Hellraiser II: Svázaný s peklem

Tohle pokračování už není tak konzistentní, jako byla jednička, ale nápaditost a atmosféru mu v žádném případě nelze upřít. Některé scény byly ještě působivější než v prvním díle, takže nechám přes některé slabší momenty druhé poloviny filmu 75 % celkového dojmu stejně jako u jedničky. Je to opět už starší, ale klasická hororová podívaná. (11.11.2006)

Jak je zde několikrát napsáno, film skutečně, bez jakékoli časové prodlevy, navazuje na předchozí díl. Neohrožená Kirsty i všehoschopná a lidsky pekelná Julia, už o pekle vědí každá své. Jedna pokračuje, i přes pochopitelnou nedůvěru okolí ve svém boji, za čistotu a svobodu vlastní duše, i když viděla peklo na vlastní oči a druhá se dostala do role, u které v předchozím díle jen asistovala. Role znovuzrození. Výborná kamera i celá režie. Atmosféra graduje otevřením pekelné brány a celé vyobrazení prostředí, je na rok výroby opravdu přesvědčivé. Něco málo ze "zrození" démonického Pinheada na začátku filmu, i stvoření nového Cenobita, je přímou ukázkou, jak funguje pekelná moc v tomto případě. Je zde i projev pekelné spravedlnosti, která může někomu ubrat na temné atmosféře. Film by si určitě zasloužil i více projevu od samotných Cenobitů, kteří v podstatě jen pózují a nečekaně a jednoduše umírají. V případě, že by tomu bylo naopak, s 5ti hvězdičkami bych určitě neváhal. Jinak určitě kvalitní a ani scénářem nepokažená temná podívaná, která mně osobně donutí vidět další díl. (17.10.2012)

I tentokrát se otevře kostka, jenže tentokrát nevstoupí nic sem, ale my se podíváme tam. A tam je opravdu "hezky". Pekelný labyrint mě opravdu dostal svou nádherou a promyšleností (takhle nějak bych si to peklo i představoval, včetně Frankova trýznění "nabídnou všechno nedají nic"). Více bizarnosti, více fantaskna, více fantasmagorie (v tom dobrém smyslu), více krve. Mnohem energičtější, živelnější a žhavější Clare Higgins, než v jedničce, tady z ní ten sex apeal prostě stříká v proudech. Málokdy se stane, že pokračování přebije předcházející díl, ale dvojka Hellraisera tu dokonalou jedničku docela válcuje. Můj nejoblíbenější a nejlepší díl série. 8* (03.06.2010)

Sadističtější a o hodně krvavější. Je zde vidět rozdíl oproti Hellraiserovi. Trochu chybí absence příběhu. Sice zde je, a s docela nápaditým tématem šíleného doktora a jeho pokusech, ale celkově nevyzní tolik silně. Místy mi přišel jakoby neucelený a trochu zmatený. Oproti úvodnímu dílu dávám slabší čtyři hvězdičky. Hlavně díky slabšímu scénáři a místy laciným, béčkovým dialogům. Hellraisera bych totiž ke kategorii B-žánru nezařadila. Rozhodně ne alespoň první díl. Bohužel toto pokračování Hellbound má k béčku docela slušně vykročeno. Vizuální stránka oproti jedničce mírně pokulhává, což se projevilo zvláště ve výtvarném pojetí Hellworldu, jehož interiéry na mně (naštěstí jen) občas působily spíše jako kulisy, v provedení malých pijavic, které trikově vypadaly jako na úrovni fantasy filmů z padesátých let a díky tomu bylo jejich vzezření spíše k pobavení, než aby vzbuzovalo hrůzu nebo odpor. Možná, kdyby se tohoto dílu opět chopil Clive Barker, dopadlo by to jinak. Možná na tom všem má podíl i český dabing. Pinheadovi v originálním znění se nic nevyrovná. Ale na druhou stranu, po celém mém výčtu kritik, i přesto nemohu hodnotit třemi. Je zde Doug Bradley alias Pinhead, fantastická hudba Christophera Younga, odporní a zároveň fascinující Cenobité a jejich originální masky, magický význam Lemarchandovy kostky, neboli Lamentové konfigurace, v jejímž světě se neustále prolíná rozkoš, chtíč a bolest, a celková atmosféra tohoto snímku, které dokáže, sice s obtížemi, ale přece, zachránit to vše méně či více záporné, co jsem vyjmenovala, a co mohlo být mnohem lepší. Takže jednoduše shrnuto - jako pokračování slabší čtyři, jako samostatný díl rozhodně plné čtyři. "And your suffering will be legendary even in Hell..." (01.12.2009)

Nejdřív se jen prakticky zkopíruje kostra příběhu Barkerova Hellraisera, načež se pak v druhé polovině začnete nudou ztrácet v katakombách inferna s poletujícím Sazínkem vybaveným švankmajerovskými chapadly (Dr.Channard). Dodíval jsem se pouze kvůli patřičně temné hudbě C.Younga a odmaskování Pinheadova krvavého kvarteta a jsem přesvědčen, aniž bych chtěl malovat Leviathana na zeď, že kvalita dalších dílů o pekelné Rubikově kostce bude mít už jen sestupnou tendenci. Snad možná s výjimkou osmičky, kde prý vystupuje nový Cenobit Dorota Máchalová se zabodanými husími brky v hlavě.. (08.12.2009)