Láska z pasáže

Vaculík měl na podobné role zkrátka „čuch“ a stal se miláčkem hlavně dámského publika. Jeho výkon byl v mezích normy, příběh samotný taky jakžtakž ušel – coby drama to splnilo svůj účel, mělo to slušnou atmosféru i herecké výkony většiny zúčastněných. Asi největší „ránu“ měl mladý Vašut. Život na hraně a svět plný veksláků a zlodějíčků – pro některé zlaté časy a kupa vzpomínek… (23.01.2019)

To boli časy, keď Ondrej Vetchý ešte stál na opačnej strane zákona a vykrádal byty. Aj dnes ma pobaví pohľad do malého pražského socialistického podsvetia. K tomu patrí aj hudba Michala Davida a nevedno prečo hraje v každom bare Žbirka po anglicky. Lukáš Vaculík hraje klasiku svojej mladosti, ktorá mi privodí trochu nostalgie. Dodnes si spomínam na vážne mravoučné zakončenie filmu, ktoré ma vtedy vyviedlo z miery, a aj dnes mi to nebolo jedno. –––– Mé motto je Všechno mít. Všechno mít perfektní. (17.04.2017)

Bylo legrační sledovat některé české herce před třiceti lety, to bylo však to jediné k pousmání. Láska z pasáže je totiž dosti vážný film, jenž mi náradně sednul, úplně jsem se posunul v čase a držel pěsti milostnému vztahu Pavla a Jany s příhodnou kulisou písniček Michala Davida. Myslím si, že Jaroslav Soukup určitě uměl točit dobré filmy. (07.07.2013)

Celkem vydařená československá krimi o životě v pražských pasážích, podvůdky a krádeže. Lukáš Vaculík, který raději myje výlohy obchodů, aby mohl splácet svůj dluh. Do toho trochu romantiky, písničky Michala Davida se stěžejní Nesnáším loučení.....a maličký bonus s Viky Cabadajem na úplném konci. Hvězdičku navíc pak dostává závěr, který posouvá film z průměru o stupínek výše. (20.01.2020)

Vidieť ulice a pasáže Prahy nepokryté reklamnými plagátmi, bannermi či bilbordami je dnes ako zjavenie. Mediálne sa to nazvalo normalizačnou šedivosťou. Tá však skôr vyplývala z toho, že v Prahe sa za socializmu nič poriadne nerekonštruovalo, čo sa týka starých budov a obytných domov. Všetko pokrývali nekonečné lešenia. Omietky boli nedbanlivosťou a nepretieraním obnovnými farbami sivo sivé. Ulicami vírili kúdoly prachu, z toho najmä tá šedivosť. Absencia reklamy v uliciach dojem sivej prítomnosti len zdôrazňovala. Za neskalený pohľad na pôvodné socialistické neónové svietidlá a nápisy na baroch a obchodoch, za vtedajšie pasáže si film zaslúži neostať zabudnutý. V pasáži Lucerna vo filme je reklama, akú už dnes neuvidím, hoc by som chcel: "Program filmového umění - Nonstop.". Príbeh nič moc  - mladý umývač okien má dlžobu u miestneho úžerníka. Popri tom zbalí kolegyňu, podieľa sa na vykrádačkách bytov a kšeftuje s čím režim kšeftovať dovolil - napr. s úzkoprofilovým tovarom, akým vtedy boli napríklad bicykle, či televízory, na ktoré boli v obchodoch poradovníky. V tomto smere je príznačná scéna kedy sa na čerstvo umytom výklade obchodu s cajglami zaskvie rukou načarbaná veľká ceduľa  s nápisom: "Kola nejsou!". P. S. Diskotéky nesmeli vtedy púšťať akúkoľvek hudbu - prehrávkové a inšpekčné oddelenia, udeľujúce licencie nielen hudobníkom, ale aj dídžejom, mali inštrukcie o povinnom púšťaní veľkého percenta domácej a socialistickej tvorby. Aj preto vo filme na didžinách znie síce angličtina, ale všetko sú to len hity Miroslava Žbirku, prespievané do angliny. (27.08.2022)