Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vlastník benzínky Joe Wilson (Spencer Tracy) má konečně dostatek peněz, aby se mohl oženit se svou snoubenkou Katherine Grant (Sylvia Sidney). Na cestě k ní je však zaměněn za nebezpečného únosce a uvězněn. Brzy mu hrozí lynč. Ani on však nebude úplně bezbranný... Podle povídky Mob Rule Normana Krasny. (Pohrobek)

Videa (1)

Trailer

Recenze (86)

Morien 

všechny recenze uživatele

"V téhle zemi se nevinní lidé nevězní!" Pokud bych měla porovnat se svojí dosavadní "langovskou" diváckou zkušeností, která sestává z jeho předamerických filmů, tak bych řekla, že se jim Fury svojí kvalitou nemůže vyrovnat. Srovnání například s Vrah mezi námi se vyloženě nabízí a podle mého Fury prohrává ohledně úplně každé složky filmového díla, ať už se to týká obrazu, budování atmosféry nebo formulování základní myšlenky. Nicméně tím neříkám, že by se mi film nezdál kvalitní, jenom jsem z něj nejásala tolik, jako jsem doufala. Otázka lynče byla v té době (nevím, jak je na tom Amerika kupříkladu dnes, co se tohohle týče) dost palčivá a čísla, která při své řeči ohledně mrtvých lynčovaných a obviněných lynčujících pronese státní zástupce, mohou člověku způsobit silné mrazení, zvláště když se doplní záběry spořádaných občanů v akci. (Á propos, i v rámci nutného happyendu měli být stejně obvinění odsouzeni za to, že se před soudem dopustili křivé přísahy, ne?) ()

Lynn 

všechny recenze uživatele

Věřím, že v době svého vzniku musel film u ctihodných amerických občanů vyvolat vlnu pobouření a nevole. Zejména proto, jak dokonale vystihuje davovou mentalitu, kdy se z těchto ctihodných občanů stávají zvířata, aniž by však později u soudu projevili byť jedinkrát nad svými činy lítost (právě téma odpovědnosti jedince za kolektivní vinu se zde podává velmi názorně, do jisté míry tématicky připomíná i jiný vynikající film se Spencrem Tracym v hlavní roli - "Kdo seje vítr" Stanleyho Kramera). Velmi doporučuji. ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

Skoro jsem si říkal, že ke konci už Langovi došel dech a finále není až taky silné, jak bych si přál, ale zase tolik to nevadí, protože to, co sledujete do té doby, je silné hodně. Lidstvo se zde krásně prezentuje jako lživé, násilné a neschopné přijmout odpovědnost za svoje činy. Tahle společnost je divná a je smutné, že za 80 let se nic nezměnilo. ()

Astaroth12 

všechny recenze uživatele

Bol som lynčovaný je obraz spoločnosti v ktorej žijeme. Keď sa jedná o jedného či troch ľudí tak sa nič nemusí stáť, ale akonáhle sa začnú pridávať ďalší, tak ostatných to posmeluje k činom, ktoré by za iných okolností nikdy nespravili. Či to robia kvôli začleneniu sa do davu alebo kvôli ješitnosti je celkom jedno, ale sfanatizovaný dav vie narobiť veľké problémy i nevinnému človeku. Fritz Lang to bravúrne zachytil a určite chcel aby sám divák cítil tu neskutočnú nespravodlivosť a nielenže s hlavnou postavou súcitil, ale i trpel s ním a aj žiadal pre účastníkov najprísnejší trest. A naozaj som pri tomto filme pocitoval znepokojenie i hnev a presne to si určite režisér aj prial, aby u diváka tento príbeh nezostal chladný a u mňa sa to podarilo na výbornú. Spencer Tracy bol bravúrny a jeho zmena z príjemného chlapíka na muža, ktorý túži len po pomste bola uveriteľné zahraná a naozaj podal ohromujúci výkon. Ale celá tá zostava bola skvelo vybraná a či sa jednalo o sfanatizovaný dav alebo v súdnej sieni, tak všetci herci sa toho chopili ukážkovo. Remeselné je to úžasné dielko a scéna, ako boli usvedčení obžalovaní bola krásne znázornená a jej výpovedná hodnota bola dokonalá. Tak tento film mi sadol perfektne, čo som mal cítiť pri tomto filme, to som aj skutočne cítil a  to bol určite zámer tvorcov. ()

Ajantis 

všechny recenze uživatele

Brzy po svém příchodu do USA se Lang silně opřel do americké společnosti i s jejím justičním systémem a pojetím spravedlnosti. Pohled na dav, beroucí tuto svévolně do svých rukou a chystající se zlynčovat nevinného, by bylo lze šířeji chápat i jako údiv Evropana nad americkou občanskou společností, v níž jsou lidé zvyklí podstatně více spoléhat sami na sebe namísto centrální moci. Zároveň je však v čistém protikladu ukazuje jako neschopné samostatně přemýšlet (roztomilé prostřihy na hejno slepic) a tendující k davovému jednání; k čemu jsou pak výhody systému, pokud je lidé nedokáží užívat? Druhá část filmu týkající se pomsty onoho nešťastníka pak silně evokuje Dogville, lidstvo je rovněž souzeno za své hříchy odrážející jeho nikoli dobrou podstatu, žel namísto trestu na samém konci přichází smíření, což není zdaleka tak efektní, ani uspokojující. :-) Kromě explicitní kritiky je film prošpikován řadou ironických narážek („já vaši Ústavu číst musel, vy ne, vy jste se tu narodil“, nebo „vždyť to byl dav, ten za nic nemůže!“) a celkově mě mírou své otevřenosti vzhledem k době vzniku překvapil. Oproti „M“ je pak režijně o nemalý kus dál, slabinu bych spatřoval v přece jen jisté vykonstruovanosti scénáře a hereckých výkonech. Slabší ****. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (7)

  • Fritz Lang čekal na svůj americký debut tři roky, během kterých mu byly zamítnuty filmy „Plovoucí peklo“ a „Propustka do nebe“. (Mr.Ocek)
  • Pôvodne sa film končil detailným záberom na uplakanú tvár Sylvie Sidneyovej. MGM však prinútilo Fritza Langa natočiť koniec, v ktorom sa Spencer Tracy a Sylvia Sidney bozkávajú v súdnej sieni, čo režiséra nahnevalo. (Bilkiz)
  • Autorem námětu byl Norman Krasna, jehož k napsání příběhu inspiroval článek o lynčování, který si přečetl v magazínu The Nation. Krasna následně předložil nápad studiu MGM, kde zaujal Samuela MarxeJosepha L. Mankiewicze. Krasna prohlásil, že ve skutečnosti příběh nikdy nesepsal, pouze ho ústně převyprávěl Mankiewiczovi, který ho potom nadiktoval. Ve finálním scénáři se nakonec objevilo několik změn oproti původnímu námětu. (Zdroj: ČSFD)

Reklama

Reklama