Režie:
Karel SteklýScénář:
Karel SteklýKamera:
Jan StallichHudba:
Jan SeidelHrají:
Ladislav Boháč, Jiřina Švorcová, Eduard Cupák, Theodor Pištěk, Helena Friedlová, Svatopluk Majer, Jaroslav Raušer, Jarmila Zítková, Zdeněk Kampf, Miloš Nedbal, Ladislav Kulhánek (více)Obsahy(1)
Doba protireformace: Myslivec Machovec je pro náboženské přesvědčení donucen představiteli jezuitského řádu uprchnout z domova. Jeho dospívající děti Helenka a Tomáš se i přes sílící nátlak nevzdávají víry a tradic Českých bratří. Těžkopádný přepis rozsáhlého románového díla sloužil několika generacím jako snesitelnější náhrada povinné školní četby. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Za kostýmy, exteriéry a interiéry si Temno zaslouží absolutorium. Po stránce herecké se jedná o čistý průměr především proto, že hvězdy první republiky spíše paběrkovaly, pominu-li Ladislava Boháče. Co se děje týče, tak ten je prázdně plytký, nudný a jak už to v padesátých letech bývalo, poplatný době víc než je zdrávo. Aby si člověk udělal obrázek, přirovnal bych Steklého pojetí k Janu Husovi. Ovšem na druhou stranu si pokládám otázku, zda se z toho dalo víc vytřískat, protože Jiráskovo Temno, jakkoliv si tohoto nestora našich dějin vážím, je čirým utrpením. 30% ()
Samozrejme, že z toho srší ideológia doby, v ktorej film vznikol. Vlastenec sem, vlastnenec tam...ako keby to bolo dôležité. Napriek tomu alebo odhliadnuc od toho je to veľmi zdarilé a až na niektoré herecké výkony aj kvalitné dielo. Príbeh má štavu, ktorú v závere kvôli pridlhej stopáži a zbytočne preťahovanej romantickej linke trochu stráca. Divák musí oceniť peknú výpravu a tiež hutnú dramatickú atmosféru. ()
Jiráskova předloha byla, jak se patří, upravena marxisty, takže se dočkáme P. Firma šlapajícího sektářům na nohy botami pobitými hřebíky. Že je to soudně vyvrácená lež, ale jděte, koho by zajímala pravda. Ta je strašně nudná a nebezpečně vyznívá ve prospěch Katolické církve – což ostatně ani jinak nemůže být. Služebníci otce lži tento film jistě ocení. ()
Historickou věrnost řešit nehodlám, ale řekněte mi, proč měl nový komunistický režim potřebu přiživit se na dávno mrtvém sporu mezi katolíky a protestanty? Výsledek tomu odpovídá, takže se mi v hlavě stále vynořovala myšlenka, že KSČ potlačující zakázané názory, a bděle dohlížející na ideologicky rebelující obyvatelstvo, je od Jezuitů k nerozeznání. Promyšlenější scénář a schopnější režisér by podobným kacířským myšlenkám učinili přítrž, ale Steklý se na nic takového nezmohl. ()
Jedna z mnoha adaptací milovaného i nenáviděného Aloise Jiráska. Film jsem viděl až dnes prvně, ale knihu jsem četl za svých studiích na průmyslové škole, a když jsem odevzdával souhr přečtené literatury, nikdo mi nevěřil, že jsem knihu opravdu četl. Četl a moc se mi líbila, i když musím přiznat, ač jeho obdivovatel, román je poznamenán svým časopiseckým původem. Některé pasáže jsou sice zajímavé, na druhé straně, rozvolňují rytmus knihy. Jirásek nesporně patří k našim velkým spisovatelům a jeho díla byla útěchou národu v jeho těžkých chvílích. Bohužel, za minulého režimu byl tak glorifikován, až se mnoha lidem zprotivil - hlavně díky Zdeňkovi Nejedlému (ministrovi kultury), jeho vášnivému milovníkovi, pod jehož patronací, vznikali jeho adaptace (někdy i pod přísným dohledem). Filmový přepis je poznamenán dobou vzniku, veškerá vrchnost, cizinci, katolíci a přisluhovači jsou vypodobněni jen v těch nejhorších barvách, zatímco lid tížen svým poddanstvím, je spravedlivý, vlastenecký a oddaný myšlenkám husitským (samozřejmě, nechápáno v náboženské rovině). Mnoho věcí z románu, nikoliv nelogicky, je vynecháno, přeci jenom do jednoho filmu nelze nacpat všechny události, proto by knize více slušela seriálová podoba, jako u F.L. Věka. Jak se na státní zakázku sluší, film je odveden na velmi dobré řemeslné úrovni, kostýmy, kulisy, herecké osazenstvo, přesto tomu všemu chybí trochu více citu. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (4)
- Martin Růžek (páter Koniáš) prohlásil, že po odvysílání filmu si od něj lidé odsedávali v tramvaji, nebo si před ním uplivovali na ulici. (Duoscop)
- Natáčelo se v obci Karlštejn. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Ve snímku je zmíněno jméno Tomáše Svobody, což byl panský myslivec v Češově, který přechovával zakázané knihy a neuznával svatořečení Jana Nepomuckého. Byl sťat v Kopidlně roku 1728, v ulici, která je po něm pojmenovaná, se nachází popravčí kámen s pamětní deskou. (Dvojirakri)
Reklama