Lízin let do nebe

Kniha Růženy Utěšilové Lízin let do nebe byla prvním dívčím románem, který jsem jako malá holka objevila v maminčině knihovně. Bylo to vydání z roku 1938 a bylo už proloženo fotografiemi z filmu, který byl natočen jen o rok dříve a který jsem si později zamilovala. Nemusela jsem si osudem stíhanou Zdenu Sulanovou, krásnou učitelku Zitu Kabátovou, fešáka Rolfa Wanku a plejádu dalších známých herců nijak představovat. Z dnešního pohledu to možná není in, ale hodnotit staré filmy dnešním měřítkem, je asi jako klást si otázku, proč si pravěcí lovci vyrazili na mamuty jen s oštěpy, proč si na ně raději nevzali kulomet. Tyto filmy jsou prostě svědectvím o době svého vzniku a to ne zrovna špatným, jinak by se v televizi stále neomílaly. Možná nejsou dokonalé, ale mají pořád své věrné milující diváky, mezi které se počítám i já. (28.05.2011)

Ano, uznávám, že je to místy až příliš naivní a sladkobolné. Na druhou stranu právě takové filmy na mě v dnešní době, plné bezduchého cynismu a úchylné rádoby-romantiky, působí jako celkem příjemný balzám na duši. Je to svědectví doby, kdy panovaly úplně jiné mravy. Když si vezmete, jak jsou zde lidé pobouřeni vztahem nezadané, svobodné učitelky a svobodného, nezadaného muže... to kdybyste dnes byli pobouřeni vztahem dvou mužů, tak jste zlí xenofobové. Jak se nám ten svět za necelé století proměnil... A jinak je samozřejmě velkým zážitkem sledovat v dětských rolích dva budoucí Velmistry našeho herectví - pány Hrušínského a Kemra. (21.06.2015)

Snímek ‘Lízin let do nebe’ byl natočen na základě laterálního příběhu autorky Růženy Utěšilové a jedná se o první díl nazvaného 'Obecní Líza’ z celkově třídílného románu a pojednává nelehký osud osiřelé dívenky. Hlavní role byla svěřena Zdence Sulanové, která se honosila i svým vynikajícím pěveckým talentem a jednalo se o její první filmovou zkušenost. Málokdo však ví, že poprvé před kamerou se tu ukázali i Rudolf Hrušínský a Josef Kemr, ze kterých se rázem stali doživotní přátelé. Jedná se o nádherný příběh pojednávající o době, kdy to osiřelé děti neměli pranic jednoduché. Jen zloba, nenávist a křivda. A že nějaké dítě mělo v něčem talent? Koho to zajímalo, když to bylo chudé a z chudobince. Ale není všem dnům konec a i mezi lidmi se občas najde nějaká ta dobrá duše. Snímek má romantický nádech, citový a humorný náhled a v jistém smyslu i určité dobové napětí. Již přes osmdesát let starý snímek a stále svojí výpovědí má co říct. (06.04.2020)

Dojemný příběh z listů pro paní a dívky. Chudý sirotek je utlačován hrubými vesničany, ale najde se několik dobrých lidí, kteří se o něj postarají. Tvůrci si s filmem příliš velkou práci nedali, rychle spíchli levnou konfekci podle sezónního střihu. Film dnes obstojí pouze před milovníky pamětnických filmů a i ti jsou nuceni občas přimhouřit oči. Zdenka Sulanová byla mně osobně sympatičtější coby Madla zpívající Evropě. Z historického hlediska je zajímavé sledovat start Rudolfa Hrušínského v příšerné roli Jarky Rejlka. O něco lépe dopadl jiný debutant Josef Kemr. Zita Kabátová vytváří jednu ze svých kladných rolí a je i mnohem sympatičtější nežli hlavní představitelka. (22.07.2003)

Melodrama a cervena knihovna jak se patri. Wonka a Zita, to je dvojka jak ma byt. K tomu pubertaci Kemr a Hrusinsky. Pekne...Libi se mi jak krasna a usmevava Zita basti s radosti asi 15 svestkovych knedliku k obedu. To by se v dnesni bulimicke dobe asi moc nechytala... :-) P.S.: Vzorny vztah spolecnosti k ucitelum. Z dnesniho pohledu jak sci-fi...jeste ze nejsem ucitel, to bych asi slzel nonstop. (24.03.2014)