Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vlastník benzínky Joe Wilson (Spencer Tracy) má konečně dostatek peněz, aby se mohl oženit se svou snoubenkou Katherine Grant (Sylvia Sidney). Na cestě k ní je však zaměněn za nebezpečného únosce a uvězněn. Brzy mu hrozí lynč. Ani on však nebude úplně bezbranný... Podle povídky Mob Rule Normana Krasny. (Pohrobek)

Videa (1)

Trailer

Recenze (86)

Adman 

všechny recenze uživatele

Geniálně nadčasové sociální náměty jsou zde spolu s brilantně zvládnutou technickou stránkou snímku hlavními klíči k úspěchu a herecké výkony jen podtrhují skvěle zvládnutý scénář. Při pominutí černobílého provedení a šumu ve zvukové stopě jde jednoznačně o výborné drama, které se mohlo klidně točit minulý rok. Katarze nabírá na síle zvláště při přeměně hodného Joea Wilsona (Spencer Tracy) na pomstychtivého a neústupného tvrďáka. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Fritz Lang bere diváka jako sobě rovného partnera do diskuze. Jeho moderní filmová řeč je dokonale srozumitelná a mnohem příjemnější než pohled na zfanatizovaný dav v plné ráži. Jeden by se ostýchal, dva by se ostýchali, ale tři už si rádi kopnou. Pobaví nastíněný paradox, že Ústavu Spojených států lépe znají cizinci (na které je vždy svalována vina). S postavou Spencera Tracyho jsem plně soucítil a vyjma posledních pěti minut bych se zachoval stejně. Anebo možná taky ne. Rád bych věřil, že ne. 90% Zajímavé komentáře: genetique, Ajantis, Zakk ()

Reklama

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Fritz Lang a jeho první režijní pokus v Americe a hned nepříjemná sonda do povahy američanů a jejich pravidelných sezonních lovů na "obětní beránky". Spencer Tracy si tentokrát zkusil jinou roli než mu byla přisouzena v Kdo seje vítr nebo Norimberském procesu a opět předvádí vynikající výkon. Byl jsem lynčován by však bez Tracyho stejně jako bez Langa nebyl tak nepříjemný a atmosférou hutný snímek. Oba odvádí velký kus práce a nebojí se kritizovat ani představit temnější stránku Americké demokracie a svobody. Klidně můžete tento snímek obarvit a pustit dnes a málo lidí pozná jeho skutečné stáří. Od první do poslední minuty i díky příjemné délce vynikající podívaná bez nudných momentů. Slabších 5*. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Velmi působivý - a ve své době asi stále ještě i živý a o filmové ztvárnění si říkající - námět lynče, režijní prací a hereckými kreacemi však dnes už přece jen poněkud zestárlý film, navíc s poněkud zbytečně odlehčujícími momenty, nelogičnostmi a přece jen příliš >hollywoodsky< srdcervoucím závěrem. Pro současného diváka pak sice jde nesporně o další zajímavý pohled na americký styl zpracování žánru soudního dramatu, d.m.s.n. si však maximální možné hodnocení - právě i za onen >happyend< s patetickým proslovem hlavního hrdniny a závěrčným polibkem před soudní stolicí - prostě nezaslouží. - - - - - (Poprvé viděno 17.4.2008 na ČT2, komentář zde jako devátý - 18.4.2008) ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Davová psychóza je diablov výtvor. No pritom tak ľudský. Za morálne neprijateľný je možné považovať tiež verejný lynč, vznikajúci ako dôsledok davovej psychózy. Lynč je často skratkovito požadovaný ako náhrada za zdĺhavé súdne pojednávania a oficiálny výkon spravodlivosti. V súdnych procesoch totiž mnoho právnických kľučiek a precedensov umožňuje oslobodenie vinných, alebo aspoň radikálne zmiernenie ich trestu. Lynč je riešenie okamžité, nemenné a dostatočne prísne. Skryté za kolektívnou identitou komunity a preto ťažko postihnuteľné. Fritz Lang vystihol rozpory lynčovania. A tiež možného potrestania je aktérov verejnej, no samosprávnej popravy, ktorí sa v čase jej uskutočnenia niesli na vlne masovej hystérie. Všetko cez príbeh nespravodlivu trestaného muža, ktorého sa rozhodne komunita mestečka zaživa upáliť za čin, ktorý nespáchal. Zároveň ide o príbeh premeny charakteru z mierumilovného zamestnanca na bezcharakterného pomstiteľa. Skvelý film s drobnými škrabancami, najmä jedným v podobe nepravdepodobne sladkého konca. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (7)

  • Fritz Lang tvrdil, že MGM urobilo veľmi málo pre propagáciu filmu a že v dôsledku toho mal malé tržby. V skutočnosti to bol však jeden z najvýnosnejších filmov štúdia v roku 1936. (Bilkiz)
  • Pôvodne sa film končil detailným záberom na uplakanú tvár Sylvie Sidneyovej. MGM však prinútilo Fritza Langa natočiť koniec, v ktorom sa Spencer Tracy a Sylvia Sidney bozkávajú v súdnej sieni, čo režiséra nahnevalo. (Bilkiz)
  • Scenár bol inšpirovaný únosom a vraždou Brooka Harta v roku 1933, syna majiteľa obchodného domu Hart's v San Jose. Dvoch podozrivých vytiahla z väzenia skupina ľudí, ktorí ich prevliekli cez ulicu do St. James Parku a zlynčovali. (Bilkiz)

Reklama

Reklama