Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tragikomické dění v idylickém městečku Rukapáně odkrývá jak předsudky místních obyvatel, tak jejich solidaritu. Kronika městečka Rukapáně zachycuje úsměvné i tragické osudy jeho obyvatel na konci devatenáctého století. Pytlák Matěj zachrání radu Zimmerheiera v zasypaném dole, starosta Buzek je varován andělem, aby nechal pití, a další události tvoří mozaiku maloměsta. MImopražská premiéra se uskutečnila již 4. 9. 1942 v Ronově nad Doubravou, kde se natáčely exteriéry. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (44)

Zagros 

všechny recenze uživatele

Městečko na dlani je plné rázovitých a milých figurek. Jejich příběhy jsou povětšinou velmi dramatické a také často smutné. Tvůrci zdařile vytěžili Drdovu předlohu a především herecké obsazení dalo vzniknout mimořádně podařenému snímku. Nebude vyjmenovávat jednotlivé herce, protože se mi tentokráte líbili úplně všichni. Přesto, že atmosféra filmu je spíše smutně poetická, dokázal na mě působit velmi mile, povzbudivě a několikrát mi vykouzlil úsměv na tváři. To se povede málokdy a zaslouží si to uznání. Možná se do něj otisklo těžké období, ve kterém vznikal. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Tohle je spíš melodramatické prvky s úsměvnými prvky. Jan Drda se ve svých dílech rád vracel na rodné Příbramsko a hornické prostředí mu bylo blízké (Dařbuján a Pandrhola). Tenhle film je tradičně spojován s tragickou událostí - odvedením spolutvůrce filmu Karla Hašlera do koncentračního tábora uprostřed natáčení. Film je svým námětem podobný filmu Nebe a dudy. I tady je Jaroslav Marvan (jako hajný) zachráněn chudým havířem a pytlákem (Jaroslav Průcha), tentokrát po důlním závalu. Ohromně rázovitou figuru, ale přišitou docela na míru, si tu zahrál Jindřich Plachta v tragické postavě místního blázna. Ústřední postavou však zůstává František Buzek (František Smolík v další z řady význačným rolí), který se neumí vzdát alkoholu, a to ho přivede až k tragickému konci. František Filipovský v roli čepičáře zase předznamenává své příští role na divadle (Naši furianti, Lakomec) i ve filmu, vrcholící jeho dabováním L. de Funése. Jednu z posledních rolí tu sehrála také další fašisty umučená Anna Letenská. ()

Reklama

Rattlehead 

všechny recenze uživatele

Na rozdíl od filmu kniha příliš vesele nekončí - v jejím závěru je vyhlášena První světová válka; muži odcházejí bojovat, a Matěj Řezáč tak už nevidí, jak mu žena porodí syna. Postava faráře je v knize vykreslena spíše negativně, což beru jako určitý výraz Drdovy komunistické propagandy. Povedený film, kterému k pěti hvězdičkám ale přece jen kousek chybí. ()

BigBang 

všechny recenze uživatele

Neznám bohužel předlohu. Dle filmu soudě ale pomohla přesáhnout sladké příběhy, které vidíme v jiných filmech té doby. Oslovila mě i erotičnost scén, zcela mimo konvence té doby. Aktualizace: Trvalo to, ale přišel jsem tomuto filmu časem na chuť. Adaptace je vydařená v tom, že má bohatý seznam postav (ztvárněných řadou báječných herců), přitom pořád je zřejmá hlavní dějová linka. Ve vedlejší roli má skvělý výstup p. Smolík coby alkoholik; předznamenává zde podobnou svou roli továrníka Taubeho v geniálním Dnes naposled. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Poselství tohoto filmu je jasné. Jedině SPOLU překonáme těžké časy. Poselství vlastenectví, přátelství a sousedské vzájemnosti, jež pomůže zlomit nástrahy každodenního života, porazit hajzly a prospěcháře a vybudovat obec krásnější. Dnes, kdy žádná občanská společnost neexistuje, to může přijít k smíchu. V roce 1942, nejtěžším roce Protektorátu, nebylo příliš čeho se chytat. Proto je film v podstatě velmi naivní a jednoduchý, neboť víra v dobro byla asi to jediné, co národu zbylo. A tak se pod nevinným příběhem skrývá síla českého národa, nikdy nezlomeného, který ani žádné zlomení nečeká a nesmí čekat. Musíme si přece pomáhat... Tyhle příběhy Drda uměl, Hrátky s čertem nejsou holt jeho jediný majstrštyk. S přihlédnutím k období, kdy vznikl film dávám 90% za tu víru a naději... ()

Galerie (6)

Zajímavosti (6)

  • Keď bol film dokončený, trvalo ešte niekoľko mesiacov, než úrady povolili jeho premietanie. V tom čase už bol Karol Hašler, ktorý mal nad filmom umelecký dohľad, mŕtvy. (Raccoon.city)
  • První mimopražská premiéra se konala 4. září 1942 v Ronově nad Doubravou, kde byl film natáčen. (zdeny99)
  • Film je inspirován stejnojmennou knihou od Jana Drdy. (zdeny99)

Reklama

Reklama