Nezlobte dědečka

Superstará komédie ve které neuvěřitelným způsobem zaválel Vlasta Burian. " "No, 1400 poschodí, to je asi opravdu moc, spíš 1200. - Ty mrakodrapy mají na obě strany stejný počet pater. Víte, já mám domovníka Japonce, on to má domů blíž.." "Komu čest, tomu Matylda." "Když já jdu vybírat činži, a jdu v lednu pro peníze, tak jsem akorát příští rok o Vánocích doma.." "Měl strašnou smrt...on se utopil v mlíce...za tři dny ho našli v jedné kavárně jako škraloup.." (08.12.2011)

Divím se, že se Burian ještě nepřevlékl za malé batole, vždyť vtipy v této komedii většinou nepřekročily dětskou úroveň... Ale zároveň nebyly ani fousaté, aby musel předvádět dědečka. Jediné, co mě fakt pobavilo, bylo experimentální potvrzení, že hlava stojí na stupnici tvrdosti výše než vajíčko, Šléglova rázná reakce na plynulý Jonášův proslov v buriangličtině a dále taneční kreace Hermanové. Vítová opět hrála svým nepříjemným afektovaným způsobem, zato Mandlová nehrála tradičně vůbec nic. (12.01.2013)

Dříve to byl jeden z mých nejoblíbenějších komediálních filmů, pak jsem to trochu přehodnotila. I když strýček z Ameriky je nezapomenutelný, stejně jako Adina v kruzích ("děvče, tobě vypadnou mandle!"), Čeněk Šlégl jako věrný manžel i milenec zároveň či postupně se na filmovém plátně prosazující Jaroslav Marvan. Trochu mně vadila role Hany Vítové, dokonalé ochránkyně nevinného Emánka... Jinak je to ale film velmi dobrý a právem patří mezi to nejlepší z "černobílé filmografie". (17.01.2008)

Lamač je prostě borec- prvních jedenáct minut filmu je vyplněno záběry, které nemají s filmem pranic společného. Asi si to někde natočil a líbilo se mu to, tak to do tohohle filmu prostě přidal. Film Nezlobte dědečka víceméně nemá scénář a celý ho vyplňuje jen Vlasta Burian sám. Krom toho krátkého úvodu je na scéně bez dvou minut celou dobu. Zatím jsem neviděl film, kde by Burian tak živelně řádil. Mám takový pocit, že většina dialogů snad vznikala rovnou na place. Nevím, v každém případě jsem se skvěle bavil. Nedá se samozřejmě srovnávat s Katakombami nebo U pokladny stál, ale rozhodně to patří k těm nejlepším Burianovým věcem. 90% (04.06.2012)

Vlasta Burian hraje bláznivého synovce Emana, který se čistě v zájmu svého bratrance Adolfa (potřebuje se vypařit z domu, aby vyplatil odvrženou milenku-kabaretní zpěvačku) převleče za strýce Jonáše z Ameriky a baví zbytek příbuzenstva. Tj. základní kostra filmového příběhu, na detailech nezáleží, protože celek je plně podřízen králi českých filmových komiků, ostatní tvoří opravdu jen mimořádně slabý kompars. Adina Mandlová eskapády krále komiků ani nevydrží a směje se někdy zády, někdy přímo do kamery, Hana Vítová coby sekretářka tentokrát opravdu není zamilování hodným objektem, Čeněk Šlégl pak hraje jen dalšího donchuána. Jediným důstojným partnerem je Theodor Pištěk v roli žárlivého strýce Hanibala, naopak zhola zbytečné je zastavení v ostravském kabaretu, kde se ocitáme jen proto, aby si Ljuba Hermanová mohla zazpívat píseň. Komik typu Járy Kohouta nebo Fandy Mrázka by tento film udržel tam, kam námětově spadá, v mezích pokleslé frašky. Burianovi však chatrný námět stačil k rozehrání velkého sóla. Maskované převleky, absurdně nesmyslné historky, improvizování hudebních nástrojů, důkaz mimořádných pohybových schopností, drobné urážení dalších hrdinů, vše co český divák na Burianovi zbožňuje, je zde použito měrou vrchovatou. Tento film je příkladem lidové zábavy (v dobrém slova smyslu), Vlasta Burian ji vždy posouval o nějaký stupínek výš než hvězdy Slavínského filmů. Filmy Karla Lamače většinou jen využívaly Burianových schopností k naplnění filmové kasy, rozehrání jeho vloh mu bohužel neposkytovaly. Je otázkou zda „good vodpoledning“ je opravdu k popukání, ale kdo jen trochu zavadil o fenomén Burian, pochopí. (08.02.2004)