Johanka z Arku

Ať už byla Jana skutečně nunciem Božím nebo pouze duševně chorou, nehraje to z pohledu Stoleté války roli, vliv její osobnosti na okolí byl stejný. Vojáci (obrazně) vstávali z mrtvých, vojáci bojovali, vojáci vítězili. S kým to vlastně Johanka rozpráví při čekání na svou hranici? Je to svědomí, s nímž se musí ještě před koncem vyrovnat, nebo je to další zkouška její víry? V jistotě Božího poslání dokázala vítězit na bitevním poli, těžší boj však musela podstoupit až později, když ji Bůh zdánlivě opustil a čelí otázkám zpochybňujícím jeho samotnou existenci. Tady už zklamala. Besson se o historii příliš neopírá, ostatně v tvorbě psychologického Johančina profilu by mu stejně mnoho nepomohla; je to zkrátka jeho trochu svérázný pohled na tuhle dějinnou postavu. A rozhodně jde o pohled zajímavý. V jeho středu tedy pochopitělně stojí ona, resp. Milla Jovovich, na niž čekal ohromně obtížný úkol, ztvárnit postavu, jež dokázala hýbat lidmi i dějinami svým obrovským nadšením a odhodláním - nebo šílenstvím. Těžko její výkon hodnotit z hlediska realističnosti, ale na mě povětšinou působila přesvědčivě. Dobře zvládá přechody mezi chvílemi racionálního uvažování, projevy nezdolné víry a výbuchy zapálení pro své poslání. Nezapomenutelným momentem je, když při jednom takovém pronese větu „Já jsem klidná, to Bůh se hněvá!“. Dalšími jsou její vidiny, z nichž není dobře patrná jejich podstata a posilují tak žádoucí nejednoznačnost výkladu, jsou ale parádně zpracované a mrazí z nich v zádech. Výborný dojem trochu kazí průměrné (ale naštěstí nečetné) bitvy, obzvláště nešťastné (ale opět nečetné) zpomalené záběry a poněkud podivné vyšetřování inkvizičního tribunálu. (02.12.2007)

Bože, ten dabing to tak strašně zprasil! Nikdy v životě jsem neměla větší chuť někoho zabít, než když jsem byla znovu a znovu nucena poslouchat Vilhelmový přeskakující chrapťák, znějící v každý scéně jak Frodo, když Gandalf zahučel do propasti. Jinak jsem byla celkem ready i na přehrávající hysterickou Millu, ale pod tenhle názor se asi nepodepíšu. Bessonovým záměrem (doufám) bylo ukázat Johanku jako osobu vyšinutou a fanatickou, mírně řečeno psychopata. A Milla to vystihla. Na oskarovou nominaci to není, přece jen to tu a tam přeháněla s obličejovými škuby, ale jinak nemám problém. Podpůrná herecká sestava víc než skvělá - Malkovich, Dunaway, Karyo, Cassel a hlavně Hoffman, co se sice objeví až ke konci, zato v jedný z nejlepších scén. Vizuál je super. Možná je blbost stěžovat si na přílišný modlení a kecy o bohu, ježíši apod ve filmu, co je o Johance z Arku, ale přece jen... člověk se tomu neubrání. Jak OK je to z historickýho hlediska moc netuším, přiznávám, že tuhle kapitolu dějepisu pod palcem nemám. Z Bessonovy tvorby určitě nadprůměr, i když Nikity či Leona nedosahuje, stydět se nemusí. Jestli se chcete podívat, radím ale dobře: NE s dabingem. NE!!! I já měla co dělat, abych za něj neprávem jednu * neubrala. (07.10.2012)

,,Není vidět jediná známka vniknutí. Ta dívka je neposkvrněná," To u Bessonů doma musela být hrozná nuda... Ze začátku Besson nasazuje solidní tempo a zajímavé vizuální finesy, které se ovšem rychle okoukají. Jenže než vás tento fakt začne unavovat, tak se projeví jeden horší problém a to, že ze začátku slibné tempo se hodně rychle vytratilo zadními dveřmi a tak se z filmu stává nudná jízda, která je okořeněna nepřehlednými bitvami, které mohou nabídnout jen pár zajímavých záběrů. K hereckému projevu ukrajinské děvušky bych nebyl tak přísný jako většina uživatelů. Sice trochu přehrává, ale je vidět, že Bessonův záměr byl ukázat Johanku jako lehce pomatenou ikonu, která fungovala jako psychologický strašák pro nepřátele a doping po spolubojovníky. Ale i tak se Milliina snaha krčí ve stínu skvělého Dustina Hoffmana, který mě zaujal i na minimálním prostoru a Vincenta Cassela. Hudba má světlejší a slabší momenty, ale v rámci celku docela funguje. Vycházejí mi z toho pouhé 3 hvězdy. Škoda. (27.07.2008)

Škoda ver preškoda. Nie je to ono. Chýba tomu rytmus, nepohlcuje to. Snáď dôsledok rozporov s producentami a snáď sa dočkáme opráv, keď sa Luc konečne prestane hrať na urazeného (alebo mu to právna stránka veci dovolí). Pretože takýto prístup k legende takejto veľkosti sľuboval renesanciu historického žánru, na ktorú čakám už pekne dlho. Tá už z toho síce nikdy nebude, ale rád by som si Bessonovu Johanku pozrel v menej rozpačitej polohe. (13.07.2005)

Milujem takmer všetky Bessonove filmy (unikátny Piaty element, môj obľúbený Leon, výborná Brutálna Nikita, vynikajúca Magická hlbočina). Posol: Príbeh Johanky z Arku je však úplne odlišný film, ako by ho ani netočil Luc Besson. Jedná sa len o veľmi priemerný historický film, akých je veľa, herci sú prekvapivo veľmi slabí, ani vizuálna stránka nie je z tých vydarenejších, nakoniec za zmienku stoja len výborné bitky. Ale cez to všetko som sa pri tomto filme až tak nenudil. (17.08.2007)