Chata na prodej

Hodlají prodat chatu uprostřed lesů. Definitivní podpis odsunou, aby pro poslední noc svolali mladší i starší generaci. Přijedou děti se svými partnery i její rodiče. A vytáhnou se staré křivdy, odhalí rodinná tajemství. Žádní velcí kostlivci to nejsou, ale divák poznává svou rodinu, povědomé situace, hysterické výstupy (knižní přehazovaná). Prostě typicky české chování. Se všemi neduhy. Nenápadná satira totiž stojí na hercích a solidně napsaných postavách: ať je to jízlivá babička, vilný soused nebo dcera trucující v kostýmu medvěda. Dočkáme se táboráku, teplých svetrů i československých hitů z gramofonu. Jsme holt nejen národem pejskařů, pivařů nebo houbařů, Česko je i chatařskou velmocí srovnatelnou se Švédskem. Kombinace melancholie a nostalgie jednoduše funguje. Tvůrci prostě sází na autentičnost, obyčejnost a přirozenost, snad žádná z postav nevadí, dialogy, které vypouštějí z úst, netahají za uši. Divák se rozhodně nepopadá za břicho, sympatické to ale je. A soustředěný Tomáš Pavlíček je nadějný příslib. (02.04.2019)

Hodně dobře. Na to jak je film kraťoučký a vlastně jednoduchý, tak má neuvěřitelné kouzlo. Je mi jasný, že každý si ve filmu najde chvíle, které by jako z oka vypadly toho, co zná a zažil. Sice je to vlastně neuvěřitelně hořký film, ale vlastně baví od začátku do konce. Málokterý český film dokáže takhle nadchnout. Ale myslím, že Chatě na prodej se to povedlo. Minimálně na ty čtyři hvězdy. A pokud na tři, tak hvězdu dávám za Terezku Rambu. Jak jinak. (75 %) (02.04.2022)

Moc milý malý (nevýpravný) film, který bych ale za komedii označil maximálně tak z jedné pětiny (navíc zdejší humor je téměř vždy značně subtilní, opravdu nečekejte žádnou "troškovskou" řachandu). "Zbytek" bych charakterizoval jako odlehčené, divácky vstřícné rodinné drama, kde postupně vystupují na povrch současné i dávné křivdy, hříchy apod. A k mému vlastnímu překvapení to po celou dobu velmi dobře funguje! Především z hlediska postav a jejich vztahů. Dokonce i ty charaktery, které jsou zpočátku různými způsoby a měrou (záměrně) spíš nesympatické (babička Jany Synkové), ke konci získají hlubší lidský rozměr. Navíc herci hrají skutečně dobře (i proto, že mají CO hrát), největším překvapením pro mě byl dosud zcela neznámý Jan Strejcovský se svým nadstandardně přirozeným projevem v roli lehkovážného syna Vávry a Chýlkové. A ke všemu je film věnován mému skvělému, bohužel nedávno zesnulému vedoucímu bakalářské a diplomové práce, Janu Kastnerovi (o čemž jsem předem neměl vůbec tušení). Čili další důvod, proč musím tomuto dílku fandit. ;-) 70 % (04.12.2018)

„KAM JEDEME?“ ... „NA CHATU!“ /// Taková normální rodinka... opravdu! Nic neříkaj... jen se mračej... teda kromě Synkový, to je tchýně (matka) jak vyšitá... Celkem fajn pokusy (i výsledky) vo černej humor. Spousta ženskejch pochodovejch myšlenek (rejou a rejou a rejou...), chlapská uťáplost a chata, symbol odpočinku, bohatství i manželských nevěr... tentokrát na prodej. Sympatickej malej (českej) film. Takovej ze života. Ani ne tak z mýho, ale dokážu se tam „dostat“. Baví mě ten nenucenej životní humor i „sedmdesátkovej“ soundtrack. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se koupit chatu. 2.) Miluju ženský myšlenky. 3.) Nemiluju ženský myšlenky, ale miluju Judit Bárdos. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (08.01.2019)

Češi jsou národ chatařů, chalupářů a nejrůznějších kutilů. To se nedá popřít. Chvilkami vtipné a chvilkami smutné vyprávění, které bylo tak civilní, že se v něm musel najít každý. Já jsem tam naši rodinu našla. Měla jsem při sledování pocit, že se dívám do zrcadla. To mě malinko vyvedlo z míry. Naprosto uvěřitelný příběh ze života. Herecké obsazení bylo bezchybné. (06.08.2018)