Rebelové

Ano. Bylo to tady a už je to tu zase. Tolik milovaný a zároveň proklínaný retro muzikál tolik nenáviděného Filipa Renče. Ačkoli se neřadím mezi jeho fanoušky, hodnotím Rebely jako dobrý počin. Ta retro vlna 60. let, se kterou film přišel a na níž se podílel, přinesla do společnosti něco pozitivního. O tom vůbec nepochybuji. Mládež objevila nepoznané a starší generace zavzpomínala na mládí. Zazní zde celá řada starých hitů, které připomněly šťastnější léta české hudební scény. Hlavní romantická zápletka letních prázdnin tvoří z filmu pohodovou oddechovou podívanou. Daří se i vyhnout tradičnímu happyendovému klišé. Příjezd ruských vojsk a následná emigrace dává filmu další rozměr. František Němec a Tomáš Hanák vkládají do snímku herectví a kultivovanost. Jan Révai je sice omylem filmu, ale přiznejme si. Kdo v té době neměl rád Zuzanu Norisovou? 72% (13.11.2010)

Zpětně se Rebelům omlouvám za nízké hodnocení a mrzí mě, že jsem je dokázal naplno ocenit až po dlouhých letech. Nejde ani tak o to, jak moc Rebelové vyčnívají nejen technickým zpracováním, kamerou, svižností a lehkostí nebo prostě celkovým pojetím nad většinou filmů, co vznikla od té doby, jde především o uvědomnění si, co se za těmi barvičkami a stylizacemi skrývá. Ano, před šesti lety v kině jsem se bavil, líbilo se mi to, ale to jednoduché, přesto až k nesnesení smutné pozadí, jsem si tehdy nepřipustil tak, jak jsem měl... Omlouvám se, Filipe! (29.12.2007)

Film mal byť komediálny muzikál? Zráža ho k zemi seriózna časť filmu. Film mal byť retro-drámou? Zráža ho k zemi šialená muzikálová vizuálna stránka. Film mal byť inteligentnou komédiou? Zráža ho k zemi humor, ktorý mal osloviť najmladšiu generáciu (Kamasútra a pod.). Mix žánrov, ale na jedno pozretie to nezaškodí. A Zuzana Norisová ... (10.10.2005)

Je to rebel! Při zatýkaní tři vojáky těžce zranil, dva zhmoždil a jednoho zesměšnil. Ehmm. Pardon. Zase jsem si spletl dveře, to víte, není Němec jako Němec, vemte si takovou Boženu Němcovou, rozenou Panklovou, a není rebel jako rebel, vemte si takového Máchala. Avšak nevadí, Renčův kultovní, nebojme se toho, vždyť má ku dnešku přes dvaadvacet tisíc ohodnocení; tedy Renčův kultovní muzikál jsem též kdysi viděl, tudíž mám právo komentovat. Pakliže se tedy nic nezměnilo, třebas to, že komentář může být sepsán nejpozději týden ode dne, kdy byl film viděn, to bych to právo neměl. Co však na tom, právo sem, právo tam, vůbec na něm nezáleží, mám jej tak jej mám, nemám tak nemám, budu za rebela. Bez příčiny? Rebelie bez příčiny? Možná. Možná se chci jen vypsat z morální kocoviny; z jaké jiné bych se též jako abstinent mohl chtít vypsat? Třebas však mám, co říct, to se pozná, až budeš finišovat, projdeš mou dráhu, uzříš poslední tečku, která přijde - teď. Ne, dělám si srandu, budu psát dál, dokonce i na interpunkci, kterou jsem kdys nesnášel, nesnesitelnější už byla jen diakritika, nerezignuji, a to jen pro tvé pohodlí, ctěná návštěvo, nemusela by ses tudíž zlobit za ten nedospělý žertík, na nějž snad nemohla"s ani skočit. Nebo jo? Dostal jsem Tě? Ne, nedostal. Tomu nevěřím. Maximálně jsem Tě dostál do svízelné situace, čteš, čekáš: bude něco, nebude, má mě rád, nemá mě rád? Mám, moc; co jsem to chtěl, už vím, mám moc, prý dokážu uplést z hovna bič, už mnohokrát jsem se sám sebe otázal, kde jsem k tomu nadání přišel. Vlastní úsilí, dostalo se mi umu shora, podivná hra osudu, kombinace všeho představitelného i nepředstavitelného. Kdoví? A co Jan Tleskač, a co Filip Renč? Jak k tomu přijdou, že oni z hovna bič nepletou? Nebo možná upletou, ale rozhodně s ním nezapráskají tak jako já. Život není fér, co chlapci? Chtěli byste, ale já vás to nenaučím. Važte si svého, ty Jeníčku můžeš projektovat ten svůj antigravitační bicykl, Filípek si natočí chytlavý muzikál, jak by také ne, když šedesátky, to jsou panečku evergreeny, tak jakýpak bič, to je má hračka a nikoho jiného. Nepůjčím, nevyměním. Ani za ježka, ani za Zuzku, ani za Bětku, a za Jiřku už vůbec ne! A tady je ta slíbená tečka. Že je pěkná? Pěknější než onen otázník, který se tu vecpal proti mé vůli. Naštěstí mám sílu a odhodlaní jej zastavit. (02.09.2014)

Musím vám poŠŠŠeptat, že jedině Gina, tedy vlastně Tereza, ví, kde ty kytky jsou, protože Oliverovi Twistovi se líbí Bob a já jezdím bez nehod, neboť jsem ve stínu katedrál zahlédl hvězdu na vrbě. Já mám zkrátka rád písničky z šedesátých let, jsem nadšený z tehdejších dívčích účesů a kýčovitě pestrobarevná klipová stylizace je lahůdkou pro mé oči. Jen ten nejúžasnější a nejkrásnější hezoun Šimon mi přišel příliš umělý na to, abych nefandil úlisnému kariéristovi Hedánkovi, který však zapomíná odmocňovat, takže ani on není pro Terezu ten pravý. V takovou mi nezbývá než nabídnout svou mužnou náruč, ve které by se Tereza ztratila před těmito dvěma pitomci a spolu bychom si mohli vyzkoušet ono sportovně akrobatické cvičení zvané Kámasútra. (17.08.2015)