Deadwood

Deadwood není příběh tohoto století, ale také ne úplně minulosti. Měřeno standarty revivalů, mělo by to být o něco lepší než původní film, jinak to nemá smysl točit. David Milch napsal výborně starodávnou frazeologii střihnutou s troškou vulgarity. Chybělo mi tradiční koření každého westernu rozlehlá krajina. Film si vystačí s divadelníma kulisama. (25.12.2019)

My job ain´t to follow the law. My job is to interpret it, than enforce it accordingly. Pokud po více jak dekádě navazujete jedním filmem na otevřený konec seriálu, tak se nevyhnutelně dostáváte do situace, zda to pojmout jako samostatně stojící a přístupné i divákům původní látky neznalých či zda to naopak udělat čistě pro původní obecenstvo a doufat, že si někdo z nich alespoň ty stěžejní linie a konflikty ještě pamatuje. Výsledkem je kočkopes, který se snaží o oboje. A tak je několik desítek úvodních minut ukázka nedůstojné scenáristické snahy o maskování do očí bíjící expozice naroubované na to, že každá postava "jakože nenápadně adresuje uplynulých deset let" v rozhovorech s ostatními způsobem, jaký u látky, který vždy stál na charakterech a dialozích, bolí nemálo. Sice v podstatě jde o třináctou a čtvrnáctou epizodu třetí řady, ale tvůrci to nechtějí přiznat; zřejmě ani sobě. Navíc, pokud jste čekali, že středobodem bude (ne)přátelský komplikovaný vztah Bullocka, Swearengena a Hearsta "o duši Deadwoodu", tak... Ano, ale opět až poté, co se nejprve věnuje stopáž všem (ano, všem; snad krom Wellivera) postavám z původního seriálu. Mnohdy zbytečně, neopodstatněně a čistě jako fanservis. Jakmile ovšem tato pasáž přeci jen pomine (trvá však déle než by bylo záhodno; do 40. minuty) a neřeší se "co bylo", ale "co je a bude", tak to rázem je opět starý dobrý Deadwood pojednávající o nepřikrášlené odvrácené tváři neodvratně mizejícího Divokého západu. Velkou devizou je, že Bullock již není až tak otravný jako býval; Olyphant v něm neskrývaně navazuje na svého Raylana Givense. Ve druhé polovině pak jde o důstojné (jakkoli ne pamětihodné) zakončení, kterému jeden rád odpustí i to, že přichází o pěkných pár let později než mělo. (01.06.2019)

Epilog 3. sezóny po 10 letech. Prostá zápletka s koupí pozemků a vraždou posloužila spíš jako záminka pro defilé známých postav s momenty jejich charakteristického chování (vrátily se snad všechny a od posledně se ze svých pozic nehnuly o píď), přičemž v krajně zkratkovitém závěru už na katarzní děj rezignovala a především se loučila (v případě Ala IMHO podstatně sentimentálněji, než by mu slušelo). (19.04.2022)

Stejně jako seriál, i zde se opakují stejné chyby a i zde opět vládne silná sentimentalita a hloupá vypočítavost scénáristů. Ti nejen, že nedotáhli děj k nějakému zdařilému závěru, ale ohánějí se flashbacky, znovupřipomínáním seriálových postav (včetně jejich trapnosti, jako třeba samomluva, lesbičnost a jiné pakárny - viz. můj komentář k seriálu) a porcují nám jednu trapnou scénu za druhou (svatbou konče). Myslím, že nemá cenu zdůrazňovat, že samostatně tento film nemá co říct - bez vidění seriálu to prostě nemá cenu, ale skouknout ho - to vám prostě nemůžu doporučit. Vlastně jediné mírné plus je Timothy Olyphant a to jen proto, že ho mám rád... a to i s knírem. Takže stejně jako nechápu přehnanou oblíbenost seriálu, nechápu ani tento zákusek. (23.01.2022)

Jako samostatný film určitě ne-e - těch postav je tam tolik, že se v nich divák seriálu neznalý velice pravděpodobně absolutně nevyzná. A kromě toho to, byť pochopitelně s velkým časovým skokem, přímo navazuje na do jisté míry otevřený konec seriálu. Pro fandy jde ale jistě o bonbónek, který uspokojivě zakončuje vše nevyřčené a nedotažené. Já měl výhodu, že jsem do filmu skočil hned po zhlédnutí seriálu a vlastně mě až překvapilo, jak plynule a příjemně tvůrci i herci navázali tam, kde před 13 lety skončili. (28.01.2021)