta hlášek, mezi kterými vyniká: "Aby tě Alláh potrestal." a především "Aby tě Alláh honil po poli!" [1898. hodnocení, 57. komentář, 51%] ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

V roku 1956 bola natočená v bulharsko československej koprodukcii rozprávka "Labakan". Režíroval ju Václav Krška. Labakan je krajčírsky učeň, ktorý by chcel byť bohatý a žiť v blahobyte. Je to však leňoch, podvodník a klamár. Keď sa mu naskytne príležitosť, tak sa začne vydávať za vznešeného sultánovho syna Omara. Nakonec však sultánova manželka odhalí jeho lož. Nikdy som nemal rád takéto variácie na arabské, orientálne príbehy. Takže ani "Labakan" na mňa nijak zvlášť nezapôsobil. ** ()

Galerie (22)

Zajímavosti (4)

  • Labakan i Legenda o lásce  (1956) se měly původně natáčet pouze ve stylizovaném prostředí v ateliéru. (Mackin)
  • Film byl natáčen v Bulharsku současně s filmem Legenda o lásce (1956) v upravených interiérech a kostýmech tohoto filmu. (lausik)
  • Natáčelo se v bulharském Plovdivu, Balčiku, Nesebru a pohoří Rhodope. (Mackin)

Související novinky

Reklama

Reklama