Čas přílivu (S10E04)

Při sledování tohohle dílu mi nikdy není dvakrát příjemně. Můžou za to ty znepokojující smyčce, které vytvářejí dost chladnou atmosféru, pak taky způsob podání příběhu patří mezi ty mrazivější a vážnější. Z herců mě zaujal Elliot Cowan, který si později zahrál i v jednom díle Marplové, a jehož herecký projev rovněž přispíval k tomu, že mi není při sledování dvakrát příjemně. (Ovšem nemyslím to ve zlém.) (01.01.2011)

Po dvou rozpačitých večerech návrat Hercula v seriálové formě. Méně chladná režie, živější kamera, lepší postavy, více emocí a mistr detektiv hodně zatažený do složitého děje. Na závěr jako třešnička elegantní double twist, který bohužel ve finále trpí značnou překombinovaností. Přesto jsem se příjemně bavil a cítil napětí, které na téhle sérii tolik miluju.. (21.01.2007)

Už u knižní předlohy jsem se nudil k smrti. A snímek zjevně velice přesně kopíruje inkriminovanou předlohu. Vyjma Davida Huntera to stálo za starou belu. Hercule opět řešil případ jen proto, aby na závěr obdržel od mladé dědičky decentního hubana a závěr... To je pořád to samé. Chybí tam ty hňupové Hastingsové, chytrolíni Jeppové a babky držgrešle. 67% (13.10.2014)

Knihu jsem zatím nečetl, takže nemůžu porovnávat, ale proti filmu nemám větších námitek, snad jen musím uznat, že v tomto díle jsem se musel dost ohánět abych se v jeho spletitém ději orientoval. Ale nakonec se monsieur Poirotovi opět podařilo spojit všechny díly skládačky a vše bylo jasné, stále žasnu nad britskou TV detektivkou: tvůrci sice do 1 a půl hodiny vměstnají co se dá, ale v maximální kvalitě; to u nás nemají co vměstnávat do x dílů a výsledná kvalita se ve většině případech blíží bodu mrazu. Proto buďme rádi za kvalitní dabing našich nedobrých herců:-) To byl takový nevkusný bonus, ale zrovna mi to přišlo na jazyk, tak proč toho nevyužít, co má člověk pořád do těch komentářů psát...:-) (01.03.2009)

Na tomto díle je sympatické, že kdo se chová jako hajzl, hajzlem také nakonec je. A nutno přiznat, že televizní adaptace vytvořila oproti knižní předloze vraha přímo ďábelského, s mnohem větší porcí cynismu a také s mnohem větší porcí obětí. Adaptace je zkrátka zábavnější a v každém případě ji budete hodně prožívat, neb vztahové záležitosti jsou v souladu s předlohou vypracovány vskutku románově. Mně osobně je sice Suchetovo pomrkávání na Lynn z duše protivné, ale co nadělám. Ba nezlobím se tentokrát ani nad věcmi, které Agatha napsala jinak. V knize není zmíněn žádný incest, katolická víra tam nefiguruje (natož jako "slabost") a Lynn se v ní neemancipovaně vrací ke svému původnímu snoubenci. Tyto a jiné scenáristické zásahy ale překvapivě neubraly na napětí a přitažlivosti televizní adaptace. Ba, je to možná i o trochu větší jízda. (15.04.2021)