Kafka

Pěkný leporelo. Soderbergh rozhodně nebyl blbej a pochopil, že k téhle záležitosti se moc staromilsky přistupovat nedá. Ta touha přiblížit se v poetice a náladách velkým hráčům je moc fajn a člověk tam ty Coeny, Terryho Gilliama a snad i Pavla Juráčka (hmm..) docela cítí. Roztěkaný Jeremy Irons jede srdcem a ty lehce karikaturní momenty ho v klíčových momentech dokážou polidštit z nebohé úřednické krysy na hrdinu, který vlastně vůbec netuší co se děje kolem, ale je moc lidský na to, aby všechny ty šlamastiky nepřijal a přestal se v mezích přátelství a lásek angažovat. A okouzlení Prahou tam vážně je. Černobílé. (28.11.2008)

Kdybych neznala Franze Kafku, tak bych ten film jistě ocenila. Napínavý příběh, Praha stylizovaná do začátků 20. století a obstojné herecké výkony. Ale bohužel, Kafku znám a v tom filmu jsem marně hledala smysl. Bez obtíží by se totiž mohl jmenovat po jakémkoliv jiném ptáku, neboť film se o Franze Kafku letmo otřel a Kafka zůstává nepochopen a nevystižen. (23.04.2016)

Páčila sa mi výtvarná štylizácia filmu, temná Praha počiatku storočia, Martinezova hudba, čiernobiela kamera, Irons ako Kafka, aj Armin Mueller-Stahl ako záporák. Ale bolo to celé divné a nezrozumiteľne (a tým pádom aj trochu nudne) natočené. Ja chápem, o čo Soderberghovi šlo, ale ten príbeh sa dal rozprávať aj menej zmätene. Aj keď je to Kafka. (29.07.2012)

Dokážu si představit, že člověk neseznámený s kafkovským univerzem si snímek asi pořádně neužije a chytne z něho leda tak pořádnou depresi. Pro zapálené kafkology je to ale lahůdka! Všechny ty odkazy na knižní předlohy, které na vás dýchají takřka z každé jednotlivé scény, ponurá a stejně tak vzrušující Praha na začátku minulého století, Kafkova persona ztvárněná Ironsem a detaily jeho skutečného života, všude ta hmatatelná úzkost a náznaky šílenství uprostřed bezcílně bloumající lidské masy... Zámek a jeho neprůchodná byrokracie! Na stranu druhou není třeba zapomínat, že se i tak stále jedná pouze o fikci, nikoliv o životopis, a proto není třeba filmu vyčítat jeho nevěrohodnost či rozpory se skutečnou Prahou té doby, žeáno? (08.10.2013)

Zde použijme metodu subtraktivní; odstraňme název filmu "Kafka" (můžeme ho nahradit třeba "Jacky Daw" - taky to nezní špatně, dokonce i víc americky). Nechme ho pracovat v úřadě, ale odejměmě mu jeho "pomocníky" a další narážky na jeho románové postavy. A odhalí se nám (možná) jedno z Arbesových romanet (třeba dosud nenapsané). Tak se budeme i při sledování filmu cítit uvolněněji a bez zbytečných křečí přijmout to, co nám Soderbergh nabízí. Pozn. 1: Atmosféra Prahy mě nepohltila (až na výjimky, Santini..., pro mě architektura skončila stavbou první gotické katedrály). Pozn. 2: Franze Kafku, který napsal "Proměnu" - bezpříkladnou novelu, kterou si mohl vzít jako příklad jen Samuel Beckett - je třeba vždy odlišovat od všech ostatních kafků a kafkáren. Pozn. 3: Hradčany alias "Zámek": do něj se Kafka dostal až za Václava Havla. (Opačný názor, že se Havel dostal na zámek/hrad až za Kafky, je ostatně také možný.) (12.02.2018)