Princezna a půl království

Po dlouhé době česká televizní pohádka, která není nudná a otravná. Premisa, že ono „žili spolu šťastně“ není tak jednoduché jak se zdá, a že to zajímavé začíná až tam, kde většina pohádek končí, je výborná. V první polovině, kdy Honza přichází na zámek a těší se na svatbu, je navíc pohádka nečekaně zábavná a vtipná. Škoda, že se laťku nepodařilo udržet i v té druhé, která se ztrácející lehkost, šmrnc a vtip snaží nahradit občas poněkud křečovitými gagy a trapnými stále opakovanými vtípky. Nicméně z českých televizních pohádek posledních let rozhodně jedna z nejlepších. (10.02.2020)

Možná jsem až příliš shovívavý, ale mě tahle pohádka v podstatě mile potěšila. Rozehrává totiž témata, která se v pohádkách většinou příliš neřeší. K tomu dodejme, že vtipy jsou většinou poměrně podařené, kamera podmanivá, herecké výkony slušné, konfrontace světa prostých venkovanů na jedné straně a vybrané aristokratické společnosti na straně druhé rozhodně zajímavá a dobře uchopená. Mezi současnými tuzemskými pohádkovými pokusy, téměř vždy nezdařenými, je to téměř skvost. Všechno v něm funguje jak má, nadsázka je snesitelná, příběh relativně uvěřitelný a přitom dostatečně pohádkový... Trošku na hraně je Egonovo královské velikášství. Například kratičká scéna ze školy je sympaticky osvěžující a upomíná na absurdní kouzlo Třech veteránů či Lotranda a Zubejdy, jinde se ovšem nebezpečně přibližuje prosté trapnosti, byť tuto hranici nikdy vysloveně nepřekročí. Také můžeme velmi snadno především Marku Ebenovi vyčítat jistou prkennost, stačí srovnat například s plnokrevným preceptorem Jana Libíčka v Třech oříšcích pro Popelku, aby to vyniklo v celé nahotě, ovšem Markovo neherectví, v němž silně připomíná svou vlastní roli v soutěži "O poklad Anežky České", může potěšit alespoň osobním šarmem a kultivovaností. Marek Eben zde zkrátka "hraje sám sebe" a to mu jde vlastně výborně... Celkový dojem: 65% (27.12.2019)

Když je někdo dobrým drakobijcem, nemusí být ještě dobrým chotěm princezny, budoucím králem nebo vládcem poloviny království - bez ohledu jestli je vévoda, velkovévoda, arcivévoda, kníže, velkokníže, okněžněný hrabě.  Ale i tak může být sedlák Honza lepší než Egonokracie.  Pohádka je to dobře herecký obsazená (hlavně Marek Eben) s náležitou dávkou humoru. (16.03.2024)

Obě společné pohádky scénáristy Hudského a režiséra Janáka alternativním způsobem rozvíjejí známou zápletku, v níž hrdina sice zabil draka, ale vysvobozenou princeznu si má vzít nějaký podvodník. Jak to bylo v Korunním princi, viz v mém komentáři k němu. Zde v Princezně a půl království je výchozí otázka, jak to asi mohlo "doopravdy" být. Hudský si tuto otázku zodpovídá zcela správně: vysvobozená aristokratka se Honzovi poděkuje, počastuje ho nějakou odměnou, ale brát si toho burana za muže? Nepředstavitelné. Takže nápad opět dobrý, jeho provedení oběma herci rovněž dobré. Bohužel nic víc. Ve svém prvním pohádkovém scénáři, byť nikoli dokonalém, rozpracoval Hudský svůj námět natolik rozkošně, že dokonce ani režisér Janákova formátu ho nedokázal zkazit a výsledná pohádka Korunní princ je možná nejlepším filmem, jaký kdy natočil. Žel u tohoto úspěchu zůstalo. Následující Hudského pohádka (s jiným režisérem) byla zoufalá a tato letošní je - nijaká. Janák zůstává Janákem, takže jsme tam, kde jsme byli před Korunním princem. Princezna a půl království sice není tak trapná a pitomá jako třeba Princezna a písař nebo Pravý rytíř, ale na rozdíl od nich je zase zoufale nudná a prázdná. Ale strašně. Což ještě zdůrazňuje impotentní Eben, jemuž nikdo neřekl, že hraje ve filmu a nikoli v televizní soutěži (to ho mám rád, kdysi mi připadal opravdu zábavný a zrovna tato role mu mohla velmi slušet). Podobně nejapný (další můj oblíbenec) Myšička. Většina prostoru, děje a detailů je podřízena - ať to stojí, co to stojí - dvěma přebujelým nápadům: velmi chabě zdůvodněné výuce etikety a postupně stále otravnější Egononanii. Naopak je velmi dobře dějově pojat motiv postav, s jejichž (až nepravděpodobnou) úctou k zákonu je zlý vládce konfrontován (velitel, kněz), to je ale asi jediný kvalitní dílčí prvek. Jen sem tam to má nějaký drajv: celkem nadějný začátek, pak moment, kdy si Honza vezme na Egona kladivo a oddávací jízda v kočáře. Úplně marné nebyly ani scény s Honzovými rodiči. Josefíková s Lexou v pohodě, Kramár jako král slušný, okrajový Maděrič nádherně přesný. Dokonalá Uhlířová chybí v titulcích, což je trapné a pro filmovou "kariéru" této vynikající herečky takřka symbolické. (28.12.2019)

Když já ji ty dveře podržím, tak ona s nima nemůže prásknout. To dá rozum. Karel Janák má u pohádek většinou štastnou ruku při výběru herců, zajímavého námětu, nádherných lokací či výborně pasující hudby. A zrovna u této pohádky, stejně jako tomu bylo u Korunního prince, se mu povedlo všechno výše zmíněné sehnat a spasovat jako puzzle, které zrovna vyjelo z továrny. Zajímavé už od pohledu, stále ještě neprozkoumané a po zvednutí víka zvláštně vonící novotou a tím něčím, co nás naplňuje nadšením a hřejivým pocitem. (30.08.2020)