The Elephant Man
The Elephant Man
Sloní muž
Režie:
David LynchKamera:
Freddie FrancisHudba:
John MorrisHrají:
Anthony Hopkins, John Hurt, Anne Bancroft, John Gielgud, Wendy Hiller, Freddie Jones, Hannah Gordon, Michael Elphick, John Standing, Dexter Fletcher (více)Obsahy(1)
Tragický příběh muže, který se narodil s hrůznou deformací. Režisér David Lynch je známý především díky dvěma ve své době skandálním snímkům Modrý samet (1986) a Zběsilost v srdci (1990). Pozornost publika však vzbudil už svým filmem z roku 1980 Sloní muž. Zachytil v něm podle autentických materiálů tragický osud mimořádně deformovaného člověka, Angličana Johna Merricka. Lékař Londýnské nemocnice Sir Frederick Treves našel tohoto nešťastníka mezi pouťovými atrakcemi a pomohl mu najít cestu k vlastní identitě. Takzvaný Sloní muž se projevil jako inteligentní a citlivá bytost, žijící s děsivým handicapem. Lynch vychází ve smutném příběhu z prostředí viktoriánské Anglie. Akcentuje bizarnost dobových londýnských ulic a dílen, kde se upocení muži lopotí u záhadných strojů, jejichž pára zahaluje temná zákoutí. Zdánlivě realistické vyprávění je ozvláštněno mystickým prologem a epilogem v působivé snové poloze. Stěžejním prvkem zůstává prezentace titulního hrdiny, při níž divák prochází podobným procesem jako lidé okolo Sloního muže. V této souvislosti je nutné ocenit výkon Johna Hurta, který v nevšední masce dokáže opravdu hrát. Lékaře Trevese ztvárnil Anthony Hopkins, ve filmu dále hrají John Gielgud, Anne Bancroftová a další známí herci. Snímek získal řadu prestižních filmových cen a byl nominován celkem na osm Oscarů. (Česká televize)
(více)Recenze (767)
Nádherný príbeh o ľudskosti v každom z nás. ()
Chvílema sem myslel, že asi začnu křičet, protože ta lidská nelidskost mě dostávala do varu. Krásnej příběh, umocněnej tim, že se opravdu stal. Hopkins a samozřejmě předevšim John Hurt byli fantastický. Navíc Lynch, kterej se dal pochopit a až na pár psycho záběrů byl uplně normální. ()
Nebudu se dál zbytečně pitvat v poslání snímku, to je nad Slunce jasné, navíc unisono 540 x okomentováno. Obvykle perverzní Lynch mě mile překvapil dojemným přístupem k nadčasové problematice. V dnešní době kultu krásy a jiných nehodnot ještě víc aktuální. Bála jsem se, že až uvidím "zrůdu", budu se bát, nebudu spát. I když se maskéři vyřádili, nic takového se nestalo. Soucit od sebe neočekávám, zvlášť pro více vyvinutý smysl pro estetiku než jiné smysly, což je dané, to si každý přináší na svět, nemíním se odsuzovat. Hlavní důvod proč jsem chtěla film konečně vidět je jinde. "Michaeli, už neplač, nikdo na světě už Ti tvé zásluhy neodpáře, nemusíš se bát." ()
Život v industriální Anglii 19. století byl poměrně drsný, i když byl člověk zdravý a normální. Natož, když byl tak trochu zrůda......... Lynch kupodivu netočil pořád jen zmatené umělecké kousky. Tohle je naprosto dokonalý film, který skvěle odráží atmosféru doby. Ke cti mu slouží i to, že se poctivě drží reálných osudů Mr. Merricka. ()
Jak tak pomalu stárnu, tak zjišťuji, že více než citlivý humanistický příběh o lidské kreatuře mě zajímá na tomto filmu všechno okolo. Všechny ty komíny, plynové lampy, bušící dělníci, pouliční topiči.... ()
môj naj film od Lyncha...asi som na tie komerčnejšie záležitosti:) skvelý Hopkins a krásne smutný príbeh, mala som to šťastie vidieť na veľkom plátne a bola som ohromená a dojatá ()
75% ()
People are frightened by what they don't understand... 90% ()
Krásný a citlivý film, po kterém oko nezůstane suché. ()
For ME 94% ()
Je docela paradox, že David Lynch (můj velice oblíbený režisér) natočil svá vrcholová díla hned na začátku své kariéry a teď to s ním jde v poslední době dost z kopce. Sloní muž je však skutečně jedním z mála, jehož obsah pochopíte hned a bez většího přemýšlení. Je však taky pravdou, že toto životopisné drama o Josephu Carey Merrickovi osobně považuji za vůbec jeho nejlepší práci (společně s Mazací hlavou). Smutný příběh, kterému nemám absolutně co vytknout je propracovaný do nejmenších detailů. Lynch ve mně dokázal uvolnit něco, co se jen tak někomu nepovede a to (soucit) s hlavní postavou – já nemám moc rád srdcervoucí zápletku, ale tady jsem se do ní neskutečně zažral. Takže s větou „Já nejsem Sloní muž, já jsem lidská bytost…“ se s vámi loučím… ()
Tenhle film mi dlouho unikal, byl vlastně jediným Lynchovým celovečerním zářezem, který mi chyběl do pažby a možná to je i dobře. Asi bych ho dříve nebyl schopen tak ocenit. A nakonec ocenil, už pro ten závěr a jeho hudební motiv, který mě semlel jako mlýnek na maso. A jsem pevně přesvědčen, že až to uvidím znovu, vrátím se a tu poslední hvězdičku přidám. Možná i dříve, protože tohle potřebuje uležet. ()
Nedávno jsem narazil na útlou knížečku The Elephant Man, ale bohužel jsem zjistil, že to je jazykově extrémně zjednodušená A1 kniha s (ve svém zjednodušení) nepěknými významovými posuny. Tak jsem si přečetl krátký originální příběh, který sepsal sám doktor Frederick Treves (vydáno 1923). Je to místy velmi náročná zastaralá angličtina, se kterou musel pomáhat překladač. Ale k filmu. Lynch se moc skutečného příběhu nedrží a popustil uzdu fantazii. Hlavně co se doktora a majitele freak show týká. Merrick také nestavěl žádný chrám, nebo o tom alespoň nikde není žádná zmínka. Majitele geniálně ztvárnil Freddie Jones, který by ve skutečném příběhu pořádně neměl co hrát. Tady se opakovaně vrací, je naprosto vyšinutý a konfrontuje doktora, dumajícího nad správností a motivy toho co dělá. Naprosto byl vynechán pobyt v přírodě a smutný konec je jen citlivě a decentně naznačený. Černobílý vzhled filmu perfektně sedl a vystihl atmosféru doby a mentality spodiny. Sloní muž je tak trochu freak show, ve které sledujeme panoptikum odporných lidských zrůd, které vypadají jako normální lidé. V kontrastu zdeformovaného člověka, který přes všechno strašné, co mu lidé v životě udělali, zůstává krásným uvnitř. Přes všechen vyobrazený hnus světa (nebo alespoň Anglie) jde o citlivě pojatý, řemeslně bravurně zvládnutý a hluboce humanistický snímek. ()
John Merrick je muj oblibenej hrdina...jedinečna ukazka toho že i chlap s takovýmhle akné to může někam dotáhnout......jeď džone! ()
Nemoci, které nás postihují, jsou různé a často i hrůzné. Objevují se mezi lidmi různá vzácná postižení. Takový člověk ve společnosti může působit podivně a někdy je vnímán jako 'zrůda'. Film je natočen černobíle a děj je zasazen na přelom devatenáctého a dvacátého století. Ač je natočen v roce 1980, tak působí jako by to bylo dílo mnohem starší. Je plný lidství. Hlavním protagonistou je lékař, který fascinovaně studuje mladého muže, který je postižen nemocí způsobující deformaci kostí i celého těla. Tento muž skutečně existoval, jmenoval se Joseph Merrick (ve filmu John Merrick). Jeho vzhled byl tak abnormální, až byl zneužíván k vystupování v cirkuse, coby netvor. Doktor se o jeho případ zajímal a tím dal Johnovi ke konci života pocit štěstí a lidskou důstojnost. Tento příběh snad nejvýrazněji ukazuje, jaký bývá rozpor mezi nitrem a venkovní podobou člověka. Ačkoliv se John Merrick narodil s hrůzným znetvořením, přesto jeho nitro skrývalo krásnou duši citlivého člověka. - "I'm not used to being treated so well by a beautiful woman." ()
Jednou za čas se objeví film,který je tak dobrý,že nevím,co k němu napsat.Film,který mě svou čistotou,jednoduchostí a silným příběhem dokáže dojmout a nadchnout.Sloní muž je takovým filmem a překvapuje mě to tím víc,že podobného filmu jsem se dočkal od často nepřístupného a zvláštního režiséra,jakým je David Lynch.O to jsem za něj vděčnější. 95 % ()
"Hello, my name is John Merrick"... ()
Nemám slov.... Neskutečně vynikající film. Možná nejlepší a nejpůsobivější film, co jsem kdy viděl; černobílá mu jen prospěla, protože navodila tu správnou stísněnou atmosféru. Jedná se o první film Davida Lynche, který jsem shlédnul - a rozhodně není poslední. Akademie to opět nezvládla - minimálně skoro všech 8 oscarových nominací mělo být v tu plešatou sošku přetaveno. To, co dokázal předvést John Hurt pod dokonalou masku, bylo naprosto neuvěřitelné! Anthony Hopkins svou zajímavou postavu také pojal nejlépe jak mohl a minimálně nominace na Oscara by mu slušela. Film je obrovským zážitkem a zanechal ve mě velký dojem. Všichni si za něj zaslouží maximální uznání, jelikož tento silný příběh nemohl být na plátno převedem lépe. Navíc jsem nadšený, že film ještě překonal mé téměř astronomické čekávání. 200%!!! ()
Bylo to krásné. Skutečně film, který mě vzal za srdce. Bylo mi smutno z toho, jak krutí můžeme my lidé být, ale na to chtěl Lynch určitě upozornit. Snad se nad tím alespoň všichni zamyslíme. Trochu mě mrzí, že takové dílo nedostalo žádné ocenění, ale to není to hlavní. Hlavní je, že dokáže něco divákovi sdělit. ()
Související novinky
Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce
Většina herců je ráda, když za život nastřádají hrstku výrazných rolí. John Hurt, jenž nás právě opustil ve věku 77 let (zákeřná rakovina...), ale na tak malé ambice kašlal. Hurt začal hrát ve… (více)
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Kromě samotného velmi zajímavého a vlastně i dojemného tématu se mi líbila černobílá kamera a celé takové noirové řešení příběhu. Trochu mi to dokonce chvílemi připomnělo některé Hitchcockovy filmy. --- ----- Joseph Carey Merrick se narodil 5. srpna 1862 v Lee Street V Leicesteru. Krátce před porodem přihlížela jeho matka na ulici cirkusovému průvodu a z tlačenice v davu vypadla pod nohy kráčejícího slona. Později vznikla legenda, že hrůzný zážitek měl vliv na zdraví dítěte; zde má původ pojmenování Josepha Merricka přezdívkou Sloní muž. Do věku asi 5 let nebyla na dítěti jeho choroba příliš znát, Merrick chodil až do věku mezi 11 a 12 lety do školy, pak mu zemřela matka a macecha jeho otce přiměla, aby poslal dítě vydělávat. Dobrým přítelem Josepha Merricka v té době byl jeho strýc, v jehož holičství chlapec pomáhal. V roce 1875 našel Merrick práci ve Freemanově továrně na doutníky. Vystřídal ještě různá další zaměstnání. Roku 1882 byl Merrickovi v nemocnici v Leicesteru chirurgicky upraven horní ret. Od roku 1884 byl angažován do pouťového panoptika zrůd Toma Normana. Zde ho při produkci v londýnské ulici Whitechapel spatřil Dr. Frederick Treves. V prosinci 1884 a v březnu následujícího roku ho demonstroval před Londýnskou patologickou společností (tato scéna je zobrazena také ve filmovém kriminálním thrilleru Z pekla). V létě 1886 byl Merrick kvůli podvýživě a plicním potížím přijat k léčení v Londýnské nemocnici. Její ředitel Richard Carr Gomm zaslal do London Times zprávu popisující Merrickův případ. Na veřejnosti se mladík, jehož postižení dosáhlo šokující mimořádnosti, objevoval v kápi. Joseph Merrick se stal módní společenskou událostí, stejně jako v té době řádící Jack Rozparovač. Merrick byl inteligentní a gramotný, jeho levá paže nebyla zasažena nemocí. Z okna svého azylu v suterénu Londýnské nemocnice ve Whitechapelu v ulici Bedstead viděl katedrálu sv. Filipa a z papíru a lepenky sestavil její model. V květnu 1887 Merricka navštívila princezna Alexandra z Walesu s vévodou z Cambridge. Téhož roku se Joseph Merrick účastnil představení hry Puss In Boots v divadle Drury Lane. Roku 1889 byl pro lékařské účely fotografován. Zemřel 11. dubna 1890, tělo bylo pitváno a kostra vystavena v Londýnské nemocnici. V roce 1922 napsal lékař Sir Frederick Treves knihu Sloní muž a jiné vzpomínky. Po Merrickově smrti dlouho trvaly dohady, jakou chorobou byl vlastně postižen. Zjevně to nebyla elefantiáza. Uvažovalo se o neurofibromatóze, ale teprve v roce 1979 se pozornost obrátila k Proteově syndromu. Nové zkoumání vzorků tkání a kostry přineslo v nedávné době konečné potvrzení této diagnózy. Oživení zájmu o případ Sloního muže nastalo roku 1978, kdy se na Broadwayi objevila hra Bernarda Pomerance The Elephant Man. Po jejím úspěchu se o Merricka začal zajímat i film. David Lynch v roce 1980 natočil černobílý snímek Sloní muž s Johnem Hurtem v roli Merricka, Anthony Hopkinsem jako lékařem dr. Trevesem a Johnem Gielgudem v roli ředitele nemocnice. Podkladem ke scénáři Lynchova filmu byly vzpomínky Sira Fredericka Trevese The Elephant Man and Other Reminiscences a kniha Ashleyho Montagua The Elephant Man, A Study In Human Dignity. Film se v zájmu divácké atraktivnosti dopustil zkreslení některých faktů a Merrickovo jméno změnil na John. Úspěch zaručila maska, která Johna Hurta změnila v Sloního muže. Vytvořil ji odborník na speciální efekty Christopher Tucker (na snímku). Přes mnohé realistické detaily je Lynchův film prostoupen atmosférou tajemna a romantiky. () (méně) (více)