Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, František Řehák, Míla Myslíková, Jana Preissová, Jiří Menzel, Bohuš Záhorský, Vlasta Jelínková, Alois Vachek (více)Obsahy(2)
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..." V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Orše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet... Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich "Tento způsob léta..." se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí - Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (365)
Velmi těžký film. Až bych řekl, že jedno zhlédnutí nestačí. Menzel byl v dobách své největší slávy expertem na přenesení knižních předloh na velká plátna. Ať už se jedná o povídky Hrabala, Havla nebo v tomto případě Vančury. V drtivé většině případů to dokázal s velkou noblesou, jako v Rozmarném létě. ()
Ó, vy smylní básnici, ó, ty zlořečená literaturo... Nestárnoucí herecký koncert pány Brodského a Hrušínského, krásná Jana Preissová, roztomile neherecký Jiří Menzel s kouzelníckým představením a atmosféra venkovské přírody ve filmu, který si s odstupy času užívám zhruba již od svých 15ti. Tahle filmová inscenace Vančurovy knižní poetiky s pohodově rozmarným příběhem a jemně archaickým humorem nebude pro ty, kteří na filmu ocení co nejvíce akčních scén a počítačových efektů, nejlépe ve 3D rozlíšení. Bude spíše určena milovníkům "filmové poezie", jaké se (nejen) díky panu Menzelovi urodilo v naší kinematografii naštěstí mnoho. Nádherná souhra obrazu, hudby a mluveného slova, v němž zaznívá jedna krásná perla za druhou! ,,Kniha, kterou jsem odložil, nám připomíná, co jest trvání." / ,,Ta kniha je stará 2000 let. Majore, dejte pozor, co říkám." / ,,Major nečetl vaši knihu a nebude ji číst, i kdyby byla ještě starší. Přišel lovit ryby a vy je svým křikem zaháníte." :-) 100% ()
60 léta, zlatá éra českého filmu, doba ve které během deseti let vznikly všechny nejlepší české filmy a která se vepsala do dějin nejen české, ale i světové kinematografie. Rozmarné léto je jedním z mezníků té doby. Vančura by nešel natočit lépe. Mnezel jeho příběh opatřil jakousi aurou magického realismu a sám si zde zahrál nezapomenutelným způsobem podivína Arnoštka. ()
Jako převedené je to parádně a je to kus skvělé filmařiny, o to nic. Herecký koncert, skutečně. A dokonce i ty šroubované věty znějí díky hercům a dovedné kameře v podstatě přirozeně. I ona letní pohoda a atmosféra ospalého maloměsta je ve snímku dokonale podaná. Jen dějově mne to nějak nebere. Tři kamarádi se zamilují do jedné holky, div se nepozabíjejí, aby pak k sobě opět našli cestu a zjistili, že přátelství je důležitější. U postavy Anny vlastně nevím, zda je skutečně poetická bytůstka, nebo prostě kurvička (Ovidiovo Umění milovat ji přinutí hned odhodit šaty a nalévat alkohol), což mi onu poetiku tak nějak kazí. Možná je to účel, onen paradox krásné řeči a povrchnosti nízkých tužeb, ale prostě mne to v tomto ohledu nebavilo. ()
Kouzelně zadaptovaná ještě kouzelnější knížka. Ani samotná Vančurova novela není napsána úplně klasicky a tedy ani k Menzelově podání tak divák nemůže přistupovat. Nečekejte obrovské dějové zvraty a spletité vyprávění plné hromady vtipů Vtip čerpá tenhle jednoduchý příběh možná z postav či všudypřítomné ironie, ale zajímavý je, pokud ho pochopíte, nebo se snažíte. Je parodií a kritikou křehkých mezilidských vztahů, které dokáže otřást tak maličká věc jako příjezd kouzelníka a jeho společnice. Brilantní výkon Hrušínského, před kterým smekám, velmi mě bavila i tedy i Míla Myslíková. Tenhle film mě vážně učaroval a jsem rád, že jsem se k němu přes školu dostal. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (25)
- Režisér Menzel vzpomíná, že za vrchol svého režijního umění považuje, že dostal do vody pana Brodského, který se vody bál, a pana Hrušinského, který se vody štítil. (Kovaja)
- Roli, kterou ve filmu ztvárnil František Řehák, měl původně hrát Josef Somr. (Rugero)
- Na rolu abbého Rocha režisér počítal s Josefom Bláhom. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)
Reklama