Čtrnáctý u stolu

Dosti komplikovaná zápletka, ale díky tomu, že jsme nevěděli, co v těch dvou domech Čtrnáctý hledá, dokázalo to podržet ze zvědavosti u jinak dost nezajímavého děje. Nová hvězda českého filmu z protektorátních časů Karel Höger zde vytvořil jednu z prvních výrazných rolí; zápletka s Emou by byla zajímavější, kdybychom se dozvěděli, že spolu dříve užý opravdu něco měli, ale jak se zdá, tak se opravdu do sebe podivně zakoukali až toho deštivého večera. Šlemrovou a Nollovou jsem poznal víc podle hlasu než vizuálně, jednu z prvních rolí zde hrála Jiřina Petrovická. Komedie to moc nebyla a krimi vlastně také ne, ta parta vedená Vladimírem Majerem - to byli detektivové nebo jen kamarádi? To zůstalo nevysvětleno také. (19.03.2017)

I když se některé scény a detaily daly lépe vydojit (závěrečné odhalení, komorničení, odhalení zloděje), přece jen se stále pracuje s napětím, jak se věci ve skutečnosti mají, a více se přiklání k romantické než detektivní rovině tohoto odlehčeného snímku, jenž se bere s nadhledem. Režie Oldřicha Nového je lehká, netlačí na pilu, mnohé momenty připomenou pozdější Pytlákovu schovanku, kde se ona parodie povedla v sevřenějším útvaru. Zde je "jen" dobrá, ale veselý a lehkovážný mladý muž v podání Karla Högera a jeho protipartnerka v podání nedávno zesnulé Dagmar Frýbortové vše vyvažují. (23.02.2013)

Totální zhovadilost,která opět dokazuje,že každý se má držeti,svého kopyta! Scénář napsalo zřejmě 5leté dítě po lobotomii a jediný důvod,proč to sledovati jest Karel Hoger. Za něj je ta 1 * Jinak,děs,běs a hrůza. Celý film jsme se s rodinou smáli,ale ne proto,že to jest ozn. jako krimikomedie,jestli mi rozumíte. Krimi? Kde? Komedie? Ano,ve smyslu,ubohé trapnosti a směšnosti. Třeba to byl záměr,nevím. O hereckých výkonech (až na 3 vyjímky) se nedá naprosto hovořiti a celý ten nesmyslný a debilní děj o ničem,mi silně připomínal nějakou tu ´´úchvatnou´´ operetu. Dokoukal jsem to jen proto,abych si ověřil,že pointa tu opravdu žádná není. Tedy ve smyslu,taková která by stála vůbec za zmínku. A opět,zdejší hodnocení,ponechám raději bez komentáře. P.s.tohle jsou případy,kdy se opravdu a upřímně stydím za tehdější kinematografii,která byla u mě vždy! na mnohonásobně vyšší úrovni,než ta dnešní,ubohá a poloamatérská,která dokáže vyploditi jen kriminálky,totálně dementní tv nekonečné ságy a rádoby filmy o komunismu či fašizmu,které se stejně motají jen v bludném kruhu a vlastně již nemají co nového a podstatného sděliti,co by se nevědělo. (16.06.2019)

V roce 1943 se Oldřich Nový neobjevil ani v jediném českém filmu, částečně také proto, že byl neustále sledován štvavým nacistickým tiskem. Proto se načas uchýlil do poklidného a přátelského prostředí hostivařských ateliérů, kde společně s Antonínem Zelenkou a kameramanem Ferdinandem Pečenkou natáčel detektivní komedii podle námětu někdejší star německého němého filmu Ossi Oswaldy (1897 - 1947). Roli, na kterou by si dříve brousil zuby on sám, svěřil bez zaváhání Karlu Högerovi. I když se to nezdá, ti dva měli leccos společného - brněnské začátky, ale i jemné gentlemanské vystupování a nepředstíranou úctu a galantnost k ženám. Přímo z konzervatoře si Nový do filmu vyžádal dvě mladé adeptky herectví, osmnáctiletou Dagmar Frýbortovou a devatenáctiletou Libuši Zemkovou, z plzeňského divadla k nim záhy přibyla ještě dvacetiletá Jiřina Petrovická. Film plný nových dívčích tváří a rafinovaných zápletek, během nichž se na scéně objevuje důmyslný zločin, neměl tedy čím zklamat. Oldřich Nový si v něm alespoň zazpíval legendární píseň o náměsíčníkovi, vtipný song o pošetilém přání jednoho blouznivce. (09.03.2009)

Jak Oldřich Nový, tak i Antonín Zelenka natočili jediný film a tím je právě Čtrnáctý u stolu. Je to zajímavý snímek, který se pohybuje na pomezí komedie a detektivky a který mě bavil i díky Karlu Högerovi. Musím říct, že z jeho začátků je to zatím pro mě jeho nejpovedenější role, ve které se jistě i řádně vyřádil. Škoda jen toho závěru, který se mi nezdál příliš povedený ba naopak. I tak je ale závěrečná pointa minimálně neočekávaná. (09.08.2023)