Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvaačtyřicetiletý novinář Richard Boyle informuje v roce 1980 o občanské válce v malé středoamerické zemi El Salvador. Vláda prezidenta Duarta bojuje za podpory USA proti levicové revoluční Frontě národního osvobození Farabunda Martího. Její stoupenci jsou likvidováni eskadrami smrti, řízenými armádou. Richard Boyle prožívá boje z bezprostřední blízkosti a stává se dokonce svědkem zavraždění arcibiskupa Romera. Po těchto zkušenostech se rozhodne uprchnout se svou přítelkyní Marií do Kalifornie. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (179)

Lacike 

všechny recenze uživatele

Divna komedia, ktora postupne zvaznie a obcas sa snazi poukazat na nejake tie vojnove svinstva, ale robi rovnako grobianskym spôsobom ako su jeho dve hlavne postavy. Obcas to je vdaka hercom celkom sranda, ale prilis tento grobiansky humor k vaznej teme nefunguje. Mozno keby to bolo komicke nonstop, ale vo filme sa neustale striedaju vazne sceny s humornymi a vysledok je divny mismas a pre mna aj jedna velka nuda. 4/10. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $4,5miliónaTržby USA $1,500,000Tržby Celosvetovo $2,100,000║ Oliver Stone je pre mňa záhadný režisér rovnako ako dokáže ponúknuť brilantný film(JFK) dokáže sa nechať uniesť a natočiť aj pátos či prázdnotu(World Trade Center, W.), v tomto prípade je niekde na pól ceste /55%/ ()

Reklama

Šakal 

všechny recenze uživatele

V tomhle byl O. Stone vždy nejlepší a nedostižný. Zachycení lidské zrůdnosti a sobeckosti, která nezná hranic. Jeden všeříkající (film.) obrázek vydá za tuny popsaných papírů či hodiny plamenných proslovů. Stone citově nevydírá, on pouze SYROVĚ (pomocí všudypřítomné kamery, resp. zde si pomáhá objektivem válečného fotografa, do kterého navíc otiskl hodně ze své osoby, neboť je veřejným tajemstvím, že Stone je levičák (viz např. zdejší vyobrazení republikánů jako opálených blonďáků, nezašpinivších si ruce, s napasovaným tričkem a svetrem uvázaným kolem krku), ale o tom to v prvé řadě není, neboť jak říká ve filmu samotný Boyle: „neplést si komouše s levicově orientovaným člověkem“) POPISUJE skutečné události z roku 1980 v maličké středoamerické zemičce jménem El Salvador, zmítající se uprostřed občanské války a kdy postupně válečný novinář (fotograf) R. Boyle zjišťuje „okřídlené, ale pravdivé“, že je jedno, který diktátor (systém) je právě u moci, postupně (s časem) se to (za tichého přihlížení OSN, pokud z toho nekoukají petrodolary) vrací do starých (popř. ještě horších) zajetých kolejí a doplácí na to vždy v prvé řadě obyčejní lidé, nemající jiného východiska než zůstat a snažit se „v tom“ (pře)žít. Salvador, to je lehce pozapomenutelný, neprávem opomíjený, nadčasový, (proti)válečný snímek, navíc odkrývající (resp. nakouknuvší) pod pokličku netradičního zaměstnání (poslaní?) jménem válečný fotoreportér. („Jde o to, zachytit vznešenost lidského utrpení, moment (příčinu) smrti“). Podobné typy snímků: Hotel Rwanda, Shake hands with the devil Zajímavý (výstižný) komentář (pro mě): uživ Gilmour93 p.s. dovolte mi zakončit komentář pozn. z malinko jiného ranku. (slečny prominou?) Úvodní rozhovor (v autě) mezi J. Belushim a J. Woodsem na téma ŽENY mě upřímně pobavil. Byť já osobně nezatracuju ani ty se sluchátky v uších a potící se na běžeckých pásech, pokud tedy splňují „druhou podmnínku“ :-) ()

castor 

všechny recenze uživatele

I přes chvály kritiků a samotných diváků si Salvadoru všimla americká kina až po úspěchu Stoneovy následující Čety. Právě nadšení z režisérova zlomového snímku zaostřilo zraky dalších lidí na sarkastické politické drama, které své názory formuluje až překvapivě jasně. Ve snímku představuje novináře Richarda Boyla (za energickou roli na Oscara nominovaný James Woods), kterého naposledy s balíkem kapesného poslali do Libanonu. Jenže to by nemohl pravidelně ztrácet novinářský průkaz, pít, kouřit marihuanu, lhát a být mizerný katolík. Zapálený fotograf se už tak musí konečně prosadit a vstupenkou do vyšší ligy má být cesta do středoamerického, občanskou válkou zmítaného Salvadoru. Nejde ani tak o to, do které strany kontroverzní politický filmař Stone kope víc, ale spíš jak. Jeho překvapivě jistá a kompaktní režie dokáže být nejednou dokonale zákeřná, kdy manipuluje s divákem, jak se mu zlíbí a happy-end odkládá tak dlouho, až ho úplně smete z prašné salvadorské cesty. Režisérův nadčasový útok je jasně mířený proti politickému i vojenskému směřování a vměšování vlády Spojených států. Hořkou pachuť v ústech kombinuje s poměrně vtipnými a svěže napsanými dialogy, které vkládá do úst nejen sarkastickému Boyleovi, ale i jeho věčně opilému kamarádovi. Možná ale i kvůli tomu nejsou některé scény tak úderné, protože ne vždy je vrstvení komických a dramatických scén úplně vhodné. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Uchopit pořádně osobnost a s tím i tvorbu Olivera Stonea je velmi obtížné. Autor scénářů k Barbaru Conanovi, Půlnočnímu expresu či Zjizvené tváří s Al Pacinem a režisér filmů Četa, Narozen 4. července či JFK se většinou ve filmech zabýval kontroverzními americkými politickými tématy, kdy například celý JFK je v podstatě odvyprávěn skrze konspirační teorii o pravém pozadí vraždy Johna F. Kennedyho a časem se definitivně ukázalo, že je Stone levičákem, který se i do svých filmů nebál zapojit své v Americe nepopulární politické názory. Na jednu stranu tak můžou Stoneovy filmy velmi snadno člověka přivézt k pohoršení, na druhou stranu se ovšem přeci jen musí ocenit Stoneova odvaha a především výraznost, která z něj udělala dnes vyloženě kontroverzní figuru amerického filmu.   Prvního Oscara za režii Stoneovi přinesl film Četa, v roce 1986 se ovšem dočkal premiéry též jiný Stoneův film, který byl zastíněn právě úspěchem Čety, která se dočkala i Oscara za nejlepší film roku. Pro Stonea byl Salvador první z pozdějších dohromady jedenácti spolupracích s kameramanem Robertem Richardsonem. Scénář poté Stone sepsal se skutečným Richardem Boylem, který je hlavním protagonistou Stoneova třetího celovečernímu filmu. Stoneův výběr vážných témat zde začal získávat obrysy, stejně tak jasný vztyčený prostředníček USA, který byl později cítit i právě Četě, JFK či Takových normálních zabijácích.   Silné válečné drama, které má očividný provokativní přesah a dokáže vzbudit emoce. Sympatizuje s levicovými revolucionáři, plive na armádu USA a prodává silný příběh nejspíš silného člověka Richarda Boylea. Salvador funguje i díky skvělému výkonu Jamese Woodse, který dokáže v této roli prodat vývoj postavy od příchodu do El Salvadoru až po zaznamenání oněch tragických událostí.   Boyle přichází do El Salvadora na dně. Jeho arogance a závislost na alkoholu a drogách mu v podstatě zničila kariéru, odchod rodiny je poté brutální tečkou. Pravé peklo ovšem Boyle spatří právě až v El Salvadoru, které se na něm podepíše. Salvador je v rovině Boyleova příběhu fungující charakterní studií, která funguje právě i díky fenomenálnímu výkonu Woodse, který nominaci za svůj výkon dostal naprosto oprávněně.   Na celou tehdejší situaci v El Salvadoru se pochopitelně dá dívat různými způsoby, Stone ovšem klasicky vypráví osobitě s vlastním pohledem na věc. Díky Boyleově spolupráci se scénářem se navíc dá celé autenticitě snadno uvěřit, i kdyby si Boyle jisté momenty z procházky peklem přikrášlil. Stone dokáže za kamerou ty momenty válečného pekla bravurně prodat, Richardsonova práce s kamerou už tehdy byla boží, výprava je fenomenální a už tehdy bylo jasné, že Stoneovy kvality musí divák ocenit i přes fakt, že ho jeho politické ideály pochopitelně automaticky lákají pryč.   Ze Salvadoru je cítit Stoneova tvůrčí sebejistota, jen je tam ve finále možná až dost humoru, jehož zdrojem je především postava v podání Jima Belushiho. Salvador nejlépe funguje ve vážné formě, kdy se to celé nebojí přijít s dějovými kotrmelci a člověk by jen vlastně těžko uhodl, že to celé tehdy stálo pouze 5 milionů dolarů. Celé to totiž působí velkolepěji a ukázalo se, že produkční limity nebyli pro Stonea problém. Právě Stone již u Salvadoru vrhá svůj pohled na věci, snaží se tak trochu diváka dostat na svou stranu a již tehdy bylo jasné, že tohle je americký tvůrce, který za Ameriku vyloženě kopat nebude. Stone samotný poznamenaný Válkou ve Vietnamu již zde nastavil směr své tvorby (který jde ovšem tak trochu dohledat i právě v Půlnočním expresu či Zjizvené tváři), který ho následně většinu jeho kariéry neopustil až do Snowdena. A pak už jen záleží, jak moc diváka ovlivní fakt, že se na Salvador dá vlastně dívat jako na komunistický film komunistického režiséra.   Ani tenhle pohled ovšem není jednoduchý. Levičák se automaticky nerovná komunistovi, i když většina dnes v podstatě tyto dvě slova vnímá jako synonymum. Motivy, které Salvador obsahuje se dají snadno aplikovat i na dnešní dobu, především o vedení politického systému. Stone do filmu vkládá svůj pohled, který sice není pro každého, přesto je ovšem pořád něčím objevný.   Jde o film, který by šel rozebírat do hodně pestrých detailů a dost možná by přitom šlo i definitivně rozlousknout osobnost Olivera Stonea. Ten se svého statusu kontroverzní figurky americké filmové tvorby už jen tak nezbaví, spousta lidí poté bude mít nadále problém k jeho filmům vyloženě přičichnout. Osobitost jeho filmů a chopování se vážných témat je ovšem rozhodně obdivuhodné a zamrzí ve finále snad jen to, že právě Salvador, jeden z jeho nejlepších filmů tak trochu zapadl ve stínu Čety či U-Turnu. Přitom se směle muže zařadit po bok Narozen 4. července, JFK či Doors a v součtu patřit mezi to nejlepší, co Stone filmovému světu dal..... () (méně) (více)

Galerie (44)

Zajímavosti (13)

  • Kabriolet, na ktorom vo filme jazdí James Woods, je Ford Mustang, ročník 1967. (hollci)
  • Poradce filmového štábu byl v době natáčení zabit v El Salvadoru. (StarsFan)
  • Scéna s vytažením zachráněné cívky fotografického filmu z podpatku byla Jamesem Woodsem, hrajícím novináře Richarda Boyleho, zimprovizována. To velice rozčililo Olivera Stonea, protože to byl poslední záběr potřebný pro film a protože měl na jeho natočení jen jeden pokus. Přesto Stone tuto scénu ponechal v konečném sestřihu a později se dokonce přiznal, že patří k jeho oblíbeným. (Aelita)

Reklama

Reklama