Režie:
Ladislav SmoljakHrají:
Jaroslav Weigel, Jan Kašpar, Ladislav Smoljak, Pavel Vondruška, Genadij Rumlena, Robert BártaObsahy(1)
Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít." (oficiální text distributora)
(více)Recenze (199)
Přednáška: Cimrman a historie (problém zapamatovatelnosti historických dat (Vondruška), defenestrace (Weigel), pověst o Blaníku (Smoljak)); loutkové divadlo: Nevěřící Vlasák. "Ňák se ti to nerýmuje... zalezu zas do své sluje." Samotná hra bývala jedna z mých nejoblíbenějších, na rozdíl od těch dalších se napodvacáté přece jen trošičku okoukala. "Blboune blbá, hluchá... nadřízená". Ladislav Smoljak je jako vězeň z Bitýšky naprosto kouzelný, jedna z jeho nejlepších rolí. "Ale tomu nerozumíš, to je vozová hradba." ()
Krapet netradicni namet, ale opet perfektne zvladnutej. Kdyz na prvnich deset minut vlez na podium Vondruska, tak mi pekne zkazil naladu, protoze vtipny veci rikal tak dementne, ze se jim proste nedalo smat. Nastesti za chvily vysmahnul a Weigel a pote Smoljak dojem o moc vylepsily a ja se bavil. Jeste se hodi zminit, ze tu je navic loutkove divadlo a herci nesedi na podiu, ale vylejzaj zpoza opony. Seminar je docela kratkej, takze nakou hodinku trva samotna hra a je fakt, ze neco malo veci, co se opakujou, se dalo vynechat, ale naky vylozene hluchy misto tu neni. A nastesti tady uz je dobrej i ten Vondruska. Mozna, ze ve hre neni tolik hlasek jako jinde, ale i tak je velmi vtipna, najdou se tu perfektni sceny a vrchol je asi souboj na mece. Takze jasnejch 5*. ()
"Smyl: Já jsem Smyl Flek z Nohavic....Učitel: Já jsem si teď taky zrovna umazal kalhoty...Veverka: Hele, já ho vemu na plochu mečem, ne?", "Učitel: To by mě ještě zajímalo… jsou v Blaníku také ženy?Smyl: Tak, ženy přímo ne… ale něco podobného tady máme.", "Učitel: Na to je náš ředitel pes… Jakmile někdo rok chybí, už hledá náhradu!"................. moje hodnocení = 8 z 10. ()
Škoda, že seminář je tady tak krátký. U něho jsem se opravdu bavil, loutkové divadlo bylo na Oskara.:-)) Hra samotná, ale už tak vtipná není. Nedá se říct, že by byla nudná, naopak uteče jako nic, ale námět zůstane ve výsledku strašně nevyužit a publikům se na záznamu zrovna taky neválí smíchy po zemi. Na Blaník se jinak klidně za nějákou dobu rád podívám znovu, ale dojem z něho není úplně dokonalý. Je to možná nejslabší hra od Cimrmanů u kterých většinou chválím vo sto šest, ale neurazí. ()
Trochu vážnější, než jsme u Divadla Járy Cimrmana zvyklí, ale možná o to víc se mi líbí. Chvílemi trochu statické, dokonalý protipól rozjuchaného Záskoku, který autoři napsali těsně po něm. Na Blaníku se možná podepsalo i to, že vznikl těsně po roce 1989 a Smoljak se Svěrákem se v té době trochu hledali. Když to ale srovnám s tehdejším "hledáním se" jiných tvůrců, nutno říct, že S&S z toho vyšli s noblesou. A pamatujte: "Nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být ještě hůř!" ()
Galerie (6)
Zajímavosti (8)
- Jedná se o jedinou hru Járy Cimrmana, která měla premiéru v Divadle Solidarita. (mnaucz)
- Na počátku 90. let krátce hrával postavu Smila i Andrej Krob, který dříve ze souboru kvůli svému kádrovému profilu odešel. V roce 1993 však zase divadlo z časových důvodu opustil. (mnaucz)
- Červen 1989 - Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák čtou členům souboru text nové hry Blaník, kolegové nevěří, že to schvalovací komise „pustí“, tuto otázku nakonec nemusí díky sametové revoluci řešit. (POMO)
Reklama