Strach

(2x) Krimi klasika zlatých šedesátých, s osobitou atmosférou táhnoucí celým filmem. Knižní styl Eduarda Fikera mi vyhovuje, stejně jako v případě thrilleru Na kolejích čeká vrah se převedení jeho "detektivní fantasie" na filmové plátno velice povedlo. Petr Schulhoff možná v roce 1963 ani netušil, jaký vzdělávací film z hlediska zachycení spousty originálních a dobových kriminalistických metod nabídl, nejvíce mě zaujalo hledání zakopané mrtvoly na základě pachu pomocí nasávací pumpičky :o). V úvodě, kdy se docela akčním způsobem a poměrně dlouhými sekvencemi bez jediného slova seznamujeme s člověkem, jenž byl chvíli na to zavražděn, netušíme, jaký velice zložitý případ, do kterého vstoupili i nevyřízené účty z dob válečné okupace, se začne pomalu rozplétat. Rozhodně bylo na co koukat od první minuty, včetně ztvárnění kriminalistické dvojky v podání Rudolfa Hrušínského a Radoslava Brzobohatého − ti dva byli vzájemně tak naprosto odlišní, až jim to kontrastně spolu docela ladilo :-). (90%) (28.04.2018)

Tak už třikrát jsem svůj komentář přemazal, ne že bych se s ním tak sral a chtěl ho nominovat na mistroství světa komentářů, ale po každý jsem v něm prozradil tolik, že bych tím mohl potencionálního diváka připravit o možný zážitek a to bych nerad. Osobně si myslím, že se jedná o jednu z nejhorších "kalašovek", zejména díky záverečné části, která je zbytečně překombinovaná a v podstatě mě nebavila. Ono vůbec o napínavé atmosféře kalašovky "vrah skrývá svou tvář" se nedá mluvit ani ve zbytku filmu, ale vše fantasticky táhne tandem Hrušinský - Brzobohatý, leč i tady si myslím, že náhled na patrání byl značně odfláklej. Většinou chlapi dostali všechna infa na podnose aniž by se nějak moc snažili a to právě byla asi ta hlavní chyba. Ovšem že by Strach dělal z diváka přímo debila to zas ne. Když nepočítám, že jako přihranický městečko zde posloužil Nový Knín, který je cca 15km od Slapský přehrady a kde byl natáčen mimo jiné film Ať žijí duchové, ale to je poznámka spíš pro mýho kámoše Honzíka, stejného milovníka filmových výletů jako jsem já, na hodnocení filmu to samozřejmě nemá vliv. (14.01.2011)

"Jinými slovy: páčili zámek, zamčeno nebylo … vloupání je fingované." Tak to byl zapeklitej případ - sraženej chodec, nahotinky, špionáž a věšení bulíků na nos soudruhům kriminalistům. Jenže ti dumají a dumají až to vydumají. To mne samozřejmě potěšilo, ale ještě větší radost mi udělali orlové. Tedy vlastně Orlové. Samozřejmě Orel 1 a Orel 2, protože slyšet ve vysílačce: "Tady Orel" mě vždycky dokázalo pobavit. A taky mě dost bavilo závěrečné soudní jednání, protože to byla neuvěřitelná taškařice, kterou kazily jen zbytečně zachmuřený tváře všech zúčastněných. (12.11.2018)

Jedna z řady detektivek s Rudolfem Hrušínskym alias majorem Kalašem. Film jsem už viděl několikrát, ale hodnotim až teď, protože mi všechny ty příběhy s majorem Kalašem nějak splývaj dohromady. Teda snad kromě filmu Na kolejích čeká vrah, kde hrál majora Kalaše Jiří Sovák. Pokud máte rádi starý český detektivky, tak timhle filmem nic nezkazíte. Zápletka spíš průměr, naopak nadprůměrný herecký výkony snad všech herců od Hrušínskýho a Brzobohatýho až po mladýho Ladislava Potměšila, kterýho jsem skoro nepoznal. Lepší 3 hvězdičky. (01.08.2011)

O existenci čtvrtého resp. prvního Schulhoffova filmu s protagonistou Hrušínským coby fízlem Kalašem [a Brzobohatým jako tím volem, co většinou nic nechápe] jsem se dozvěděl nedávno z komentáře na DVD Vrah skrývá tvář. Pokud mohu soudit, i slabší Diagnózu smrti reprízují častěji. Už vím proč. Strach prostě není tak dobrý. Mezi protagonisty to sice příjemně sherlockovsko-watsonovsky jiskří, ale to nestačí. Zatímco v mladších titulech se to dramatickými, překvapivě drsnými a strašidelnými scénami jen hemží, Strach je překvapivě suchý. Zápletce nelce vyčítat televizní přehlednost, ale je složité se o ni zajímat - oběť(i) divák buď nezná, nebo nemá důvod je řešit [srovnejme se zle kuchanými dětmi Po stopách krve], ještě slabší jsou postupně odhalované motivy. Případ za mnoho nestojí, neobsahuje fungující propriety dalších dílů [obviněný blázen, závěrečný akt podle notiček soudní psychiatrie, odporné mrtvoly, které mne stašily v dětství jen o trochu méně než dnes]. Nakonec ideovou poplatnost detektívky, kterou u pitomých filmů pro trochu toho pobavení vítám, u Kalaše ruší. Fajn nicméně je, že si Schulhoff-Hrušínský v kalašovské sérii vybrali nejslabší chvilku hned na začátku. To nebývá. Přes všechno to mrmlání slušné. (21.08.2014)