Režie:
David LynchKamera:
Freddie FrancisHudba:
John MorrisHrají:
Anthony Hopkins, John Hurt, Anne Bancroft, John Gielgud, Wendy Hiller, Freddie Jones, Hannah Gordon, Michael Elphick, John Standing, Dexter Fletcher (více)Obsahy(1)
Tragický příběh muže, který se narodil s hrůznou deformací. Režisér David Lynch je známý především díky dvěma ve své době skandálním snímkům Modrý samet (1986) a Zběsilost v srdci (1990). Pozornost publika však vzbudil už svým filmem z roku 1980 Sloní muž. Zachytil v něm podle autentických materiálů tragický osud mimořádně deformovaného člověka, Angličana Johna Merricka. Lékař Londýnské nemocnice Sir Frederick Treves našel tohoto nešťastníka mezi pouťovými atrakcemi a pomohl mu najít cestu k vlastní identitě. Takzvaný Sloní muž se projevil jako inteligentní a citlivá bytost, žijící s děsivým handicapem. Lynch vychází ve smutném příběhu z prostředí viktoriánské Anglie. Akcentuje bizarnost dobových londýnských ulic a dílen, kde se upocení muži lopotí u záhadných strojů, jejichž pára zahaluje temná zákoutí. Zdánlivě realistické vyprávění je ozvláštněno mystickým prologem a epilogem v působivé snové poloze. Stěžejním prvkem zůstává prezentace titulního hrdiny, při níž divák prochází podobným procesem jako lidé okolo Sloního muže. V této souvislosti je nutné ocenit výkon Johna Hurta, který v nevšední masce dokáže opravdu hrát. Lékaře Trevese ztvárnil Anthony Hopkins, ve filmu dále hrají John Gielgud, Anne Bancroftová a další známí herci. Snímek získal řadu prestižních filmových cen a byl nominován celkem na osm Oscarů. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (767)
Hned od začátku mě pohltila Lynchovská hudba a styl zobrazování obrazů. Už od začátku filmu Lynch zobrazuje Slona a to bude až do konce. Slon zobrazující určitou krásu, ale přesto mají z něho lidi strach. Ulice vypadající, přesně jak z Londýna včetně počasí. Vše velmi podobné Mazací hlavě. Lynch dokáže vytvářet dokonalá monstra. Dokážu si trochu představit, jak by vypadal film Frankenstein, kdyby ho natáčel. Lynch jednou určitě dostane cenu, za přínos do světové kinematografie. Teď je přehlížen, neboť mu závidí tu dokonalost, kterou dokáže tak bravurně vytvořit. John Merrick mi strašně připomíná Jasona z Pátku třináctého II. Ale soucítím s ním, být ubližován a ponižován není moc hezké a mě to velmi ranilo u srdce. Až odhalíte co všechno John umí, budete s úžasem stát to vše dokáže. Komunikace mezi Johnem Hurtem a Anthony Hopkinsem na mě velmi zapůsobila, ale nejvíce na mě zapůsobilo, když bude pozván k panu Trevesovi domů a začne diskuse o rodinných fotografií, vlastně to celé je nakonec velmi dojemným příběhem, který mě dohnal k pláči a to jsem u Lynche nečekal. Opravdu úžasný snímek. ()
Když se ze zrůdy stane člověk, mluví se o zázraku. Opačný jev však kvůli své četnosti kolem nás nepřekvapí nikoho.. Vůní uhlí a ohně nasáklá industriální atmosféra viktoriánské Anglie, dokonalý střih, sir Hopkins vypadající z některých kamerových úhlů jako J.Abrhám, humánní poselství jen o něco více viditelné než v ostatních Lynchových filmech a hlavně autorův vyplazený jazyk na konvenci milující diváky, kterým říká: „Podívejte, o co přicházíte, kdybych častěji zaplul do středního proudu..“ Upřímně řečeno, kvůli jisté černobílosti charakterů jsem se nad nejvyšším hodnocením rozmýšlel, ale pak nastoupilo Barberovo 'Adagio for strings' a to mě umí spolehlivě rozsekat na kusy.. „Never. Oh, never. Nothing will die. The stream flows, the wind blows, the cloud fleets, the heart beats. Nothing will die...“ ()
Z môjho pohľadu určite zatiaľ najnormálnejšia lynchovka a jediná so silným sklonom aj k piatej hviezdičke, takže konečne som si potykal aspoň s jedným z jeho ultrazmagorených filmov. Celistvý a komplexný sú jediné prívlastky, ktoré som netušil, že pri nejakej z nich niekedy použijem. Lynch sa konečne pokúsil predložiť divákovi dej, ktorý má svoj začiatok a koniec pevne daný, bez akýchkoľvek prekrúcačiek, či nezmyselných zvratových výjavov a abnormálnych dejových hlavolamov, ktoré často nepochopí ani on sám. Samozrejme, že jeho prítomnosť za kamerou je cítiť, komplikovaná a nehodiaca sa snová časť v strede filmu, pár zvrátených scén, ktoré hraničia s chápaním, si Lynch nemohol odpustiť. So zvyškom filmu však pôsobia ako celok a to je podstatné. Senzitívnosť a humánna stránka príbehu a jeho spracovania sa vymyká spod rámca môjho chápania. Čiernobiela kamera je zafarbená nekonečným prúdom citlivej práce s príbehom, ktorý nedokáže neosloviť a nedojať. To by ste museli mať naozaj sloniu, ehm, hrošiu kožu. 85%. ()
fantastický lidsky strhující příběh, jak je řečeno, opírající se o skutečné události... Tak tenhle film jednoznačně nenechá nikoho emotivně na pokoji, ani toho největšího otrlce a cynika... Černobílý filmový materiál jen podtrhuje všudypřítomnou syrovost a krutost.... Jóóó... když David L. ještě nebyl úplně pasován mezi dalšími Davidy... taky šílenými.... Smekám pane Lynchi... ()
"Lidé mají strach z toho, co nedokáží pochopit," říká David Lynch ústy Johna Merrica, muže znetvořeného na samou podstatu lidské bytosti a mně se v tu chvíli vybavují všechny ostatní Lynchovy snímky, ve kterých také rozum stěží chápe a je nakonec spíše odkázán čelit vlastnímu podvědomí. Podvědomí, do kterého vede temná skulina jak do pytle, jímž si sloní muž kryje vlastní tvář. Ale jak podivně jsem se cítil, když v kontrastu k neforemnému Merricovu tělu mi on sám předkládá miniaturní model chrámu, který pomalu zhotovuje ve svém nemocničním pokoji. Kde se tedy vlastně nachází člověk? V tom zkřiveném, odulém těle, kterého se bojím a nemohu ho rozumem pojmout, nebo v té dokonalé a krásné geometrii věží, portálů a vysokých oken? Kdo ví... ()
Galerie (120)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (47)
- Roku 1923 zveřejnil dr. Frederick Treves své paměti "The Elephant Man and Other Reminiscence" (Sloní muž a jiné vzpomínky). Christopher De Vore a Eric Bergren je použili jako předlohu ke scénáři. (Tomket)
- V době skonu Josepha Merricka nebyla diagnostikována příčina smrti. Později se zjistilo, že se jedná o neurofibromatózu - touto nemocí trpí průměrně jeden člověk na 4000 lidí. (Kulmon)
- Sloní muž je jediným filmem Davida Lynche, ve kterém se během svého života neobjevil Jack Nance. Režisér však v jednom rozhovoru uvedl, že právě Nance byl zvažován do role Sloního muže. Problémem bylo, že narozdíl od Johna Hurta, který postavu nakonec ztvárnil, pocházel Nance z USA, kdežto děj příběhu se odehrává v Londýně. (mandyl)
Reklama