Švestka

No, já se na tuto hru nikdy nepodíval, protože podle mých rodičů patří k těm slabším mezi ostatními skvosty. Tak jsem nato koukl sám a nestačil se divit. Ladislav Smoljak mistrně rozehrává seminář svoji skvělou sklerózou a v tu chvíli zapomenete, co povídali páni před ním a už jen bezmocně sledujete koloběh asociací a zdánlivě nesouvisejících myšlenek. No a k samotné hře: Začátek se opravdu pomaleji rozjíždí, ale s postupem času, jak přibývá postav, přibývá i vtipu, někdy až absurdního humoru. Smoljak znovu ovládne pódium, jedinou protiváhou mu je pak Jan Kašpar a tito 2 mě opravdu dohnali k slzám. Těch gagů zde bylo dost, ale na to podávání pravé ruky opravdu už nikdy nezapomenu ;-). (17.05.2008)

Seminář patří k těm slabším. Smolijákova přednáška je sice vynikajcí, ale práce dalších docentů tentokrát za moc nestojí. Hra samotná je oproti starším kouskům taková ukecanější, ale nakonec jsem se u ní pobavil dobře. Brukner si svou trojroli očividně užívá, stejně jako Smolijak svého Hájka. Ta čtyřka je tedy trošku slabší, ale i tak je Švestka opět dobrá zábava.. (21.05.2016)

"Když hovoříme o hře Švestka, nesmíme opomenout jednu skutečnost, je to hra o stáří. Stářím jejího autora je umělecká úroveň této hry také poznamenána." Opravdu je to trochu slabší hra, humor už není tak krásně propracovaný jako v předchozích hrách. Přesto i na tuto hru se pěkně kouká, je plná (trochu povrchnějšího, ale pořád hodně dobrého) vtipu a především s krásnou sklerotickou gradací. http://www.youtube.com/watch?v=219dYct4h9c (20.03.2011)

To vám takhle jednou jdu na hru Švestka. Dovolte, abych se s vámi velmi krátce podělil o své dojmy ze samotné hry. Švestka, ééééé, je to velmi užitečný strom. Její dříví je ideální na uzení a samotné plody v tekutém stavu mají blahodárné léčebné účinky. Avšak pozor na špačka. Hroznej prevít ten špaček. Ikdyž já znal jednoho (Špačka) a ten tvrdil, že etiketa je nesmírně důležitá věc. Neradno ji podceňovat. To jsem vám takhle v tramvaji jednou zažil, jak mladík, 1-čka to myslím byla, ta jezdí mj. kolem holešovické tržnice. Tam vám jsou tak hodní a přátelští lidé. Prodávají tam luxusní značkové zboží tááák pod cenou, že Ti chudáci si nemůžou vidělat ani na chleba. Já ale raději rohlíky. Pěkně propečené a křupavé. Není nad to se po ránu pořádně nasnídat, to vám potom jde práce pěkně od ruky. Nedavno jsem si postavil malou truhlárnu. Kšefty jdou jako po másle. Zrovna včera si jeden pán u mě objednal žebřík. Hrozně šikovná věc. Ideální při sklízení švestek.... Teď vážně. Jedno (ne)obyčejné nádraží jménem Středoplky, jedna švestka a jeden L. Smoljak resp. Přemek Hájek co neudrží myšlenku, zároveň ji však není schopen opustit a hrozně rád si potřásá pravicí. Jeden by řekl, že toto téma vystačí tak na pět (max deset) minut. Né tak v případě scénáristické dvojice S+S. Někomu se může zdát laciné, že tvůrci omílají stále dokola to samé, pro mě osobně (absurdní) slast. Když se k tomu ještě přidá Andulka Šafářová, co hrozně ráda zpívá resp. Petr Brukner a z vlaku právě vystupuje (Kryštof) Nastoupil a švestka stále neočesána, je o zážitek postaráno. Já se bavil jak seminářem, tak následně i hrou. Malá ochutnávka: „Já tam byl. První den nic, druhý den....nic, teprve třetí den....nebudete tomu věřit....Bolesti povolily co?....Ne, poblil jsem se..... Třikrát :-) Jeden z mých nejoblíbenějších Cimrmanů a důkaz, že senilita může být roztomilá. Říkejte to však člověku, co stojí pod švestkou, vedle košík, lano, pytel, háček a on neví, proč tam ten „bordel“ je....... 93% (16.01.2013)

Divadlo Járy Cimrmana - opět dokonalé. V tomto díle ale jedna věc stojí za vyzdvižení. Senilita. A to jak v úvodním semináři tak během hry. Vyprávění o liškách a Zdeňkovi Nejedlém mne pokaždé dostává do neskutečné euforie. (i když myslím, že alternace se Svěrákem je lepší). Takže ono možná ani těch pět hvězd tak docela nestačí... (27.07.2008)