Selhání vyloučeno

Sidney Lumet nesklame nikdy. Do krajnosti dohnaná paranoja zo vzniku tretej svetovej vojny je tu zobrazená maximálne uveriteľne a napriek absencie akejkoľvek akcie neuveriteľne napínavo. A tak film pôsobí aj v dobe, kedy je už studená vojna minulosťou. Aj keď...ale nechajme špekulácie, špekulovali tvorcovia Fail Safe a tým to našťastie "nevyšlo". Každý tu má svoju pravdu, každé rozhodnutie je vo svojej podstate nehumánne a otázka, kto je tu na vine, vám bude behať po rozume ešte dlho po filme. Mimozemšťania 50. rokov ako metafora studenej vojny je minulosťou, k slovu sa o dekádu neskôr dostáva v tomto filme chladný realizmus. (04.04.2018)

Na můj vkus příliš mechanicky a pateticky, ale jinak mrazivě přesně přehraná absurdní závislost světa a života na různých druzích mužské ješitnosti a jejich chorobné touze propadat přitažlivosti, důležitosti a osudovosti svých představ. (Těžko uvěřit, že se od té doby všechno dál mílovými kroky mění k horšímu a zase se chystáme obětovat svět, tentokrát nikoli vojenským a politickým představitelům moci, ale finančníkům a byznysmenům, trapným vyžírkům. O kolik lákavější a vznešenější je proti tomu matriarchát ;) - o kolik dál bychom se všichni společně dostali a o kolik příjemnější by takový vývoj byl.) *** Znovu jsem shlédla i Dr. Divnolásku, který na absurdní děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. Nicméně Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** A především, za úvahu stojí i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání vůči Lumetovi a jeho práci, jež vznikala souběžně, nepříjemně připomíná přesně týž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde, v obsahu, v oficiálním textu ČT. Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. *~ (27.03.2021)

Ano. Lidstvo už tehdá v pasedátých a šedesátých letech mělo na sebe vyrobeno tolik bomb, že by svět zničily několikrát... Dnes ani netušíme co mají nejvyspělejší armády světa ve svých utajovaných skladech za zbraně... Tehdy byla největší hrozbou radioaktivní atomová puma. Děsila nejen destrukční síla, ale i následky radiace.... Film celkem logicky poukazuje na fakt, že lidstvo už zašlo ve zbrojení příliš daleko... Americký prezident i jeho kolega ruský premiér to řekli velmi dobře.. Nakladli jsme mezi sebe příliš mnoho překážek, ale je ještě čas je odstranit... Jenže lze si důvěřovat? Může jedna vojenská velmoc spoléhat na čestné slovo té druhé? U Ruska to i dnes platí. Lze Rusku věřit? Podívejme se na současnou situaci na Ukrajině a de facto ruské zabrání Krymu. Můžeme tedy vyděšeně sledovat, jak se k Mosvě řítí bombardér Vindicator (ve skutečnosti to byl Convair B-58 Hustler) s dvěma atomovkami na palubě a odhodlanou nyní již neřízenou osádkou a říkat si, zda k tomu někdy nedojde... Jenže úplné odzbrojení je nesmysl a naše závislost na počítačích je již značná a neumíme se bez nich obejít. Nezbývá tedy věřit, že každý program, půjde v případě potřeby vypnout a spuštěné procesy půjde zastavit. Jinak je s námi ámen. V šedesátých létech v době vrcholící Studené války musel tento film vzbudit jistě mnoho emocí! Nejsem na chlapy, ale H. fondu zbožňuju. Tady asi zahrál nejlepšího filmového prezidenta všech dob a to nejen pro rozhodnutí jaké učinil aby odvrátil konec světa. * * * * (27.07.2014)

Nebylo by fér odbýt Selhání vyloučeno jako "Doktora Divnolásku bez humoru" a nechat Lumeův režijní počin bez dalšího povšimnutí. Čím to, že má Kubrickův film status legendy, zatímco na Selhání vyloučeno se pozpomnělo? I když děj obou snímků je praktiky stejný a stejně tak i rozložení postav, samotné zpracování nemohlo být odlišnější. Lumet také nepohrdne dobrým dialogem, ale i přes značnou upovídnost se mu pomocí čistě filmových prostředků daří stupňovat napětí a bez jakéhokoli odlehčení nutí diváka okusovat si nehty na rukou. K tíživosti pomáhá i stísněnost interiérů a celkový minimalismus - méně přeci často bývá více. Škoda pouze závěrečné prezidentovy patetické promluvy, ve své době měla své místo, v současnosti ovšem vyznívá jako vyčichlá fráze. Na předchozí otázku můžu odpovědět pouze tak, že Kubrickův Dr. Divnoláska má výhodu ve svém nestárnoucím satirickém humoru, který vykreslil absurditu situace výstižněji, než "pouze" nervydrásající Lumetův thriller. Rád bych si přečetl obsáhlejší text srovnávající oba filmy, dalo by se toho najít opravdu hodně k rozebírání. (17.10.2012)

Takový Dr. Divnoláska bez humoru. Můj oblíbený typ filmu: konverzační, politický, s jasně daným poselstvím, provokující (především fašounská postava Waltera Matthaua), se silnými postavami a scénami (závěrečný hovor s velvyslancem). mimořádně skvěle zahraný, napsaný a zrežírovaný. Za 12 rozhněvanými muži sice Selhání vyloučeno zaostává, ale jenom o příslovečný fousek. P.S.: Remake Stephena Frearse je také fajn, na Lumetův originál však nemá ani v nejmenším. (28.10.2013)