Our Planet
VOD (1)
Série(2) / Epizody(13)
Obsahy(1)
Tento velkolepý, ambiciózní dokument přibližuje přirozenou krásu naší planety a odhaluje, jak změna klimatu ovlivňuje všechny její živé tvory. (Netflix)
Videa (4)
Recenze (77)
Jestli si myslíte, že v dokumentech BBC byly úžasné záběry (a o tom, že tam byly, není pochyb), počkejte na Our Planet. Dechberoucí seriál od začátku do konce, fascinující podívaná plná jedinečných scén, které mají díky perfektním záběrům, střihu a hudbě takový náboj, že trumfnou jakýkoliv velkofilm. Zároveň je to ale důrazné varování. Vždyť jak lépe ukázat, jaké kráse hrozí zánik, než oslavou té krásy? Budete žasnout, až uvidíte scény úspěšných i neúspěšných lovů nebo námluv, bude vás fascinovat, jak a s čím si dokáže příroda poradit, ohromí vás rozlehlost ledových, travnatých nebo pouštních plání... A pak se dozvíte, že v globálním měřítku nejsou až tak rozlehlé, že ta obrovská stáda a hejna jsou už také spíše výjimečná, že člověk je prostě debil, ale nedoplácí na to on, nýbrž jeho okolí. Přes tu pochmurnou náladu, která v každé epizodě musí nutně zavládnout, ale nakonec zaznívá i optimismus - naděje, že se můžeme začít chovat jinak, správně, a to nejlépe tak, že do toho nebudeme přírodě moc strkat nosy a ona se z toho, co jsme provedli, snad otřepe. Tenhle seriál by měl vidět každý. ()
Mistrovské veledílo, opravdu! Takovýhle záběry jsem nikdy neviděl. Nejlepší možnou demonstrací ekologických problému bylo vytáhnout to nejkrásnější, co příroda nabízí. A do toho ten hlas Davida Attenborougha! Kdybych byl učitelem biologie, tenhle dokument bych žákům pouštěl. Těch osm dílů vydá za mnohé. Diskurz globálních problémů se otevírá více a více, a je nutné v tom pokračovat. Některé statistiky o úbytku všeljakých druhů mě naprosto dostaly. V této době koronaviru, kdy celý svět bije na poplach a konečně možná dochází ke vzájemné spolupráci a solidaritě by bylo taky super si uvědomit, že jednou budeme čelit mnohem většímu a devastujícímu problému. A to je stav naší planety. Pevně věřím, že se to nějakým způsobem zvládne ustát, nicméně katastrofální důsledky už pociťujeme teď. Mnoho míst na planetě přišlo nenávratně o svoji biodoverzitu. Přijde mi naprosto smutné, zbytečné, k nasránívhodné a frustraci vyvolávající, že si sami níčíme něco tak pestrého, rozmanitého, uchvacujícího a co ja vim jak to ještě pojmenovat. Všechny ty mrdky, co pytlačej slony, vybíjej velryby nebo vypalujou lesy bych okamžitě poslal do pracovních táborů. Jo a cenim, ze v tom dokumentu nejsou hadi. Nevidim tam ani zadny pavouky atd, takze ocividne nechtej nektery lidi odradit. ()
Viděno 2x. Nelituji jediné vteřiny prosezené u notebooku. Tento dokument není jen pro zvířatomily. Neuvěřitelně krásné záběry zvířat a přírody vám vyrazí dech. Kolik muselo dalo práce natočit i jeden chvilkový záběr… Neuvěřitelně krásný, propracovaný, zajímavý, neuvěřitelný dokument. Na druhé zhlédnutí byl ještě hezčí. A to nejen díky mojí společnosti. David Attenborough a jeho krásná angličtina vám celý prožitek ještě zpestří. Není tu absolutně co vytknout. Apel Attenborougha se do vás zahryzne a vy máte o čem přemýšlet. Už si asi nebudu dávat Nutellu do mých víkendových snídaní… ()
Tohle je ta nejnádhernější nádhera, která se snad ani nemůže člověku omrzet. Je dobrý připomínat si, na jak krásné planetě žijeme, zatímco řešíme svoje radosti a starosti každodenního světa. Fascinující záběry, pěkná hudba a charismatický hlas Davida Attenborougha. Jeho obavy o planetu Zemi v této sérii nejsou v úplném popředí, ale samozřejmě je zmiňuje. A podle mě je to jedině dobře. ()
Galerie (181)
Photo © Netflix
Zajímavosti (2)
- Dokument se natáčel 4 roky, v absolutních číslech to mj. znamená 3 375 natáčecích dnů v 60 zemích světa, 400 tisíc hodin monitorování fotopastí, 6 600 vzletů pomoci dronu, 911 dní na moři, 2 000 hodin potápění, 600 členů štábu, přes 200 natáčecích expedic. (Phantasma)
- V Mexiku a Latinské Americe mohou diváci vidět seriál s dabingem Salmy Hayek, ve Španělsku jej namluvila Penélope Cruz. (D.Moore)
„Na mou věru, ani věci nebeské nebylo tak nesnadné vylíčit, jako když mám ukázat, jak je země bohatá různými kovy, úrodná a nevyčerpatelná po tolik století, jakkoli ji denně pustoší ohně, zkáza, ztroskotání, války, podvody, nejvíce však rozmařilost a vůbec vše, co lidé svedou zkazit.“ (Plinius starší - Kapitoly o přírodě, Praha, Svoboda 1974, s. 41; „Et, Hercules, non caelestia enarratu difficiliora fuerint. metallorum opulentia tam varia, tam dives, tam fecunda, tot saeculis suboriens, cum tantum cotidie orbe toto populentur ignes, ruinae, naufragia, bella, fraudes, tantum vero luxuria et tot mortales conterant.“; Naturalis Historia, II, 95 (93)) Není to tak dávno, co nám titíž lidé, kteří dnes popírají lidský podíl na globálním oteplování a s ním souvisejících rekonfiguracích v planetárních systémech, vykládali o neexistenci klimatické změny samotné. Jeden z nich, chronický lhář, po revoluci vyhrával volby mantrou svobody, podle níž privatizovaná ekonomika bude brzy produkovat bohatství podobné tomu v západních zemích; konvergenční tempo bylo vyjádřeno jeho předvolebním „odhadem“ z jara 1996, přirozeně vnímaným jako slib, že se průměrná mzda z 8 400 Kč za rok 1995 může blahodárným působením jeho vlády do pěti let vyšplhat ke 20 000 Kč; když pak 13. 11. 2000 článkem Jak je to s mými sliby dvacetitisícových platů? v MF Dnes korigoval některé dezinterpretace jakéhosi Pavla Kohouta, zlehčoval 81% propad reality za jím stanoveným maximem (13 200/84 = 157 %, 20 000/84 = 238 %) výmluvami, že přece nešlo o slib a jen odhadoval horní mez. Samozřejmě jen tak z věcných důvodů onen veřejný odhad neprováděl. Ekonomii odpustíme, že limity její exaktnosti z ní dělají obor spíše angažovaný, rozbíhající se do proudů konfliktních paradigmat, ne ale, že neoliberální receptáře prosperity pracují s vyprázdněnými schématy opírajícími se o fikci homo economicus, účelově zúžená pojetí racionality a leckdy masochistický kult soukromého sektoru, jako by právě veřejné externality kapitalistických disproporcí nebyly újmou na velkém počtu soukromých zájmů, – a už vůbec pak ne to, když se zdiskreditovaný ekonomický žvanil a vyznavač kleptomanie pouští do křížových výprav proti klimatologům a připomíná jim, že teplotní výkyvy tu přece už před desítkami tisíc let byly, a div je neškolí z historie meteorologického měření. Nejnovější, překvapivě nesofistikovaná figura spočívá v námitce klimatology přesvědčeným, že sami problematice zcela nerozumějí: nejsou přece geology, hydrology a meteorology v jedné osobě, dokonce si ani nenamemorovali periodickou tabulku prvků. Z takové figury opravdu běhá mráz po zádech, protože jen dokresluje resolutnost, s níž se hlupák vydává všanc kognitivní disonanci a s klidem stahuje ostatní do pekla vlastní stupidity. Přitom kdyby nám nějaký blázen neznající stupnici tvrdil, že jeho chaotické vrzání po strunách vyžaduje více znalosti než skladby Vivaldiho a že nejsme-li na tom podobně jako velikáni řemesla, nemůžeme tomuto bláznovi dokázat opak, jeho úspěch by byl mizivý a možná, že by získal slovo mezi komedianty. () (méně) (více)