Mladá léta

Mladá léta zachycují Aloise Jiráska hlavně jako učitele na gymnáziu. Zde teprve vidíme, jak se dokázal nadchnout pro historii a stejné nadšení přenést i na své studenty. Tomu věřím, protože v jeho knihách se takovéto nadšení pro historii, z které čerpal, nutně odrazilo. Máme možnost vidět, jak přišel na mnohá svá později slavná díla, na některé pověsti jej upozornili jiní. A je pochopitelné, že vrchnosti se nelíbily všechny jeho díla, která nutně útočila třeba i na církev a její pohnutou historii. Na druhé straně je pak film trochu přehnaný, když město vyjde do ulic a dav skanduje, že chce Jiráska, z toho trochu prýští patos. Snímek pak působí trochu neukončeně právě svým náhlým koncem. Ale Eduard Cupá jako začínající herec byl výborný. (31.07.2023)

Zivotopisny fragment o Jiraskovi lze prezit. Pojetim je to podobne mnoha dalsim podobnym padesatkovym kouskum. Avsak mne zde prece jen chybelo kousek nejake chytlavosti deje, nebo sympaticnosti Jiraska a jeho kumpanu, proste neco, ceho by se dalo chytnout a udelit tudiz vyssi hodnoceni. Libezna byla samozrejme Natasa... :) (30.07.2023)

Také filmem Mladá léta zůstal režisér Václav Krška věren životopisnému žánru, v němž dosáhl znamenitých výsledků. Opíral se o znamenitý, citlivě napsaný scénář Jiřího Mareše a Vladimíra Neffa, který zachycuje nejbarvitější i nejbouřlivější údobí Jiráskova života, kdy mladý, začínající spisovatel se musí potýkat s odmítavým zneuznáním a především s překážkami, které mu nastražovala rakušácky cítící „vlastenecká" společnost maloměstské smetánky. Kladem scénáře, režie i hereckých výkonů je rozlišení skutečných vlastenců od „také vlastenců", kteří nazdarováním a hejslovaněím si dodávají zdání důležitosti a důstojností. Když Jirásek dá bez přetvářky najevo své opovržení k této maloměšťácké společnosti, je pro ni vyřízen, ba je jí dokonce nebezpečný. Proto musí být odstraněn. Způsob, jaký volí úředníci v čele s hejtmanem Parysem, je příznačný pro methody buržoasie. Tito přisluhovači prohnilé rakouské monarchie však zapomněli, že spisovatel Jirásek psal pro lid, že lid jeho díla miluje a že je ochoten se za Jiráska také postavit. Způsob, jak -scénáristé i režisér ukazují vzrůst lidového hnutí na obranu Jiráska, je velmi zdařilý, což především přispívá k velmi působivému účinu filmu, který si jistě najde své nadšené diváky. Filmový přehled 7/1953 (14.09.2008)

Na životpisném filmu o začátcích spisovatele Aloise Jiráska je samozřejmě znát doba vzniku (co byste také chtěli v roce 1952), ale vše zachraňují výborní herci a Krškou výborně zachycená atmosféra maloměšťácké Litomyšle. Začátek je sice kvůli časovým skokům trochu chaotický, ale jakmile budoucí kantor a spisovatel Jirásek stane ve studentském městě, stávají se Mladá léta skvělým diváckým zážitkem. Na to, že mladičký Eduard Cupák ve svém druhém filmu dostal rovnou hlavní roli, tak předvedl pozoruhodný výkon. Stačí si připomenout scénu Jiráskova vyprávění o tragickém údělu kutnohorských havířů v 15. století. Zaplaťpánbu za náhodu, která Krškovi přihrála Cupáka do náruče a uchránila mladého herce před doly, jež mu hrozily. Nebyl by pak žádný Vilík Roškot ani Jeník Ratkin. (07.09.2015)

Apoteóza lidu a husitství. 1) 43letý Karel Höger (supervlastenecký profesor Hubka) či 45letý František Filipovský (nový ředitel gymnásia Boehm) a plejáda dalších špičkových herců spolu s uměřenou angažovaností daly vzniknout zajímavému dílu. Pravda, doba se podepsala na schématickém zobrazení - protijiráskovští měšťáci jsou spíše parodie než portréty, projiráskovci jsou zase pochmurně revolučně vážní - jak taky jinak rok před Stalinovou smrtí. Cítím k tobě nelásku / profesore Jirásku / tři roky tu u nás strašíš / táhnout odkud přišels račiž. 2) 52letý gay Václav Krška pomohl 20letému Eduardu Cupákovi, čerstvě vyloučenému za svou homosexualitu z JAMU, který měl jít pracovat do těžkého průmyslu. Při kamerových zkouškách Cupák přesvědčil Kršku natolik, že místo zamýšlené vedlejší role mu režisér svěřil roli hlavní a stal se i jeho oblíbeným hercem v dalších filmech. (30.01.2015)