Hotel pro cizince

" Ale jak vím, vyznáte se víc v masturbaci jak v šermu! ". Další avantgardní film České Nové vlny. Těžko popsatelné, bizarní, tajemné, podivné a vyloženě Kafkovské. Antonín Máša natočil tuhle podivnou ujetost podle vlastního námětu a v českých zemích nemá tenhle film obdoby. Aneb Činoherák v plné síle. Postavy, které zde vytvářejí Kodet, Čepek, Libíček, Hrzán, Mrkvička, Schorm - to je k neuvěření. Dohromady film vytváří jakousi snovou alegorii, do které když se vám podaří vniknout, tak vás zcela pohltí. Mě se to povedlo a můžu znovu donekonečna opěvovat zlatá šedesátá! A mimochodem se jedná o filmový debut Petra Čepka (už zde bylo jasné, že Čepek bude neobyčejným a charakterním hercem). (04.01.2016)

Forma podobenství byla v šedesátých letech oblíbená (např. O slavnosti a hostech, Případ pro začínajícího kata, Ovoce stromů rajských jíme, Den sedmý-osmá noc). Snad to byl pokus obloudit cenzuru, snad to byla itelektuální móda-pokus vyslovit nevyslovitelné (či zakázané) pomocí symbolů a absurdity. Připadá mi, že u tohoto filmu to tak úplně nefunguje (což může být má chyba), ale ta dekadentní, secesní nálada je v tomto filmu kouzelná a svůdná, stejně jako Táňa Fischerová. (29.07.2010)

Neskutečně divnej film, ani nevím jestli se mě líbil nebo nelíbil. Petr Čepek tam kroužil kolem Taťány Fischerový jak zaseklej vrtulník a všichni v tom hotelu byli hrozně divný. Největší tragéd tam byl Jiří Menzel. Ovšem Hrzán byl taky slušná výživa prej "já jsem pes, haf, haf". Totálně mě překvapila Taťána Fischerová, tu jsem až doteď znal jen jako poslankyni, který říkali herečko a já jí viděl hrát až tady a hned takovou luxusní femme fatale, dost dobrá, taky jsem se do ní zabouch. Nejvyýraznější složkou filmu jsou jednoznačně herecký výkony Petr Čepek je tak trochu neprávem zapomenutá hvězda naši kinematografie. Vlastně je dobře, že děj nemá žádný děj, alespoň jsem si mohl nerušeně vychutnávat každý gesto, každej pohled a každou větu Petra Čepka, opravdu bezchybný herecký výkon. (01.02.2010)

O komedii nemůže být ani reči. Jde o film ve fantaskních kulisách, ale je napsán skvěle, je radost se nechat unášet vážným tématem o jedné lidské existenci, hledající co v životě stojí za to a začíná pěkně od sebe.***Hledá lásku a nalézá smrt. Hledá podsttu života, ale tu nikdy nemůže najít, s ní nikdy nedokáže zcela splynout. Díky tomu, že většina lidí nepotřebuje až tak hledat lásku, tak jsou jen patvary a divochy, bez kultivace ducha a jen jsou, a právě takové si je i smrt jednou sebere. (18.09.2011)

Netvrdím, že Kafkovi rozumím. Často mě osloví velmi silně, ale někdy, zejména u jeho kratších próz, nechápu vůbec nic. V případě této Mášovy napodobeniny se ale, doufám, orientuji vcelku bezpečně. Kostýmní zkouška dopadla dobře, některé dialogy jsou náležitě absurdní, charaktery jsou možná spíš z Dostojevského Běsů (jaloví intelektuálové, drzí nýmandi). Co chybí, je silná společenská a charakterová analýza, kvůli které stojí za to se Kafkou (a Dostojevským) prokousávat. Máša si zaslouží uznání za snahu, ale přiblížit se takovým velikánům, to od něj bylo příliš příliš troufalé. A beznadějné. (31.01.2011)