Excalibur

Fantastická podívaná. Je pravda, že scénář má jisté rezervy (rozhodně však jde o nejlepší filmové zpracování Artušovské legendy), ale všechno ostatní na tomhle filmu je skoro dokonalé. Fantastická hudba (Trevor Jones s pomocí Richarda Wagnera a zejména velmi působivé Carminy Burany Carla Orfa), výprava (od kostýmů po kulisy), herci (zejména Merlin je stvárněn naprosto nepřekonetalně, žádný šedivý děda s metrovými fousy), atmosféra, prostě vše, co má správný fantasy film mít tu nechybí. (04.07.2004)

Excalibur hodnotím vysoce nejen v rámci filmů zabývajících se tématikou artušovské legendy (a že má v tomhle ohledu početnou konkurenci - Camelot, Prvního rytíře, Merlina, Mlhy Avalonu ad.), ale i v rámci filmové fantasy vůbec. Ano, je to fantasy, protože historií se v případě někoho, o kom vůbec není jisté, zda vůbec existoval, nemůžeme příliš ohánět, a když se nám tu navíc prohánějí mágové, čarodějky, Jezerní paní a rytíři v brnění tak blyštivém, že od něj bolí oči, a tyčí se věže a cimbuří, které si nezadají s žádnou perlou gotického stavitelství (a to všechno zhruba na začátku 6. století), tak tu historii nemůžeme ani vytasit. A já vám řeknu jedno: zapomeňme na to! Je to mýtus, ale ne mrtvě spočívající na zažloutlých stránkách knih, nýbrž živý, lomozící železem, páchnoucí špínou, potem a krví a nacpaný kouzly, bojem, čistou láskou i nečistou zradou. Tak si užívejme a nechme se přenést do mlhavého Albionu, kde za cvalu rytířských koní padají jabloňové květy na zem a hřmí Wagnerova a Orffova hudba. A kde se v rolích Artuše a jeho věrných i nevěrných blýskla dnes mnohá hvězdná jména, která tehdy ještě tak hvězdná nebyla, ale za všechny bych vyzvedla Nicola "Merlina" Williamsona, který svou postavu podává ne (nejen) jako mocného čaroděje, ale jako sarkastického stárnoucího muže, uvědomujícího si, že nadchází čas, kdy pomine mnohé včetně jeho samotného. Nesmírně mě mrzí, že to nebyl Boorman, komu byla svěřena adaptace Pána prstenů, Excalibur je pro mě ale dokonalou satisfakcí. (22.07.2007)

Tohle se mi asi líbilo nejvíc ze všech těch zpracování legendy o králi Artušovi, kulatým stolu a Excaliburu. Jsou tam na tu dobu dobrý bitvy, kde se moc nešetří krví a občas je tam i nějaká ta useknutá ruka, ale je to v mezích normy a vypadá to i docela realisticky. Ve všech těch bitvádh je výborná hudba, ale jinak se ve filmu moc hudby nedočkáte, což je odcela škoda. Celej příběh je dobře propracovanej a má dobrou atmosféru, hlavně první polovina, pak je taková nudná pasáž, která mě moc neoslovila a spíš mě nudila, ale závěr už je zase zvládnutej skvěle a tim se celej dojem z filmu zlepší (23.04.2005)

Špičková fantasy, JASNĚ nejlepší zpracování artušovské legendy (vlastně zapomínám na Pythony :-D), přičemž její nejbližší konkurenti - napadá mě První rytíř či Merlin (o takové ptákovině jako Král Artuš nemluvě a neuvažujíc umělecké excesy typu Bressonova Lancelota z jezera) jsou za ní co do kvality v nedohlednu... Tady bych se na chvilku zastavil a posteskl si, že za dlouhých pětadvacet let si k tomuhle tématu nesedl žádný pořádný, talentem obdařený scénárista a talentem a slušným kapitálem vybavený režisér (pokud možno nějaký Brit, mající úctu k legendě, a který by z toho neudělal na realismus hrající si sráč, jak je teď v júesej v módě) ...vždyť ten námět je pořád trhák, je tam všechno, stačí po něm jen sáhnout...snad teď po úspěchu Pána prstenů??? No zpět k filmu samotnému - jen pár věcí: bombastické kostýmy,opravdu kvalitní scénář, psycho schizofrení Merlin, krásný Excalibur (mám fetiš na meče ;-)) nevysvětlitelně hutná atmosféra a několik střevatrhajících scén, z nichž bych vyzdvihl jízdu smrti rytířů kulatého stolu proti Mordredovi... Král Artuš vede své muže do poslední bitvy, rytíři ve stříbřitých zbrojích, praporce plápolají, třešňové kvítí padá ze stromů aleje, kterou projíždějí a do toho třeští Carmina burana...ještě teď mám husí kůži! 90% (18.06.2006)

„Dobro a zlo, jedno neexistuje bez druhého.“ – „Kde sa v mojej krajine vyskytuje zlo, Merlin?“ – „Vždy tam, kde ho čakáš najmenej, Artuš. Vždy tam, kde ho čakáš najmenej,“ Prvý raz som Excalibra videl ešte keď som chodil na základnú školu a bol som z neho brutálne sklamaný. TOTO má byť akčná dobrodružná fantasy? Odvtedy sa naše cesty nestretli. Až začiatkom roka 2010. To už som tušil, že je to zrejme film, na ktorý treba vek. Moje tušenie sa vyplnilo. Navyše, mal som skúsenosť aj s inými artušovskými filmami (Prvý rytier s Connerym, Merlin od Hallmarku, Kráľ Artuš od Bruckheimera, Monty Python´s a Svätý grál) a tak som surovú, živočíšnu a pochmúrnu verziu Johna Boormana (Vyslobodenie, Exorcista 2) spätne docenil. V súvislosti so snímkou sa dodnes šepká ako o „strááášnej nude“. Musím sčasti súhlasiť. Ale uhrančivá atmosféra je natoľko silná, že vás zhypnotizuje a 135 minút vám ubehne rýchlejšie, než by sa mohlo na prvý pohľad zdať. Určité percento podielu na tom majú aj „ťažkopádne“ súboje (ktoré ma v detstve znechucovali svojou „neobratnosťou“ a až potom som sa dozvedel, koľko brnenie vážilo a aké absurdné muselo byť bojovať v ňom) a herci (spoznáte mladých Helen Mirren, Liama Neesona a Gabriela Byrnea?). Pričom Nicol Williamson ako vtipný Merlin je taký dobrý, že umožňuje zabudnúť na „štandardný“ scenár (ktorý neprekvapí nikoho, kto sa v legende vyzná - narodenie Artuša, okrúhly stôl, Camelot, Lancelot). Merlin v tomto filme nie je čarodejník, ale predchodca diplomatov a ministrov zahraničných vecí. (16.02.2010)