Slídil

Broadwayská divadelní hra Anthonyho Shaffera, která byla filmu předlohou, se výrazově promítla do atmosféry celého snímku. Děj založený na neustálém dialogu dvou postav, odhrávající se téměř celou dobu v interiéru domu, čerpá své napětí v intelektuálně-charakterovém střetu zhýralého aristokrata Andrewa Wykea a plachého živnostníka Mila Tindleho. Andrew je vskutku zvláštní prototyp člověka. Znuděný životem, opájející se svou inteligencí a dávající svému okolí ostentativně najevo svou nadřazenost. Ve svém stereotypním životě nenachází žádné radosti. Utápí se ve svém stařeckém intelektu v domění, že sežral všechnu moudrost světa. Jediný únik ze stereotypu jsou pro něho hry a hračky všeho druhu.Tato záliba, ve které se v děsivé podobě kříží dětská hravost s počínající senilitou a zvráceností, se pro něho stává posedlostí. Obyčejné hry jsou mu už málo, proto si začne pohrávat s lidmi, jejich životy a jejich osudy. Milo, je pro něho dobrým objektem pro tak zvrhlou hru. Je mladý, života nezkušený. On pro něho nemůže být protivníkem v nerovné psychologické hře, ve které bude od začátku v nevýhodě. Fakt, že mu svedl manželku a ta ho chce nyní opustit, je dobrou záminkou pro takové jenání, pro psychické trýznění. O manželku samozřejmě od začátku nejde. Rodina a přátelé pro Andrewa nemají význam. On nedokáže udržovat vztahy jako přátelství nebo lásku. Miluje pouze sám sebe. Uvíznul v pasti, do které již dlouho směřoval. Rozpadající se manželství není osobní problém. Tohle je jen příležitost. Příležitost zahrát si hru. V tom je přeci opravdový mistr. Je to jedno z mála opravdových potěšení, které mu na světě zbývá. Nejlepší na tom všem je, že ostatní nyní budou hrát podle pravidel, která si určí. Nebudou mít na výběr. On bude mít v rukou všechny trumfy. Díky tomu dokáže ponížit Mila a dostat ho až na samé dno lidské důstojnosti. Tohle ale nemá být konec. Je to pouze začátek další hry. Hry ve které už Andrew nebude mít trumfy v rukou. Začátek nové hry, ve které prohraje. Jednu věc ale protihráč podcení. Andrew totiž neumí prohrávat. …....Rozhodně dobrý film. Obsahuje několik překvapivých zvratů a Caine s Olivierem hrají výborně. 86% (16.01.2011)

Vicemene divadelni show o dvou hercich v prostredi jednoho baraku. Pred 40ti lety to mozna fungovalo, ale dnes mi to prijde cele znacne naivni a scenaristicky az prilis predvidatelne. Navic ta britska prichut predevsim v prizvuku obou hercu se mi vazne netravi moc dobre. Ale dobre, za ten pekny interier plny hravych rekvizit, dialogy a svym zpusobem neco trosku odlisneho to dohrabu na prumer. 5/10 (23.03.2011)

Léta před surově trýznivými hrami o přežití, či temnými hrami režiséra s divákem existovala jedna výsostná škatulka Slídila - jedno žezlo ultimátního hráče, dávajícího pojmu "Kanadský žert" nový rozměr, které si během svého představení přehazovali dva "maniaci" absolutně neznající limity "rozumné" zábavy. Film představuje nejen nadpozemsky chytrou a psychologicky krutou hru postav, ale opět i určitou hru s divákem, kterému nenápadně předkládá drobné indicie, přičemž záměrně pozapomíná řict, že se něco hraje. O zábavnost a svižnost pohybu se starají, resp. mají starat teatrální, místy až prozaicky básnické dialogy a gesta, ale bohužel (nejen) díky tomu působí první polovina poměrně neseriózně a paradoxně nudí... 8/10 (26.02.2010)

Oslňující two-men-show Michaela Cainea a Laurence Oliviera a napínavý thriller se skvěle napsaným scénářem. Děj je o dvou mužích, kteří si rádi hrají, ale ani jeden z nich neumí prohrávat. Jejich perverzní a násilné hry nemají konce až do doby, kdy se dostanou do tragického finále. Ačkoli se po 2 a 1/4 hodiny díváme na všehovšudy dva herce, Slídil je velmi dobrým a chytrým filmem, z kterého dýchá divadlo každou minutou. (10.07.2011)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo €368,514║ Vyšperkovaná hra kto z koho, kde nie je ani kúsok priestoru na nádych sledujúceho diváka, fakt riadna tendencia zauzlených vychytávok, bravúrna show Laurenca Oliviera a Michaela Caine. /80%/ (19.01.2010)