Výstřely v Mariánských Lázních

Ten samotný námět o vyšetřování politicky motivované vraždy (atentátu), která se stala ještě za 1. republiky, zasazené do poválečného prostředí pohraničí, kde se bandy bývalých členů Hitlerjugend jen neradi smiřují s tím, že válka už skončila (viz akční úvod s přestřelkou na lázeňské kolonádě), je určitě zajímavý. Zpracování je poněkud nemastné neslané, herecky to ale dost zachraňuje Josef Abrhám v roli detektivního asistenta Hanouska. Že to bylo natočené za normalizace si člověk naštěstí uvědomí až v závěru, který je zbytečně protiněmecký. (18.01.2024)

Vražda spáchaná těsně před válkou vyšetřovaná těsně po válce. Což o to, román je napsán dobře, ale filmové zpracování zprasila typická normalizačnost. Korunu tomu všemu dal vložený epilog. Že by na objednávku? Scénář mohl daleko více zatlačit na nějaké to napětí. Takhle se snímek tváří poněkud rozpačitě, což snaživě zachraňuje hlavně Josef Abrhám. A zadařilo se, neb to snímek přeci jen trochu pozvedlo. I tak se jedná o dílo, které se řadí k těm pozapomenutým a opravdu není divu. (11.12.2014)

Souhlasím s honajzem, tohle je trochu jiný šálek komunistické melty. Takový lepší! Pod taktovkou Tomana vznikala různá zvěrstva, ale tohle bych jím zrovna nenazýval. Nebýt toho závěru, mohla z toho být celkem zajímavá kriminálka a v podstatě jí i byla. Film je zajímavý již jen lokacemi, kde se odehrává. Děj se odehrává v našem západním pohraničí krátce po válce, tedy na uzemí spravovaném americkou armádou. V pohraničí se po kopcích stále toulají bandy werevolfů i členů Hitlerjugend, kteří se odmítli smířit s koncem války a dál hodlají bojovat. Do toho je třeba dostat do již odsuny vysídlených domů nové přistěhovalce a vůbec řešit každodenní lapálie poválečného života. V takovém ovzduší konce jara 45 se jeví trochu jako pitomost vyšetřovat vraždu, která se stala v roce 1933 obzvláště přihlédne-li člověk k faktu, že miliony lidí zemřely, zmizely nebo byly někam přemístěny. Archívy neexistují a vše funguje hodně chaoticky... Je překvapivé, že toto téma dostalo zelenou v době normalizace. Jako vždy jsem se soustředil na detaily a krom nezbytných účesů ,,na patku'' a kotleťáků si film celkem držel feeling začátku padesátých let. Naši jezdí a americkou technikou, krom Jeeepů i se štábními vozidly Dodge WC40 a WC54. A když jedou hrdinové do prahy, na nádraží je to samý Rudoarmějec, prostě někdo si s detaily vyhrál byť ta scéna na nádraží má asi 30 sekund... Myslel jsem, že to bude další ze zábavných normalizačních pitomostí, ale příběh zaujal a herci hráli dobře... Dávám tedy za 3 průstřely okna bytu profesora. * * * (27.10.2019)

Mdlá detektivka, jen co je pravda. Nějak závratně jsem vskutku oslněný nebyl a zázraky nepředvedli ani obsazení herci. Několik zvučných jmen, ale když samotný příběh není moc záživný (ale nemůžu říct, že by námět nebyl zajímavý), tak vás to prostě nebaví. Přeskakování z místa na místo a tuna dialogů vám totiž zajímavou atmosféru nevytvoří, bylo to vážně celé utahané a místy i nudné. (17.08.2020)

Zajímal by mě názor historika zabývajícího se se zobrazenou dobou. Dle mého soudu jde o ukázkově normalizační počin, v němž svět zdánlivě není černobílý. Poukážeme na množství chyb establishmentu, jak systémových, tak i individuálních, ale nad tím vším ční morálně nezkažený hrdina, který ve výsledku proti onomu establismentu nejde, ale jen jej svým správným jednáním ozdravuje, což daný systém nakonec ocení. A je jedno, zda jde o (zde) nastupující komunistickou moc nebo systém demokraticko-kapitalistický (viz. třeba Policajt v Beverly Hills, kde policajt vyšetří zločin navzdory svým nadřízeným). "Relativizace hodnot" v podobě bývalého policisty-kolaboranta, který pomůže k vyštření vraždy (navíc vraždy Němce Němcem) by ve striktních 50. letech zřejmě nebyla možná. Naopak v 70. letech zase nebylo možné, točit tak naivně lživě, jako v letech 50. Ona normalizační tendečnost se projevuje právě v rádobyoběktivitě. Podobně ale působí i většina hollywoodských žánrových titulů ve vztahu k americkému mocenskému systému. Dovětek ve "Výstřelech" ovšem nenechá nikoho na pochybách, jak se věci mají - Současní Němci jsou podle tvůrců stále nacisti:) Z hlediska stylu či řemesla se film sice vyhýbá trapným módním manýrám, působí uměřeně, ale zároveň zoufale všedně, neinvenčně a tím pádem i nudně a zdlouhavě. Není divu, že film zapadnul. (16.08.2011)