Rodinná slavnost

Slavila se první porevoluční pětiletka. Divadla stále zela prázdnotou, ovšem blížily se Vánoce. Ulma s Polesným tudíž napadlo sezvat do táborského divadla hereckou partii, která sice nepatří přímo do ranku klasického lidového vypravěčství, ovšem existovala naděje, že sezdaným hereckým párům, pánům Brouskům a Květce Fialové, co nějaké to vánoční povyražení jistě pamatují, v minulosti už shořel vánoční stromek, popřípadě celý byt i s prarodiči, při zabíjení kapra přišli o celou ruku, vánoční cukroví jim snědl rejsek a z vánoční krabice od dárku na ně vyskočil nějaký předlistopadový politik, tehdy živící se coby striptér. Opravdu velká švanda poslouchat historky, které postrádaly jakoukoliv zábavnost už v době své veřejné prezentace, konkrétně rok 1994. Ovšem o totální bizár podívanou se postaral sbor Bambini di Praga, jehož zvrhlý sbormistr Kulínský byl tou dobou na zkušené v Japonsku, kam mu průvodce pořadem Viktor Preiss telefonoval i s chotí. A kdo chtěl vidět v jejích začátcích uhrovitou Martu Jandovou i s tátou Petrem, ten ocenil jejich společný duet. Předvánoční setkání herců mají jistě dopad na celoroční bilancování, doba před čtvrt stoletím se vlastně jeví zcela ideálně a vlídně. Matně si vybavuji, že tenkrát byly Vánoce celkem fajn. A bez toho nudného a nezajímavého klábosení, které rozčísl s vypravěčským nadhledem pouze Jiří Sovák v samotném závěru. 4/10 (20.12.2019)