Rain Man

Režisér Barry Levinson je modelovým příkladem, který dlouhá léta oslovoval dospělé publikum rozmanitými žánry, spoluvytvářel směsici nostalgie, dramatu a současné společenské komedie, na kterou se dá klidně podívat i za dalších deset let. Místo samolibého obchodníka Cruise byl původně zamýšlený Jack Nicholson, což by asi byla sakra zajímavá sestava. Nakonec se umíchal koktejl s Tomem Cruisem, který mi v roli úplně nesedí, ale popral se s ní solidně. Hlavní pozornost pochopitelně strhává Dustin Hoffman, který se na roli pečlivě připravoval, setkával se s odborníky na autismus i se samotnými pacienty. Potěší, že výsledná podoba nevyznívá učeně, Levinson zvolil jiný přístup, než většina tvůrců vyprávějících o problematice mentálně postižených. Na druhou stranu je škoda několik vyloženě diváckých gest, několika pomrknutí i spoutání konvencemi a klišé (mladší bratr velmi brzy nevidí staršího sourozence jako zdroj zbohatnutí, výhra v Las Vegas je spíš „lacinou“ zápletkou, scéna ve výtahu, hřejivý humor). Ve výsledku ale samozřejmě velká kvalita. (14.02.2016)

Výkon Dustina Hoffamana je fenomenální. Samotný příběh však staví jen na konfrontaci dvou světů. V prvním žije Charlie, který je ze začátku opravdu nechutný egoista a v druhém Raymond, který má svůj stereotyp. Několik silných pasáží se tu našlo, ale vše stojí a padá na tom, co předvádí Hoffman. Když dávám plné hodnocení, tak po skončení filmu vím, že za nějaký čas se na něho znovu rád podívám. Tady jsem ten pocit neměl. (18.01.2010)

Rain Manovi chýbajú akési väčšie výkyvy, stupňovanie udalostí a vyhrotenie maxima. Jedná sa skôr o voľne plynúce drama, ktorého hodnotenie 91% mi príde trošíčku prešvihnuté - 85% postačí (t. j. slabších päť). No kto má brata, verím, že i malú slzičku uronil. Minimálne za seba musím túto skutočnosť potvrdiť. P.S. Tomovi a Dustinovi to spolu vážne seklo. (23.03.2011)

,,Víš, co si myslím? Myslím, že autismus je pěknej kýbl sraček."..... - určitě vám zůstane hluboko v duši sebevědomý týpek Cruise, ale hlavně neskutečný herecký koncert D. Hoffmana. Celý film je plný silných okamžiků, na čemž má lví podíl i scénář a režie. Vše je jednoduše řečeno Oscarové ! PŘÍBĚH: ***** silný a lidský./ HUMOR: **** jestli vám tedy nevadí, že tyto okamžiky vycházejí z Raymondovi nemoci./ AKCE: NE - to sem nepatří./ NAPĚTÍ: ***** přesně takové, jaké by mělo mít drama. (23.01.2008)

Charlie Babbitt udělal vtip. To se jednou potká paní Lahočná s paní Kostlivou a paní Kostlivá povídá tý paní Lahočný: „Tak mně nějak nehoří karma nebo co.“ No a ta Lahočná povídá tý paní Kostlivý: „No tak si tam dejte bombu, víte.“ Tak si tam dá bombu a potkaj se asi zase za tejden a ta Lahočná se ptá Kostlivý: „Tak copak paní, jestlipak vám už hoří ta karmá?“ A vona ta Kostlivá povídá: „Ale copak o tó, karma mi hoří dobře, ale já hledám barák.“ Charlie Babbitt udělal další vtip. Tentokrát čínský. 爸有性別與他的妻子和小約瑟夫說: „猴吃一個香蕉.“ Ten se povedl, že? Jsou věci, které prostě sednou. Dobrý vtip je jako poctivec ve vládě. Není žádný, ale dva tři se tak tváří. Stejně je tomu u filmu. Jednou za deset let padne mezi plebs solidně odsýpaný příběh, kterýžto film onen plebs vynese do oblak pro jeho lidskost a kvalitu ukázaných skutečností o autismu. Od těch dob je autismus něco víc, než nemoc. A tak nezbývá, než filmu, byť byl ve faktech zcela scestný, pogratulovat, protože pobavil stejně dobře jako dobrý vtip. Charlie Babbitt udělal... (25.06.2012)