Čest a sláva

Výborné historické drama H.Bočana začalo být po srpnu 1968 tak nepříjemně aktuální, že ho dodnes viděl málokdo. Snímek složený jen ze statických záběrů se vrací do roku 1648, nabízí R.Hrušínského (rytíř konvertující po Bílé hoře naoko ke katolicismu, ale snažící se především přežít, vytáhne nakonec do předem ztraceného boje) ve vrcholné formě a jeho úvodní titulková sekvence si co do působivosti nezadá s Kladivem na čarodějnice-možná ho dokonce i předčí. (25.08.2007)

Deprimující úvodní titulky, z nichž dobová atmosféra přímo sálá, a jedna na tehdejší poměry až nevybíravě násilná akční scéna představují bezpochyby jeden z vrcholů československé tvorby, avšak jsou v šíleném formálním kontrastu s celým zbytkem filmu, který je vlastně jen sledem více či méně zajímavých dialogů a excentrických hereckých kreací. Ne že bych si stěžoval - Hrušínský, Kemr i Höger jsou výborní, ale emocionální plochost a dost plytká dějovost mi nedovolily si snímek užít, nýbrž pouze docela pohodlně a bez následků přežít. A kvůli tomu jsem se na to přeci jenom nedíval.. 65% (05.03.2014)

S obdivom sledujem, ako vedeli niektorí československí tvorcovia s psychologickou vierohodonosťou vyobraziť emfatický zápal ľudí zmietaných v nesvároch svojej doby. Skrátka, že historické súvislosti niekedy nie sú tým najdôležitejším, každá epocha má svoje špecifiká. Postava rytiera Ryndy akoby v beznádejí volá po väčšom spoločenskom uvedomení, aby však nakoniec tým násilnickým a konfliktom zahľadených tlakom neodolala. Hoci je samozrejme presvedčená v ich racionálnu opodstatnenosť. Aj tu je krásne vidno, že popud v sondážnej transformácie osobnosti vychádza z konania a činov drvivej spoločnosti a zušľachtilejšie ciele si tu každý vykladá krvou a nie diplomaciou. I keď, dalo sa to v 17.storočí v habsburských časoch inak? (11.10.2017)

Kolega Mchnk to napisal priam tak, ze genialne. Rovnako, ako genialny je cely film Cest a Slava. Vysoko vyzdvihujem reziu Hyneka Bocana, drsnu a tvrdu realitu 30 rocnej vojny /1618 - 1648/, vyborneho Hrusinskeho a priam perfektne dialogy. Cest a Slava je dalsim krasnym dokazom toho, ze v 60. rokoch 20. storocia vznikaliv kinematografii byvaleho Ceskoslovenska skutocne kulty. Holt, teraz co vladne ..... tak k tomu sa nebudem vyjadrovat, lebo by som musel sklznut do vulgarizmov najhrubsieho zrna. 94 % (13.11.2013)

Desivé obrazy mŕtvol a pochodu voči nim ľahostajných ľudí zachytené výnimočnou kamerou sa krásne snúbia s vážnymi tónmi hudby Zdenka Lišku. Marketa Lazarová to nie je, ale aj tento cit pre detail Hynka Bočana treba oceniť. Kemr ako vždy výrečný, no životný výkon je asi v Markete, Hrušínsky v hlavnej úlohe ako prísny grobian. Pri jeho tóne hlasu pri vete „Pane bože..“ si divák môže na chvíľu zažiť neistotu, či ironicky komentuje situáciu, avšak hneď prechádza do modlitby. Tento krásny scenáristicko-herecký detail je jedným z vycibrených chvíľ výborného filmu. Podobné humorné pomrkávanie scenáristu na diváka je aj pri motivačnej reči rebelujúceho hrdinu v podaní Karla Högera. Akcia je brutálna a s hudbou náboženských piesní výborne pôsobivá. Presviedčanie hlavnej postavy o nevyhnutnosti pridania sa na tú správnu stranu je napriek jej neochote ovplyvňované okolnosťami, ktorým sa nedá uniknúť. Cirkevný predstaviteľ je vybraný výborne s pochybnosťami vtedajšej doby. Všetky aspekty filmu sú v dokonalom súlade a tvoria výnimočný zážitok, ktorý bol škoda chovať ako trezorový film. (09.05.2020)