Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po filmové pohádce Čarovné dědictví z roku 1985 natočil režisér Zdeněk Zelenka v roce 1990 ve Filmovém studiu Zlín další film pro mladé diváky – Freonový duch. Již z názvu může být patrné, že tématem této strašidelné komedie adresované nejen dětem, ale i jejich rodičům, je ve své době tolik diskutovaná věc – ekologie a znečištění ovzduší na naší planetě. Ale nebojte se – problém nesmírně vážný se postupně rozvíjí do veselého vyprávění o dětech Žanetě a Markovi z jeskynní léčebny, kteří se spolu s dobrým duchem Leopoldem dostanou na mašince Matyldě do neposkvrněné krajiny na přelomu století, ale nejen to – zažijí spoustu „hrůzostrašných“ dobrodružství a bojů. Ve filmu nebude chybět ani několik líbivých písniček, jejímiž autory jsou Jiří Suchý a Jan Krůta. V dětských rolích se nám představí R. Hoppe a K. Pokorná, ducha Leopolda si zahrál Vlastimil Brodský. (Česká televize)

(více)

Recenze (81)

noriaki 

všechny recenze uživatele

Takhle moderní pohádka mi vždycky přišla víc depresivní než kouzelná. Nezměnil to ani sympatický Vlastimil Brodský, ani železniční tématika. Námět je ovšem perfektní. Freony byly tou dobou sice už pár let v nemilosti, ale nově kapitalistické Československo čekalo nákladné odsiřování elektráren, utlumování těžkého průmyslu a sanace mnoha ekologických zátěží. A i když se nás mogoři z Extinction Rebellion snaží přesvědčit o opaku, životní prostředí se od devadesátých let znatelně zlepšilo. Následky kyselých dešťů ještě úplně nezmizely, ale jejich výskyt se u nás pomalu stává stejným anachronismem, jako devadesátková posedlost nosit o dvě čísla větší velikost oblečení. ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Zajímavě pojatá moderní pohádka o tom, kterak znečištěné ovzduší kazí naše životy. Velmi aktuální v době konce osmdesátých let a stále varující, stále výchovné. Filmově hezky zpracované, opravdu hodně ale dělá Vlastimil Brodský v jedné z hlavních rolí. Občas mrazivé, občas smutné, snad i dnes pro diváky, nejen děti, přitažlivé. ()

Reklama

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý pohádkový film bojující proti poškozování životního prostředí, zejména proti používání nebezpečných plynů tzv. freonů. Skupina dětí trpící různými alergiemi je odvezena na ozdravný pobyt, kde v noci spí v jeskyni. Dvanáctiletému Marku Severinovi (R. Hoppe) a Žanetě Vojířové (K. Pokorná) se zjevuje neznámý oranžový oblak a komunikuje s nimi. Brzy vyjde najevo, že je to duch zesnulého Leopolda Lorence, který byl dříve přednostou stanice a který umí všelijaká kouzla, včetně cestování časem do minulosti, kdy byla příroda čistá a ovzduší nezkažené. Společně bojují proti třem obávaným freonovým duchům, kteří se živí plyny ve sprejích, které dokonce kradou, a životní sílu jim dodává právě okolní znečištěné ovzduší. Je mi skutečnou záhadou, proč byla ubohá dívka Žaneta nasoukána do naprosto otřesné, nepadnoucí zimní bundy určené pro dospělého člověka. Hlavní postavu kouzelného Leopolda Lorence v železničářské uniformě ztvárnil V. Brodský, který v depresivním snímku burcujícím proti znečišťování životního prostředí zazpíval i pár písniček. Duchové byli nakonec uvězněni ve sprejích a dovezeni do časů Leopoldova mládí, kde v čistém vzduchu ztratili svoji sílu a rozplynuli se. V závěru výrazně ekologicky laděného filmu se rozplynul i dobrý duch pana Lorence, neboť učinil dobrý skutek a jeho nespravedlivé prokletí, jak jsme se dříve dozvěděli, bylo zlomeno. Velmi mě potěšilo obsazení F. Řeháka jako ředitele ozdravovacího zájezdu, dále se ve snímku objevila J. Asterová jako nudná školní psycholožka či vychovatelka G. Wilhelmová. Námět snímku Z. Zelenky není vůbec špatný, riziko freonových plynů v dnešní době, jak předpokládám, už pominulo, avšak péče o životní prostředí je aktuální i dnes. Po zhlédnutí tohoto tematicky originálního snímku ve mně přetrval poněkud rozpačitý dojem, který nedovolí, abych filmu udělil vyšší než průměrné hodnocení. ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Snad první československý eko film, který se snaží pohádkovou formou odradit od používání sprejů s freony. Přiznám se, že dějově si už moc nepamatuji. Přesto ve mně zanechal film hlubokou stopu. Vzpomínám si, že poté, co jsem jej viděl, jsem neustále kontroloval každý sprej, jestli neobsahuje zakázanou látku – freon. Bez tohoto filmu by to slovíčko pravděpodobně znal jen zlomek lidí a jsem přesvědčený, že by ani nevznikla hláška v seriálu Most! „freon v piči“. ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Freonový duch by se skoro mohl jmenovat "Ať zhynou duchové!" Jako dítě z lázeňské oblasti jsem záviděla těm dětem, které měly za barákem nějakou pěkně čadící továrnu, protože se mohly dočkat ducha a parádního dobrodružství. Nevím, zda písnička o tom, že máme rádi zvířata, byla složena pro tuto pohádku, ale nikdo před tím ani potom mi nepřišel s koncem, že hebkou srst má například ježek, tak vtipný, jako mi přišel Marek - Radek Hoppe. Jako dospělé mi sice vrtá hlavou, proč některým duchům čerstvý vzduch přinášel smrt a jinému svědčil a proč se každý jeden z duchů vlastně stal duchem, stejně jako proč jen Leopold Lorenc měl schopnost se zhmotnit, ale kdo by v tom ryl. Smutně pragmaticky pravdivý je Lorencův povzdech. "Dokud vás budou vychovávat lidé, co kradou spreje, špatně se vám povede." ()

Galerie (9)

Zajímavosti (7)

  • Natáčelo se také v obci Hora Svatého Šebestiána. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Po filmech Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) a Zabil jsem Einsteina pánové... (1969) se jedná o třetí český film, kdy se někdo z cestovatelů v čase setká se svým mladším já, případně se svým příbuzným (Jiří Sovák potká ve filmu Zítra vstanu a opařím se čajem své mladší já, Lubomír Lipský potká ve filmu Zabil jsem Einsteina pánové... svého otce ještě jako kluka, a zde Lorenc Leopold potkává své mladší já ještě jako živého chlapce v roce 1846). Rozdíl je jen v tom, že zatímco ve zmíněných prvních dvou filmech jsou všechny postavy živé, v tomto filmu je Lorenz Leopold „pouze“ duch. (Jan.Kanak)

Reklama

Reklama