Blízká setkání třetího druhu

Víc jak 40 let starý a pořád naprosto fascinující. Pro někoho nuda, pro druhé zas [vzhledem k době vzniku] nadčasový AUDIO-vizuální spektákl, který redefinoval a etabloval subžánr filmů o setkání s mimozemšťany. Hidden gem tvorby mistra Štefana, v němž jaksi ustanovil své typické trademarky – jmenovitě třeba motiv rodinné krize, zkorumponovanosti vlády, dětské fantazie, anebo fascinace neznámem. Unikátní prototyp mysteriózního filmu [ta mysteriózní rovina je fakt geniální], který zpracovává fenomén UFO [zkratka pro 'unidentified flying object' – doslovně řečeno 'neidentifikovatelný létající objekt'; přičemž Spielberg tenhle pojem pozvedl na naprosto jinej level], a který komunikuje s divákem velmi enigmaticky a prezentuje své informace skrze letmé náznaky [ačkoliv snímek své otázky raději pokládá, než aby na ně odpovídal].... dřív se vědecko-fantastický blockbustery točily líp; takhle. Navíc, natočit něco tak úchvatnýho a technicky revolučního v tak mladym věku chce fakt velký koule. Esence spielbergovštiny. (28.09.2022)

Odzbrojující film, který stále dokáže ohromovat, zneklidňovat, děsit, probouzet zvědavost, bavit svým vtipem a napínat v detailech (když v jedné scéně opodál stojící televize zobrazuje horu, jejíž právě dokončený model stojí hned vedle, chtělo se mi na telefonujícího Roye řvát, ať se podívá na tu pitomou bednu..!). Blízká setkání třetího druhu jsou inteligentní limonádou a výbornou zábavou s mnoha sugestivními momenty, jejíž nejsilnější kouzlo spočívá v suverenitě, s jakou míchá snad všechny tradiční návnady na diváka do jednoho funkčního celku. Zbývá přičíst atraktivní UFO tematiku a vychází mi pravděpodobně nejlepší Spielberg. Ostatně, není schopnost míchat kvalitní filmové koktejly pro masy jeho dlouhodobou výsadou? Až člověka zamrzí, že se na stará kolena snížil ke kompromisům, jakým byl například druhý Jurský park nebo čtvrtý Indiana Jones... (28.12.2006)

Jak je možné, že jsem v dobrodružném vysokorozpočtovém sci-fi spektáklu s kongeniálně obsazeným Truffautem slyšela kosmickou ozvěnu melancholického Lost in Translation? Samota-odcizení-sblížení-odcházení-naplnění. Pod našima rukama se počala tvarovat hora, jakýsi nepravidelný útvar, který začal vyrůstat všude kolem nás. Podej mi ruku, řekl pěti tóny. A já mu ji podala. (02.06.2008)

Možno boli očakávanie až príliš vysoké a to sa následne muselo odraziť na konečnom hodnotení. Budovanie atmosféry strachu z neznámeho si predstavuje tak trochu inak. Musím sa verejne priznať (možno to ale bolo tou celodennou únavou), že prvú polovicu som prevažne pretrpel. Neskôr však dejstvo začalo naberať aspoň aké také grády a ku koncu sa všetko prejavilo na jedničku. No čo z toho, keď prvá polovica vážne nestojí za nič moc.( (22.04.2012)

Za největší plus považuji to, že se nedočkáme žádného tajení mimozemšťanů a už od úvodu je jasné, že to, co se děje kolem hlavní hrdiny, nebude vysvětleno jako souhra náhod. I bez toho má ale obrovskou sílu zkoumání signálů a přemýšlení o tom, co mají ty vize podivného kopce znamenat. Škoda jen, že tak podnětné dílo za svých čtyřicet let tolik zestárlo. Dlouhotrvající závěr sice potěší, ale už nemůže působit tak magicky jako kdysi. SPOILER Překvapuje mě, že se Spielberg nebál převracet klišé o šťastných návratech k rodinám a nechal Roye jít vstříc osudu. (23.06.2007)