Volná noha
Komedie
Československo, 1989, 90 min
Režie:
Július MatulaHrají:
Marián Zednikovič, Jiří Schmitzer, Miroslava Pleštilová, Jana Švandová, Lucie Bílá, Zuzana Geislerová, Lubomír Kostelka, Marián Kleis st., Václav Knop, Eva Krížiková, Andrej Rimko, Jaroslav Štercl, Karel Bělohradský, Jana Matulová - Šteindlerová, Štefan Mišovic, Vlastimil Venclík, Hana Čížková, Libuše Pospíšilová, Marián Kleis ml., Zdeněk Mucha, Vlastimil Zavřel, Jiří Zobač, Pavel Havránek, Miroslav Chochola, Petr Bednář, Jan Fišar, Dáša Neblechová, Michaela Jílková, Eva Trunečková, Pavel Anděl, Viktor Nejedlý, Antonín Zacpal, Šárka Štembergová, Milan Gunár, Jan ToušekObsah
-
Hrdinou hudební komedie scenáristy Jiřiho Šebánka a režiséra Julia Matuly Volná noha je jazzový muzikant, trumpetista Beno, jemuž zdatně sekunduje jeho přítel, saxofonista Emil, zvaný Rampouch. Oba mají rádi bláznivou legraci a svými kousky často lidi šokují. Beno je původem Slovák, žije však už dlouho v Praze. Jako pravý bohém neuznává žádné omezováni v osobnim ani v uměleckém životě. Je oddaný jazzu tělem i duší a pohrdá jakýmikoliv formami pop-music. Proto odmítá výhodné nabídky své přítelkyně, úspěšné zpěvačky Gábiny. Se zdarem čelí i nátlaku své nastávající, mnohem mladši dívky, a její vyzývavé matky. Film je sledem epizod, jejichž těžiště spočívá v Benových recesistických výstupech. Převládá v nich humor, nepostrádají však ani náznak melancholie. Beno za své kousky musí často platit, i to však přijímá s otevřeným hledím. - Autor námětu Jiří Šebánek se inspiroval postavou slavného československého jazzmana Laca Décziho, který již několik let působí v emigraci v USA. (oficiální text distributora)
Hrdinou hudební komedie scenáristy Jiřiho Šebánka a režiséra Julia Matuly Volná noha je jazzový muzikant, trumpetista Beno, jemuž zdatně sekunduje jeho přítel, saxofonista Emil, zvaný Rampouch. Oba mají rádi bláznivou legraci a svými kousky často lidi šokují. Beno je původem Slovák, žije však už dlouho v Praze. Jako pravý bohém neuznává žádné omezováni v osobnim ani v uměleckém životě. Je oddaný jazzu tělem i duší a pohrdá jakýmikoliv formami pop-music. Proto odmítá výhodné nabídky své přítelkyně, úspěšné zpěvačky
Gábiny. Se zdarem čelí i nátlaku své nastávající, mnohem mladši dívky, a její vyzývavé matky. Film je sledem epizod, jejichž těžiště spočívá v Benových recesistických výstupech. Převládá v nich humor, nepostrádají však ani náznak melancholie. Beno za své kousky musí často platit, i to však přijímá s otevřeným hledím. - Autor námětu Jiří Šebánek se inspiroval postavou slavného československého jazzmana Laca Décziho, který již několik let působí v emigraci v USA. Komentáře uživatelů k filmu (12)
-
Brouk
Zapomenutý film o muzikantech na volné noze... Je to škoda, už jen kvůli představením Schmitzera a Zednikoviče pro cestující ve vlaku, kteří jezdili kolem domečku, ve kterém Ti dva hospodařili :-)(24.5.2005)
-
dopitak
Mé první setkání s živlem Mariánem Zednikovičem. Výborný, sladkokyselý film z doby dávno minulé a hodně vzpomínané, už jsem chodil do školy. Některé jazzové party jsou přeci jen trochu přehnané, ale nenechte se odradit, odměnou vám budou proporce české Playmate Jany Švandové, humorné setkání s mladičkými Knopem, Bílou či Zavřelem, a hlavně výborný konec v domečku u trati na konci světa.(23.10.2011)
-
Rhed
Kruci...ten drážní domek bych bral hned...raději bez Hurvínka, jezdícího kolem.(23.1.2012)
-
slunicko2
Úsměvná nostalgická vzpomínka na 80. léta. 1) Scénář napsal dobře známý cimrmanolog (Salón Cimrman) 59letý Jiří Šebánek. Pro nepříliš výrazného 46letého mistra sportu (pětiboj) Júlia Matulu to byla poslední režie. Hudbu nahrál tehdy čerstvý vítr v české jazzové hudbě - soubor Naima, jehož první desku z roku 1988 jsem opravdu rád poslouchal. Z hereckého obsazení mě zaujala 23letá Lucie Bílá, štěkli si i Pavel Anděl či Michaela Jílková. 2) Narážky na dobové reálie jsou jemné a opatrné s dvěma výjímkami. Jednou jsou povinné rekvalifikační zkoušky, jejichž úroveň a charakter dobře vystihuje reakce šéfové komise na otázku, jestli zná největšího světového jazzového trumpetistu: K čemu by mi to bylo? Znělka Hlasu Ameriky, která zazní při přelaďování rádia, pak jasně ilustruje dobu vzniku filmu. 3) Neumím rozpoznat, zdali touha po neomezovaném svobodném životě hlavního hrdiny Bena je osobnostní rys anebo výraz politického protestu doby. A tak se mi nejvíce do paměti vryly recese v paternosteru a potom u místní lokálky.(2.6.2011)
-
Stegman
Vydržte slabší úvod (asi půl hodiny) a film se vám odmění ve zbylé hodině: Nejen jedna hláška za druhou, ale i dobře vystavěný příběh až do poslední vteřiny. K tomu originální nápady (let Praha-Bratislava, divadlo u trati, prověřování muzikantů u "kulturní" komise, cikánské ležení hned u nového paneláku), mladá Bílá, starý Štercl i hubený "Houmr" Zavřel. Oslava svobody, života, jazzu a muziky vůbec. A taky přátelství.(11.6.2011)
-
MrPierc
Film jsem konečně sehnal !!! Dělat divadlo pro lokálku či dokázat si dát nohu za hlavu :-)(9.8.2009)
-
pulnicek
Skvostné,svobodné džezové.... k závidění takový život :)..Za všechny hlášky tyto: " ..tenhle strop neznám...".... ..volali jsem do všech nemocnic, ale nikde neleží,tak sme si říkali jestli nesedí...(3.12.2010)
-
Black-star
Starý a dobrý film. Mám pocit že snad své doby i trezorový o dvou jazzových muzikantech na volné noze. Celkově moc filmy tohohle typu nemusím ale u tohohle sem se bavila. Ať už díky neskutečným blbinám co si byli pánové Zednikovič a Schmitzer schopní vymyslet, nebo absurditou některých schod náhod a nebo zkratkovitého řešení. Líbila se mi i mladá Lucka Bílá. No na pohodu a pro pobavení... doporučuji :-)(24.10.2010)
-
mArcElkrIz
Tak tady se ten muzikantský život podařilo skvěle vystihnout - Matula udělal neskutečně skvělou tečku za svojí režijní filmografií. Marián Zednikovič v roli "svobodného" člověka, pro něhož je autenticita jeho hudby (vlastně smysl jeho života) naprosto zásadní. Jasně, pro okolí (příbuzné a dokonce i spoluhráče) až přílišný svéráz, šílenec, velké dítě. Ale bez takových lidí by nebylo té pravé "svobodné" muziky... A hlavně se u Volné nohy pobaví i ti, jimž je jazz či jakýkoli jiný nestředněproudý žánr cizí. Naprosto skvostné hlášky a situace a všudypřítomné nakažlivé zapálení pro věc hlavního hrdiny. Zasloužených 4,5*(25.1.2011)
-
alanP
Pavel Anděl selhal v roli basáka skupiny Kabanos.(22.10.2010)
-
Rockerman
Tento film jsem až do letoška (2011) neviděl. O to příjemněji mě překvapil. Je fakt, že některým vtipům nebo scénám dnešní mladí lidé asi neporozumějí, ale přesto právě těmto mladým lidem film vřele doporučuji. Uvidí na vlastní oči, jaké absurdity museli tehdejší muzikanti překousnout, jen aby měli klid a mohli hrát svou muziku.(3.9.2011)
-
Gekacuk
Příjemná komedie Júlia Matuly. Škoda, že už nic dalšího nenatočil. Hlavní hrdina stále bojuje na několika frontách. Především s Veřejnou bezpečností, jejíž příslušníci nemohou pochopit, že není nikde zaměstnán a živí se spotřebou. Dokonce příslušníci ani nemají žádné stížnosti od zaměstnavatele. No bodejť, když je na volné noze. V prvních deseti minutách filmu se to jen hemží příslušníky. Tady můžeme porovnat, jaké zásadní společenské změny u nás proběhly jen několik málo měsíců po dokončení filmu. Napřed všechno důsledně kontrolované a svázané nařízeními a za krátkou dobu v jiném extrému, kdy vše, co není zakázáno, je povoleno a bezmezná svoboda jednotlivce může dokonce ohrožovat svobodu celé společnosti. Další boj svádí hlavní hrdina s nabídkou dělat komerční muziku. Je to však skalní jazzman a opět odolá. Musí také překonat léčky vdavekchtivých žen ze svého okolí, což rovněž není jednoduché. Vzhledem k nabízenému „materiálu“ (Pleštilová, Bílá, Švandová) je těžko uvěřitelné, že odolal. Velký boj vede Zednikovič za získání vhodného místa pro život a svou tvorbu. Nakonec nalezne klid v zapomenutém drážním domku. Společně s kamarádem zde předvádějí žertovné kousky pro pobavení sebe i cestujících. Zednikovič neskazí žádnou legraci. Mimochodem bych rád věděl, čí to byla noha za jeho krkem v těch neckách. Jeho určitě ne. Za pozornost stojí jistě i výkon Jiřího Schmitzera, který nám předvádí, čeho všeho je schopen muž, aby získal ženu. Ve své poslední roli se zde objevil Jaroslav Štercl. Svůj názor vám sdělili hoši Gek a Čuk.(4.2.2012)
