Režie:
Věra Plívová-ŠimkováScénář:
Věra Plívová-ŠimkováKamera:
Andrej BarlaHudba:
Petr SkoumalHrají:
Renata Mašková, Yvetta Kornová, Ivana Maříková, Renáta Kolářová, Zuzana Bydžovská, Jana Kubátová, Dana Šindlíková, Roman Čada, Luděk Šnajdar, Marek Vašut (více)Obsahy(1)
Příběh o přátelství dvou děvčátek a o soupeření klukovských fotbalových mužstev ze dvou sousedních vesnic, z nichž každý se snaží pro sebe získat svého vrstevníka Janka, který přijel na kolotoči a hraje fotbal "jako Pelé"... Autorkou portrétu v památníku je Věra Plívová - Šimková. (oficiální text distributora)
Recenze (112)
Klasický dětský film z období začínající normalizace, podložený hezkými písničkami a celou plejádou budoucích českých herců a hereček. ()
Kdybych to viděl před 40 lety asi bych nadšeně jásal a do kina bych chodil třikrát do týdne, ovšem já tento film poprvé viděl celý až letos (2014) a upřímně řečeno jsem dost trpěl. A jelikož se zde často zpívá, bylo ono utrpení mnohem intenzivnější. Ne, ne, ne...Žluťáska už vidět nechci. Je to sice PEKLO, ale odpad to není v žádném případě. :) ()
Tohle jsem jako dítě zbožňovala. Chytlavé písničky, které si pamatuji dodnes, a k tomu atraktivní pouťové prostředí. ()
Podprůměrný dětský film, ve kterém se jen zpívá a řve. A že ty písničky jsou fakt strašný. Horší než herecký výkon Yvetty Kornové. [3687. hodnocení, 101. komentář, 66%] ()
Nejsem si zcela jist, zda nejsem úchyl (viz v Síti), ale mě se podobné filmy děsné líbí. Edit: sportovec a Ainy mi mluví z duše. ()
Můj nejoblíbenější dětský film. POprvé jsem zaregistrovala Yvettu Kornovou. Mi bylo na kolotoči a housenkové dráze dost blbě, ale zato mám ráda houpačku moc, moc. moc. S kamarádkou jsme si říkaly Žlut´ásku a Čičorečko. Moc se mi líbily písničky a ten kus s tou holkou copatou, co se sklouzla po skluzavce. No a taky kluci .:-) ()
Tak na to koukám znovu po X letech a nechápu, že jsem to původně ohodnotil jen třemi hvězdami, když jako malej jsem to zbožňoval. Ač jsem na brunetky, byl jsem zamilovanej do Kornový - takže přehodnocuju na pět kusů, který bych tomu normálně nedal, ale je sakra rozdíl koukat na to v dětství, nebo v pětačtyřiceti. Tenkrát to pro mně byla zkrátka pětihvězda a některý ty vodrhovačky jsem si broukal celé dětství, ne li mládí :-) ()
No, moc se mi to nikdy nelíbilo. Asi proto, že mě jako malou všichni a všude děsně šikanovali a byla jsem ta tlustá ošklivá outsaiderka? Fakani zlí a krutý... nikdy jsem nebrečela a nemstila se a nestříhala nikomu vlasy a neházela ho za trest do bláta. Naopak, vždycky jsem se rozdělila o svačinu, za kopance poděkovala, nastavovala druhou tvář a hlavně nedolejzala! Takže když byla fronta na kolotoč, byla jsem poslední a nekolotočovala. No a všichni pak blili, páč to překolotočovali a mě bylo fajn, takže mě nesnášeli ještě víc. Každopádně, tenhle film jsem viděla docela dostkrát, protože za komoušů se produkci zdálo, že by se z toho mládež mohla asi nějak poučit, nebo co. Při poslechu některých písní z tohoto filmu se mi dodnes ježí vlasy a nůžky, zavřené v šuplíku, zlomyslně cvakají a v tu ránu si vzpomenu, proč jsem neměla ráda neděle. ()
„Okáčníčník i rosničkový,neschovávejte se dědečkovi jičmínkový i vodníkový, neulítněte dědečkovi“. Jedna z velkých klasik naší dětské tvorby……Páni kluci to určitě nejsou, ale k mému dospívání patří minimálně stejně jako oni. Odér léta, pouťové zábavy, dětské naivity i klukovské rivality…..ač ne vždy 100%, Věra Plívová-Šimková je královna a dnes již téměř (hlavně mladší generaci) neprávem opomíjená. Mám to prostě, i teď se čtyřicítkou na krku, rád…..jednoduchý příběh – přijela pouť, holky se pohádaly, kluci honí mičudu..nic víc, nic míň. Do toho písničky – sice se všechny nestaly nesmrtelnými (jako díla pánů Svěráka s Uhlířem), ale popěvky „žluťásku, žluťásku“ nebo „hele Pelé, střílí gól“ léta patří do mého ranního repertoáru. Pořád se mluví o Tomáši Holém. Určitě ne neprávem, ale co taková Yvetta Kornová, Roman Čada nebo další „bezejmenní“? Jak se točí Rozmarýny, Páni kluci, Lišáci, Myšáci a Šibeničák, Krakonoš a lyžníci, Mrkáček Čiko…..dětský film made in Československo rovná se paní Věra Plívová-Šimková. ()
Dětský film o dětském světě dětskýma očima plný šarvátek, skotačení , krásných dětských písniček a úsměvů. Nádherná filmová vzpomínka na dětství dnešní starší generace, která si při sledování tohoto snímku už jenom povzdechne, kdeže ty časy jsou. Ne, takovéhle filmy se dnes už opravdu netočí. Jedná se o obyčejný příběh na základě stejnojmenné knihy, kterou má na svědomí scenáristka a režisérka v jedné osobě, Věra Plívová-Šimková, odehrávající se na vesnici, kam jednoho krásného dne zavítala pouť. To vždy bylo něco. Maringotky, houpačky, střelnice, řetězák. Ve své době to byl hodně úspěšný snímek převážně v očích děvčat, které po vzoru filmových protagonistek venku tancovali a zpívali si dodnes velice vtíravou písničku: "Žluťásku, žluťásku, čičorečko...". Jen tak mimochodem, čičorečka je žlutá rostlina. Při dnešním pohledu už se jedná o přívětivý nostalgický film, ve kterém najdeme snad všechno. Vesnický život dospělých i dětí, jak se na vesnici pořádala pouť a dobové kolotoče, známé písničkové hity populární hudby, a co víc, dětské role dnes již nemálo známých osobností. A že jich tu je. Naprosto úchvatná je také volnost dětí, kterou si dnes už neumíme ani představit. Dnešní mladé generaci tento film už absolutně nic neřekne a spíš ho budou zesměšňovat. Takový už je vývoj generací. Dá se také říct, že se bohužel jedná o snímek pozapomenutý, neboť do vysílacího schématu žádnou televizí zařazován není. A je to škoda. ()
o dětech pro děti , dnes dospělí herci ještě jako děti vypadají opravdu legračně :o) ()
Hezké písně Petra Skoumala, perfektní Yvetta Kornová, skvělá atmosféra svátku, kdy přijela pouť. Výkony všech herců jsou naprosto přirozené a uvěřitelné. Obrovská škoda neskutečného talentu Yvetty Kornové. Když začala v devatenácti chlastat, měl jí Jirka dát pořádně přes držku! ()
"Za todle ale určitě všichni pudem do polepšovny!" Na tuhle muzikálovou komedii se pěkně dívá a dobře se poslouchá. Texty Petra Skoumala jsou po těch Uhlířových jistě nejlepší :-) ()
Československý filmový dětský muzikál, který vypráví o křehkém dívčím přátelství a chlapecké sportovní rivalitě. Do městečka přijíždí pouť a s ní i děti od kolotočů Žaneta (Y. Kornová) a Janek (R. Čada). Zatímco Markéta (R. Mašková) a Žaneta navazují své dřívější přátelství, které bylo zpřetrháno nevrácením Markétina dětského památníku, chlapci hrají důležité fotbalové utkání proti vedlejší vesnici. Janek, kterému se přezdívá Pelé, odmítne nastoupit do zápasu a kluci z obavy, aby nepodpořil protivníka, ho zavřou do podzemní chodby. Jak je vidět, příběh je dosti slabý i pro dětského diváka a je často přerušován nehezkými písněmi se stupidními texty J. Vodňanského, které se navíc opakují. V dětských rolích můžeme sledovat pozdější známé herce - M. Vašuta, Z. Bydžovskou a M. Vladyku. Z dospělých herců se v tomto nudném snímku objevila učitelka L. Šafránková, její milý V. Vydra, dědeček V. Kotva a Markétina matka Z. Hadrbolcová, avšak všichni pouze na minimálním prostoru. Scéna, kdy jakýsi křepčící a skotačící slavnostní průvod v čele s M. Myslíkovou a J. Hlinomazem kráčí po silnici a poté se oddává oslavám na zahradě, na mě působí dosti nevěrohodně a dokonce i bizarně. Ono dětské sportovní zápolení na fotbalovém hřišti vypadá také velmi podivně a naprosto chaoticky, je vidět, že paní režisérka V. Plívová - Šimková nemá o kopané ani ponětí, neboť by v rámci věrohodnosti nemohla dopustit, aby se míče chtělo zmocnit v jednom okamžiku deset chlapců najednou, navíc o nějaké fotbalové spolupráci mezi hráči nemohlo být ani řeči. Od tohoto snímku jsem nečekal žádný zázrak, avšak i tak mě skutečnost zklamala. Snímek jsem dokoukal se sebezapřením, neboť jediná zajímavá věc na tomto nepovedeném muzikálu byly dětské tváře pozdějších známých herců. ()
Nenávidím, nenávidím, nenávidím tenhle film. Proč jsem ho tedy viděl tolikrát? Tato otázka je špatně položená. Je to totiž odpovědí na otázku proč ten film nenávidím víc, než si asi zaslouží. ()
Když jsem film v TV pustil, nečekal jsem zázraky a ani jsem nečekal, že ho shlédnu celý. Nakonec mě děj dokázal do sebe v táhnout a dětské osudy v něm probíhající, mě zajímali. Nenáročná dějová linka, všudepřítomný dětský smích a všechny jejich radosti a starosti, mě dali vzpomenout na své vlastní dětství a to je klad, který si u dospělého diváka, může film určený pro dětskou populaci jen připsat na vrub úspěchu. Ale budu více objektivní. Smysl příběhu nabízí pro dusi malého človíčka spousty zážitků, ale nemyslím, že to platí i pro současné dítko jednadvacátého století. Zpracování je klasicky odpovídající tehdejší televizní době. Nejvíce úsměvných okamžiků tak ve finále přináší pohledy na dnešní známé aktéry, které ve snímku prožívají svá dětská léta a první herecké zkušenosti. ()
V dětství dost oblíbený film...i dneska se dá jednou za 3-5 let vidět a pořád ho hodnotím jako lepší průměr.. "helé peléé...žluťásku:-) ()
Spíš muzikál bez plnohodnotného děje, zápletky jsou dosti slabé a nezachrání to ani některé slušné hity. ()
Když srovnám s jinými díly paní režisérky, tak mi tenhle film připadá slabší, i když herecké výkony dětí jsou hodně dobré. Písnička "žluťásku, žluťásku ..." mi po chvilce začala lézt na nervy. Partu kluků kolem Miroslava Vladyky bych s chutí vymáchal v tom bahně, kam shazovali ostatní, obzvlášť tu trojici malých vlezdoprdelků/udavačů. Jinak, Ivana Maříková (slečna lákající kolotočáře do jeskyně) byla a možná pořád je neskutečně krásná holka :-) ()
Možná už jsem na tom tak špatně, že nedokážu rozplést ani dětský film, ale u Věry Šimkové - Plívové má vždycky pocit jakéhosi chaosu, u kterého nevím, co tím chtěla filmařka říci. Písně byly hodně slabé, děj jsem nějak nepochytil, pokud tam nějaký byl. Na druhou stranu, lákání kolotočáře do jeskyně bylo v podání Ivany Maříkové vyzbrojené pořádným šibalským úsměvem bylo excelentní (rád bych věděl, kolikrát se to zkoušelo, nebo jestli to jelo na první pokus). Malicherné klučičí spory poměrně věrohodné, takoví jsme prostě byli. Takže dětská poetika jako vždy na jedničku. Skluzavka samozřejmě výborná, překvapila filmová "dámička" Renata Mašková, která si zmazání od bláta vyloženě užívala. Asi nadhodnocuji, jak je u nenáročných filmů mým zvykem, ale tak už to u mě prostě bývá. ()