Kramerová vs. Kramer
Kramer vs. Kramer
Režie:
Robert BentonScénář:
Robert BentonKamera:
Néstor AlmendrosHrají:
Dustin Hoffman, Meryl Streep, Jane Alexander, Justin Henry, Howard Duff, George Coe, JoBeth Williams, Bill Moor, Jack Ramage, Howland Chamberlain (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Slavné filmové drama se hned po svém uvedení v amerických a následně i ve světových kinech zařadilo mezi komerčně nejúspěšnější tituly 70. let. Příběh úspěšného reklamního pracovníka Teda Kramera, který po nečekaném odchodu manželky zůstává sám se svým sedmiletým synem, vzniklo podle stejnojmenného románu Averyho Cormana (přeloženého i do češtiny) a svojí tematikou se přesně strefilo do ožehavých problémů neúplné rodiny a ženské emancipace, jež se v té době řešily snad ve všech médiích. Působivě realizovaný film je postaven na bezchybných hereckých výkonech protagonistů titulních úloh, tehdy už zavedené herecké hvězdy Dustina Hoffmana a pomalu ale jistě se prosazující Meryl Streepové. Jim velmi zdařile sekundují i herci v epizodních rolích (zejména Jane Alexanderová v roli rodinné přítelkyně Margaret a Howard Duff jako advokát Shaunessy). Zvláštní zmínku si zaslouží představitel sedmiletého Billyho Justin Henry. Jeho výkon je mimořádně přesvědčivý, k čemuž nepochybně přispělo i režisérovo moudré rozhodnutí natáčet celý film v chronologickém sledu. Za pozornost stojí i promyšlená výtvarná stránka filmu, na níž měl lví podíl francouzský kameraman kubánského původu Nestor Almendros, a využití klasických hudebních motivů z děl Henryho Purcella a Antonia Vivaldiho. Kromě diváckého úspěchu film Kramerová versus Kramer posbíral i desítky nejrůznějších ocenění, mezi nimiž vyniká pět Oscarů (nejlepší film, režie, scénář podle předlohy, mužský herecký výkon v hlavní roli - D. Hoffman, ženský herecký výkon ve vedlejší roli - M. Streepová). Rozhodnutí hollywoodského studia Columbia klasifikovat kvůli lepším oscarovým šancím roli Joanny Kramerové jako vedlejší nakonec paradoxně zabránilo filmu v zisku všech pěti hlavních Oscarů, k čemuž do té doby došlo pouze dvakrát (Stalo se jedné noci - 1934, Přelet nad kukaččím hnízdem - 1975) a potom zatím jen jednou (Mlčení jehňátek - 1991). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (419)
Vyjímečné drama, které pravděpodobně nastartovalo hvězdnou kariéru fantastické Meryl Streep. ()
Dustine, do toho!!! ()
I přes více než 30 letý odstup od natáčení filmu pořád neuvěřitelně působivý film. ()
Nádherný film. Dojemný, perfektne zahraný a keď tam ten malý chlapec plakal, tak som s ním pustil slzu aj ja. A každý, kto nemá srdce z kameňa, po zhliadnutí pochopí, prečo. 95% ()
Opravdu drsné... ()
Myslím, že z tohoto by se měli všichni učit a poučit, tomuhle se říká nadčasový snímek, oba hlavní protagonisté vynikající a ten odkaz, hmmmmmmm, ten dnes tolik všude chybí. Ten konec, kdy vítězí hlavně dětský zájem, v rámci daných možností!!!, je super. ()
Nikdy jsem neříkal, že je hodnocení filmů objektivní. Právě naopak. A přestože celý film nahrával hlavně mužům, tak mě to stejně úplně neoslovilo. Líbilo se mi, jak se otec staral o svého syna, líbily se mi některé scény, ale tam to končí. Když to vezmu kolem a kolem, tak jsem rád, že to skončilo a můžu si v klidu dál žít svůj život. Jsem rád, že tam bylo spoustu velkých myšlenek, což filmu hodně zvedá reputaci. ()
No konečně se také natočil film o mužské emancipaci. Příběh o tom, jak se žena jen tak vysere na svého tvrdě pracujícího a milujícího manžela se synem, protože už ji to prostě nebaví. Místo toho si užívá s něco mezi 3-33 milenci. Muž mezitím přijde o práci, protože se musel starat o syna, vyzvedávat ho ze školy a utěšovat jej, když měl horečky. A pak chce ta pizda syna do péče a soud vyhraje. Prostě ženská zklamala na plné čáře a chlap se snažil seč mohl. Povinný film pro všechny pomatené feministky. ()
Piatimi Oscarmi ocenený film režiséra Roberta Bentona z čias, kedy mali Oscary ešte nejakú váhu, vychádzajúci z knižnej predlohy Averyho Cormana, sleduje príbeh manželskej dvojice (Dustin Hoffman a Meryl Streep), ktorá sa od seba odlúči, čo vedie až k súdnemu procesu o právo na starostlivosť o ich sedemročného syna Billyho (Justin Henry). Napriek tomu, že úspech Bentonovho filmu nemožno ignorovať, je namieste zamyslenie sa nad tým, či je naozaj taký dobrý, ako by sa na prvý pohľad mohlo zdať. V skratke - nie je. Súčasne je však jedným dychom potrebné dodať, že nie je ani zlý. Všetkým tým, čo v sebe má, však nedokáže výraznejšie zaujať a pôsobí nanajvýš ako priemerná prvá a miliónta dráma o rozpadajúcom sa manželstve. Aspekt zobrazenia vzťahu medzi otcom a synom a posilňovanie puta medzi nimi po odchode matky, ktorý je možné označiť za hlavný prvok celého filmu, síce má niečo do seba, ale že by v akomkoľvek smere dosahoval nadpriemerných kvalít, to sa povedať určite nedá. To isté možno uplatniť aj v prípade zobrazenia ostatných, aj keď už o poznanie menej výrazných vzťahov medzi postavami, ktoré sa v snímke vyskytujú. Divák má z príbehu ako celku pocit akejsi plochosti. Nenachádza sa v ňom prakticky nič, čo by akýmkoľvek spôsobom "vyčnievalo" a robilo Bentonov počin akokoľvek výraznejším. Ako už bolo spomenuté, nejde o film dobrý ani zlý. Priemernosť, ktorou ako celok oplýva, však v sebe predsa len ukrýva niekoľko málo aspektov, ktoré možno divácky oceniť. Patrí k nim dobré herecké obsadenie spojené s rovnako dobrými výkonmi, potom najmä v prípade dvojice, ktorá tu hrá prím, a teda Dustina Hoffmana a malého Justina Henryho. Popri hereckých výkonov má silu zaujať aj newyorská výprava sedemdesiatych rokov dvadsiateho storočia, ktorá je takmer v každom filme z tohto obdobia veľmi dobrá. Kramer vs. Kramer sa pyšní cenami aj mnohými chválospevmi na svoju adresu. Zdanie však (nielen) pri filmoch často klame. Snímka Roberta Bentona je po všetkých stránkach nanajvýš priemer. Pozerateľný, ale stále iba kvalitatívny priemer. Rozvrátených manželstiev aj súdnych procesov sa dajú v kinematografii nájsť stovky, ba až tisícky. A lepších. ()
Ať už jsou hlavní dva představitelé skvělí, nic to nemění na tom, že je to vskutku nuda a ten rok si oscara zasloužil spíš Byl jsem při tom, alespoň podle mě. ()
Film, kterému začínám rozumět beze zbytku...Vynikající herecké výkony, režie a zvuk (auta neustále projíždějící pod okny soudní síně, kde dva lidé prožívají zlomové okamžiky svých životů je signifikantní...sic!) ()
Jako esence čisté geniality tento film neobstojí. To ale neznamená, že by byl špatný. Má opravdu vynikající herecké výkony dvojice Hoffman - Streep, Justin Henry v roli Billyho si také svoje zahrál, režie je plynulá, scénář sice ne tolik upovídaný, ale o to víc zaměřený na myšlenkový obsah a navíc s odstupem více než tří desetiletí je vidět dopad, který měl film na lidi i soudce. Přece to, že je někdo matka, automaticky neznamená, že svého potomka vychovává lépe než otec - navíc, pokud ty dva sama od sebe opustí... Kvalitní drama, díky svým obrazovým prostředkům z dnešního pohledu téměř televizní film. Do plného hodnocení mi chybí větší emocionální dopad na mě i lepší audiovizuální zpracování - takže vlastně hodně málo. ()
Bohužel... v dnešních filmech se s touto tématikou setkáváme také docela často, takže téma se v podstatě výrazně neliší od ostatních, spíše průměrnějších filmů. Nechci kromě tohoto nic vytýkat, protože herci byli sice velice dobři, ale ani těch několik Oskarů mě nepřinutí dát lepší než průměrné hodnocení. ()
Jsou to hodně dobré tři, ale přesto jen tři. Hoffmanovi s Meryl Streep se nedá vytknout ani ň, o tom žádná. Ale tahle realita všedního amerického dne v centru velkoměsta je mi cizí a sledovat mě ji nebaví ()
Obdivuhodně zpracované životní drama podpořené absolutně vynikajícími hereckými výkony. Námět je velmi běžným prvkem v životě milionů lidí - rozvod i tak v případě každé jednotlivé rodiny přináší chaos a často bohužel i utrpení. Snímek tyto pocity vyjadřuje s překvapivou hloubkou a zároveň lehkou jemností, která provází celý film. Díky tomu se divák do příběhu ponoří skutečně silně a prožívá celý děj značně emotivně. ()
60% dnes už notně zastaralé. ()
Kramerovci ukazujú, že pri rozvode sú naozaj vinní obaja. Štvrtina filmu je nastavená tak, že nenávidíme Kramera, dalšiu polovicu nenávidíme Kramerovú a poslednú štvrtinu nám zostáva priestor na sebareflexiu, ktorého Kramera na konci odsúdime ako nesprávneho rodiča. Odpoveď znie: je vôbec možné vybrať len jedného? ()
Netušila jsem co čekat od filmu který jsem sledovala na doporučení babičky která celé dny sjíždí Rosamundu Pilcher (netuším jak se to vůbec píše). Každopádně mě ve výsledku film naprosto rozsekal. I slzyčka byla. Neskutečné herecké výkony a jeden by musel být vážně z kamene aby to s ním ani trochu nehnulo. Nejsem si ani vlastně jistá jestli konec filmu považovat za štasný nebo nešťastný, rozhodně to ale stálo za to. ()
Super, toto má něco do sebe. Další z klasik, která mi unikala. Moc jsem si to užil, je to dojemné - narážím na scénu s francouzským toastem. Líbilo se mi to. Hoffman exceluje, jak je u něho zvykem. Streep moc prostoru nemá, ale taky to zahrála skvěle. Souhlasím ale s názorem, že Oscar je pro ni za tuto roli přehnaný. ()
Tak tohle považuji současně s Rain Manem za nejlepší film Dustina Hoffmana. Ústřední téma je i po mnoha letech stále velmi aktuální a vlastně ani nemá jak zestárnout, protože tyhle věci se prostě budou dít pořád a vždy na to nejvíce doplácí děti. Líbilo se mi hlavně reálné vyobrazení problémů v mezilidských vztazích. O nějakých zásadních potížích paní Kramerové (Meryl Streep) jsem se za celou dobu téměř nic nedozvěděl a jelikož se film soustředil především na pana Kramera (Hoffman), musel jsem mu už z podstaty věci držet palce a to bez nějaké větší zaujatosti vůči jeho ženě. Ona vlastně paní Kramerova na dva a půl roku jen tak ze dne na den opustila svého syna bez jakéhokoli vysvětlení, tak už sem jen čekal, kdy dostane rozum a uvědomí si, že jeho další výchovu si zaslouží přece ten, který o něj celou dobu tak houževnatě bojoval. ()