Bitva u Midway

Emmerich sem-tam prekvapí niečim zaujímavejším, no väčšina jeho filmov sú čistý blockbusterovský priemer, ktorý občas dobre padne, keď chce človek vypnúť. Midway bohužiaľ u mňa nedosiahlo ani na ten priemer. Keďže som videl omnoho lepšiu verziu z roku 1976, nič nové ani prekvapivé tu na mňa nečakalo. A navyše tu pátos cítiť z každej vety, z každej scény. Postavy sú nezaujímavé, herci nevýrazní a akcia, ktorá mala byť hlavnou devízou tohto spektáklu je digitálny shit. Nech sa na mňa nehnevajú, ale z tých nerealistických výbuchov a digitálneho ohňa ma začala bolieť hlava a absolútne ma to nebavilo. Kde sú tie časy, keď vo vojnových filmoch boli skutočné lietadlá a lode a občas aj skutočný výbuch? Aspoň keby tie efekty vyzerali ako tak realisticky, takto to oveľa viac pripomína počítačovú hru ako film. Zvlášť zábery akože z lietadla, ktoré si to frčí medzi stovkami guliek a výbuchov sú fakt na smiech. P.S. Pri pohľade na Harrelsonov zamračený výraz tváre som každú chvíľu čakal, že sa zaškľabí, utrúsi nejakú hlášku a zabije pár zombíkov, no zostalo to pri tej nude. (25.01.2020)

Docela jsem se těšil na válečný film klasického střihu, velkou trikovou podívanou, která mě bude bavit, uteče a zároveň nebude úplně hloupá. No bohužel jsem dostal velmi dlouhou a průměrnou nudu s mizerným scénářem, který si nedal záležet skoro na žádné postavě, s přehrávajícími herci a překvapivě i s odbytými triky (při útoku na Pearl Harbor vypadaly jako zadní projekce) a akčními scénami, které měly šťávu jen tu a tam. Na humor či cokoliv svěžího úplně zapomeňte, od mého oblíbeného Rolanda Emmericha je to stejné zklamání jako onehdy 10.000 př. n. l. Bayův Pearl Harbor je o řád lepší, a přitom to také není skvost. (07.11.2019)

Efekty masivní, drama nízkokalorické. Je to směs historicky přesného výklady a nezapomenutelného fejku. A neobstojí ve srovnání s Bitvou o Midway z roku 1976. Paradox, že remake díla o slavném americkém vítězství za druhé světové války točil německý rodák, by nestál za řeč, kdyby jím nebyl Roland Emmerich. Tvůrce, který právě chystá už třetí díl svého Dne nezávislosti, totiž vyznává jediné náboženství – počítačové efekty, ať s jejich pomocí honí Godzillu, mimozemšťany nebo Japonce. Výsledkem jeho Bitvy u Midway je tudíž plochá bojová videohra za 75 milionů dolarů, do níž mají přístup už jen chápavé manželky, rodinné fotografie, baseball a strašlivé dialogy, podpořené hromadou pohřebních projevů a motivačních výzev k novému odhodlání.Protože velkofilm pojímá látku hodně zeširoka, od roku 1937 přes japonský útok na Pearl Harbor a čínskou zastávku až po boj o Marshallovy ostrovy, titulní Midway přijde na řadu teprve v poslední půlhodině. Chudák Woody Harrelson coby legendární admirál Nimitz neuplatní nic než svůj osobitý hlas. (14.02.2020)

Nejvíce mě na tomto snímku bezesporu dojímalo sledovat neskutečnou plejádu vynikajících herců, kterak plýtvají svým talentem v tomto naprosto demagogickém, sentimentálním a nepříjemně patriotickém blábolu. Na ztvárnění americké verze války zřejmě nešlo najmout pověřenější osobu, než je "odborník" na filmy zaručeně podle pravdy - Roland Emmerich. Jakmile se letecká akce odehrává v oblacích, tak akce CGI docela dobře funguje. Když ovšem třeba někde vidíte hořet a vybuchovat loď, tak se vám z toho chce místy zvracet, jak šíleně nepřirozeně to působí. Přitom vzhledem k hvězdnému obsazení se mi nechce věřit, že by to mohlo být zaviněné nedostatečným rozpočtem. Samotná akce, byť není oslňující, je ovšem tím jediným dobrým aspektem, který vám snímek představí.  Vzhledem ke "krátké" stopáži se samozřejmě nevešlo do snímku zobrazit pravý důvod války, respektive to, co předcházelo útoku na Pearl Harbor. Všechny japonské herce museli tvůrci sebrat z řad nezaměstnaných, nebo královsky zaplatit. Jinak si nedovedu představit jejich dobrovolnou účast v této proamerické sračce. Scénář by byl hoden maximálně tak tomu, abyste si s ním vytřeli prdel, kdyby nehrozilo riziko, že od něčeho tak toxického chytíte vyrážku a budete si pak muset prdel dezinfikovat savem. Odporně sentimentální hra na city, která absolutně nefunguje. V úvodu sledujete smrt random frajera Roye, ke kterému nedostanete šanci si vytvořit jakoukoli citovou vazbu. Přesto se nevyhnete pohledu na 30 minutový rádoby dojemný pohřeb. Nechybí ani podobné sračky, jako loučení se s těhotnými přítelkyněmi letců a samozřejmě ani polibky dětem na dobrou noc. Zkrátka se nezapomnělo na žádné sentimentální výjevy, které v podobných filmech bytostně nenávidím. Nechutně umělé budování atmosféry a snaha si vytvořit citovou vazbu k jednotlivým postavám, o které se tvůrci opírají, neboť nejsou dostatečně talentovaní, aby vytvořili atmosféru jiným přirozeným a nenásilným způsobem. Je to zároveň takový první signál, který křičí do světa, že budete sledovat enormní píčovinu. Dialogy jsou vskutku úděsné. Jednotlivé motivační proslovy si díky svojí debilitě ani nezaslouží, abych se v nich hlouběji pitval. Sečteno a podtrženo. Kromě slušně zpracovaných leteckých soubojů a přehlídce hereckých es, tento snímek nenabízí zhola nic, co by stálo za to vidět, nebo jakkoli oceňovat (proto ostatně žádné ocenění film nikdy nezískal). Naprosto nefunkční paskvil, kteří se snaží tvářit hrozně velikým dojmem, ale pod slupkou se skrývá zkažené ovoce, které je obtížné vůbec dokoukat do konce. [15 %] (07.10.2021)