Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radek99
    ****

    Filosoficky postulát skepticismu a skeptického přístupu k možnostem lidského poznání rozvíjí americký, v pravém smyslu tohoto slova ,,kultovní", režisér David Lynch. Jako to u vícevrstevnatého a významově nejednoznačného uměleckého díla bývá, různí se jistě i jeho možné interpretace, základní úhel pohledu však zůstává - Co je realita? Jsme schopni ji vůbec vnímat a poznat? Nezkreslují naše vjemy objektivní pravdu do té míry, že vlastně poznáváme jen iluze, projektujeme do výsledného počitku své zkušenosti a vnímáme věci a jevy tak, jaké ve skutečnosti nejsou? Tenhle přístup v gnoseologii (teorii poznání) v dějinách filosofie nalézáme již u Platóna a jeho Mýtu o jeskyni či u antických sofistů a přes pozitivismus (David Hume atd.) se dostal až k současným postmoderním náhledům na poznání - a David Lynch je jedním z jeho možných úhlů pohledů. Prostá fabule příběhu o dívce, jež ztratila paměť, a snaží se odkrýt roušku zastírající to, co před nedávnem prožila (příznačná Lynchovská expozice) nás uvádí do zdánlivě harmonického světa běžných západních krimithrillerů. Pozorný divák tu však již nalézá i typicky Lynchovské atributy - jistý obnos peněz (částku 25 000 dolarů), dům číslo 17 a jakýsi záhadný modrý klíč (Lynch rád používá symboliku barev a čísel). To už je nezvratné znamení v přístupu k zobrazování reality (symbolicky západního světa a jeho médií - film si bere na paškál tak trochu i Hollywood a jeho poměry), proč vlastně všemu, co vidíme na filmovém plátně či televizní obrazovce tak rádi a slepě věříme. Náhle se totiž prudce změní všechny výchozí (jednoznačně interpretované) premisy - dojde ke změně identit několika postav, realita pozvolna ustupuje iracionalitě (téměř surrealistické pasáže jakoby z Městečka Twin Peaks), dochází ke zlomu chronologie zápletky, tříští se tradičně akceptovaná kontinuita děje a dějových rovin, divák se ztrácí v bludišti filmového času a prostoru. Lynch nám implicitně dokazuje, že poznat skutečnou realitu a pravdu je nemožné, i když se stále zdá, že indicie a nápovědy dávané nám tímhle snímkem nás k nějakému poznání nutně musí dovést... Chyba lávky, jsme zajatci vlastního vnímání a skutečnou podstatu tohoto světa (jakož i filmu Mulholland Drive) nikdy nepoznáme. Uvidíme jenom pár obrazů, pár odlesků na stěně, pár siluet bytostí, naznačujících, že skutečná pravda je někde mimo dosah našich smyslů. Jsme na tom stejně jako zajatci spoutaní v šeru Platónovy jeskyně... Ztracená dálnice ale v tomhle směru šla mnohem dál a byla (dle mého názoru) kvalitativně lepší...(24.9.2007)

  • Oskar

    Nedávno mi jeden zdejší kolega vyprávěl o filmu Mulholland Drive, divně se ošíval a opakoval "Já to nechápu!" Přišlo mi to trochu směšné, ale teď jsem to viděl a mám úplně stejné příznaky. Při vší skromnosti si nemyslím, že jsem intelektuálně úplně na odpis, ale opravdu jsem nepochopil, o co tam jde. Jsou tam dvě paranoidní ženy, které se chovají nepravděpodobným způsobem, muž, prskající kávu, kolabující zpěvačka s nejkrásnějším hlasem, jaký jsem kdy v životě slyšel a tajemný muž ve stetsonu, který se objevuje a mizí jako dědeček Hříbeček. Jak to vše spolu souvisí a proč, vůbec nechápu. To se mi ještě nestalo, nemá to precedens, takže jakékoli hodnocení je nemožné. Neboli X %(6.4.2005)

  • Renton
    ***

    Scénář: David Lynch .. Neberu(30.7.2004)

  • Dever
    ***

    Slušný bordel na záver. Maximálne zbytočne prehnaná stopáž filmu, z prvých 80 minút by som v kľude vykúzlil to isté ale v 25 minútach. Nebyť posledných 30 minút a krásneho spevu v divadle, Mulholland Drive by mal u mňa určite len 2*. Lynchove filmy proste niesu pre mňa.(25.12.2011)

  • mandes
    ****

    rozpočet : ? tržby celosvetovo : $20,112,339(10.1.2007)

  • - Hudební skladatel Angelo Badalamenti nahrál většinu skladeb s Pražským symfonickým orchestrem. (Eviator)

  • - Během scény v dobytčí ohradě nemá pasák krav žádné obočí, které bylo bráno jako rušivé zjevení. (Kulmon)

  • - Betty tvrdí, že pochází z Deep River v Ontariu. To je jméno bytů v Lynchově filmu Modrý samet (1986). (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace