Reklama

Reklama

Mladá léta

  • angličtina Youthful Years (neoficiální název)
Československo, 1952, 110 min

Režie:

Václav Krška

Hrají:

Eduard Cupák, Nataša Tanská, Karel Jelínek, Jaroslav Vojta, Jarmila Kurandová, Milan Veit, Radovan Lukavský, Vladimír Salač, Jiří Dohnal, Zdeněk Štěpánek (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Jiráskovo mládí od školních lavic v broumovském gymnasiu, události vojny v roce šestašedesátém, studia na universitě v Praze, příchod do Litomyšle, jeho láska k Marií Podhajské, pozdější Jiráskově manželce, vyhrocení konfliktu s maloměstskou reakcí, vrcholící vleklou oční chorobou, to vše zachycuje nový životopisný film režiséra Kršky. Jako protiváha maloměšťácké společnosti je ve filmu zdůrazněno lidové hnutí, vyvolané nadšenými čtenáři Jiráskových děl, které nakonec maří komplot reakce, snažící se vyrazit Jiráskovi pero z ruky. Jirásek může opět svobodně psát. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (18)

GIK 

všechny recenze uživatele

Válka: „Jde o Šlesvicko – bylo to v novinách.“ ha ha ha Šíření propagandy, paniky a strachu stejně jako dneska. U profesora naleštěný globus. Na žáky Jirásek ukazuje zednářský kosočtverec (merkel sign). Pak ho ukazuje ještě jednou a je to obzvláště pikantní, neboť při tom pronáší tato slova: „Úloha učitele má být budit v žácích zálibu k poznání a pravdě.“ No větší šaškárna těžko může být. U ředitele taky globus. Vláda se bojí lidu – to určitě. Cupák má úplně jiný hlas, než jen o pár let později. Celkem věrohodné historické lokace, kostýmy i mluva. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Mladá léta zachycují Aloise Jiráska hlavně jako učitele na gymnáziu. Zde teprve vidíme, jak se dokázal nadchnout pro historii a stejné nadšení přenést i na své studenty. Tomu věřím, protože v jeho knihách se takovéto nadšení pro historii, z které čerpal, nutně odrazilo. Máme možnost vidět, jak přišel na mnohá svá později slavná díla, na některé pověsti jej upozornili jiní. A je pochopitelné, že vrchnosti se nelíbily všechny jeho díla, která nutně útočila třeba i na církev a její pohnutou historii. Na druhé straně je pak film trochu přehnaný, když město vyjde do ulic a dav skanduje, že chce Jiráska, z toho trochu prýští patos. Snímek pak působí trochu neukončeně právě svým náhlým koncem. Ale Eduard Cupá jako začínající herec byl výborný. ()

Reklama

majo25 

všechny recenze uživatele

Životopisný snímok Alojza Jiráska, asi najväčšieho českého prozaika, aspoň tohoto jediného Čecha sme, ak si dobre pamätám, preberali v škole. Pár filmov na motívy jeho knižných predlôh som aj mal možnosť vidieť. Mladý Cupák ho zahral dobre, teda aspoň v kontexte 50-tkovej filmografie, ktorá patetizmom len tak sršala. To možno vytknúť aj hudobnej stránke filmu, ktorá je vtieravá až rušivá. Zaujímavé, že aj do tohoto historického príbehu dokázali súdruhovia komunisti vtesnať svoje myšlienky a propagandu - červená farba vzdoru, robotnícke vlastenectvo či to, že sa silne nadržiavalo Rusku vo vojne s Tureckom, až tak, že to povzbudzovalo vlastneneckého ducha a oni si museli zaspievať tie ich piesne. Zaujali vedľajšie postavy v ztvárnení Rašilova, Högera či Filipovského. ()

krokodlak 

všechny recenze uživatele

Jakkoliv film o Aloisi Jiráskovi z roku 1952 není nic, co by na první pohled budilo důvěru a místy skutečně je důraz na národní a sociální aspekty přehnaný, tak díky Krškově vynikající a vášnivé režii, Pečenkově kameře i z větší části perfektnímu hereckému obsazení vznikl až překvapivě kvalitní snímek. Skvělým nápadem tvůrců bylo zaměřit se zejména na Jiráskovo pedagogické působení v Litomyšli, neboť tento námět bylo možno pojmout jako nadčasové vyobrazení střetu mladého progresivního učitele s maloměšťáctvím a byrokracií. Navíc se takto do značné míry eliminoval nešvar jiných tehdejších životopisných filmů spočívající v přílišném a neúčelném zalidňování díla slavnými postavami, přičemž epizodka s Palackým ve skvělém Štěpánkově podání je tu evidentně vědomou nadsázkou. Eduard Cupák ve své první velké roli působí velmi vyzrále a jeho spíše romantické či impresionistické než konvenčně realistické herectví předznamenává další významnější spolupráce s Krškou. Nejpozoruhodnější výkony ovšem předvedli Höger jako divoce rozjívený pseudovlastenecký učitel (zatímco v předchozím Krškově filmu mu titulní role Mikoláše Alše moc nesedla), Rašilov coby okresní hejtman a Filipovský v roli zlého ředitele gymnázia, politicky dosazeného za účelem Jiráskova umoření. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Apoteóza lidu a husitství. 1) 43letý Karel Höger (supervlastenecký profesor Hubka) či 45letý František Filipovský (nový ředitel gymnásia Boehm) a plejáda dalších špičkových herců spolu s uměřenou angažovaností daly vzniknout zajímavému dílu. Pravda, doba se podepsala na schématickém zobrazení - protijiráskovští měšťáci jsou spíše parodie než portréty, projiráskovci jsou zase pochmurně revolučně vážní - jak taky jinak rok před Stalinovou smrtí. Cítím k tobě nelásku / profesore Jirásku / tři roky tu u nás strašíš / táhnout odkud přišels račiž. 2) 52letý gay Václav Krška pomohl 20letému Eduardu Cupákovi, čerstvě vyloučenému za svou homosexualitu z JAMU, který měl jít pracovat do těžkého průmyslu. Při kamerových zkouškách Cupák přesvědčil Kršku natolik, že místo zamýšlené vedlejší role mu režisér svěřil roli hlavní a stal se i jeho oblíbeným hercem v dalších filmech. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (3)

  • Filmování probíhalo v Praze, v Litomyšli,v obci Machov a Potštejn, Domažlicích, Trhanově, Broumově, Nízké Srbské, Hronově, Náchodě a na zámku Veltrusy. (M.B)
  • Eduard Cupák mal pôvodne hrať malú rolu, ale pri kamerových skúškach zažiaril natoľko, že dostal hlavnú úlohu. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama