Čtrnáctý u stolu

V roce 1943 se Oldřich Nový neobjevil ani v jediném českém filmu, částečně také proto, že byl neustále sledován štvavým nacistickým tiskem. Proto se načas uchýlil do poklidného a přátelského prostředí hostivařských ateliérů, kde společně s Antonínem Zelenkou a kameramanem Ferdinandem Pečenkou natáčel detektivní komedii podle námětu někdejší star německého němého filmu Ossi Oswaldy (1897 - 1947). Roli, na kterou by si dříve brousil zuby on sám, svěřil bez zaváhání Karlu Högerovi. I když se to nezdá, ti dva měli leccos společného - brněnské začátky, ale i jemné gentlemanské vystupování a nepředstíranou úctu a galantnost k ženám. Přímo z konzervatoře si Nový do filmu vyžádal dvě mladé adeptky herectví, osmnáctiletou Dagmar Frýbortovou a devatenáctiletou Libuši Zemkovou, z plzeňského divadla k nim záhy přibyla ještě dvacetiletá Jiřina Petrovická. Film plný nových dívčích tváří a rafinovaných zápletek, během nichž se na scéně objevuje důmyslný zločin, neměl tedy čím zklamat. Oldřich Nový si v něm alespoň zazpíval legendární píseň o náměsíčníkovi, vtipný song o pošetilém přání jednoho blouznivce. (09.03.2009)

Nejsem žádný mravouk, ale prostě mi to nejde přes pajšl, při pomyšlení, že film vznikl v době, kdy lidé umírali v koncentrácích, srali strachy před gestapem a soused udával souseda pro kus žvance. Co motivovalo tvůrce k natočení něčeho tak hloupého a laciného? Výdělek? Prostě prachy nesmrdí v žádné době? To byla v té době společenská objednávka nebo se směli točit jen takové mydliny? Než opustit pohodlí a lesk filmového světa, tak budeme hrát v čemkoliv, jen když to zacinká. To se opravdu měli chuť lidé bavit sledováním takového škváru? Češi mají jednu "úžasnou" vlastnost, přizpůsobí se prostě každé době... (17.11.2019)

Rozhodně to není špatný film, to musím říct předem. Jenom totálně zabil svůj prvotní potenciál a to mu dost uškodilo. Celý film začne skvělou, až tajemnou scénou (kterou ale kazí přehrávání ze stran některých herců), kdy na jednu hostinu vejde tajemný Pavel Čtrnáctý a nikdo neví, kdo to vlastně je. Tajemný host se pak rozhodne zdržet ve městě, přičemž se sem tam stane nějaká vtipná situace. Rozjezd na slušnou krimikomedii byl fajn, bohužel se z toho pak stalo něco absolutně jiného - romantická komedie. A ta pak začala naprosto dominovat, tajemnost Čtrnáctého se naprosto upozadila a nějaké napětí po odhalení se úplně vypařilo. Zbyla z toho už jen romantická komedie, navíc ani ne moc vtipná, i když se našly světlé momenty. A i když posledních 15 minut už to zase bylo tím, co jsem od toho čekal, mé zklamání to moc nezměnilo. Sice to není špatné, něco mě pobavilo, ale bohužel se z toho stalo něco, co jsem zrovna nechtěl. Možná to docením někdy v budoucnu, až nebudu extrémně alergický na romantické komedie. Ale Höger tu byl skvělý, o tom žádná. 3* (20.09.2020)

Nemám problém s "indoorovými komediemi" (© uživatel pOne :)). Problém ale mám s komediemi, které svůj zdroj komiky vyčerpají hned v úvodu filmu a kromě závěrečné pointy už nemají co nabídnout. Divák se tak musí po většinu snímku spokojit s lišáckým úsměvem hlavního hrdiny, který dává tušit, že "to hlavní" ještě přijde. To je podle mě ale zatraceně málo. I když hlavního hrdinu hraje Karel Höger. (26.02.2013)

Tak trochu česká film noir - a rozhodně příjemný kontrast proti všem miloučkým a slaďoučkým komediím, které z té doby znám. Hoger v hlavní roli je výborný, má nepopiratelný šarm a sex-appeal a Raoul Schránil je prostě rozkošný. Ze dvojice mladých dam se mi více líbila blodnýda, tmavovlasá dcera pana starosty byla evidentě herecky trochu nezkušená a ani vzhledem mi ke své roli neseděla. Škoda, že Oldřich Nový toho nezrežíroval víc. (23.02.2013)