Ghost in the Shell 2: Innocence

Jde vidět, že pan Oshi si zamanul 3D animaci, které téměř převládla nad tou klasickou, což já neberu jako negativum. Je to spoustu pěkných obrázků, ale žádná akce a hlavně přehršel keců, keců a keců, které mě absolutně míjely a já jsem chvílema vůbec nevěděl o čem je řeč a dost se nudil. První díl u mě jasně vede, jak po příběhové, tak po akční stránce. Za obrázky se u takovýchto filmů 5* nedává. (12.04.2010)

Zřejmě bych si měl do zátylku připojit nějaký modem, abych na něco takového dokázal přistoupit. Já opravdu nechápu nač ta překombinovanost, nač ta vážnost, když tam stejně jde o hovno... Až budu mít někdy průjem, dám si monitor na záchod, možná že mi pak sledování dokonalých bytostí ponořených do hluboké nadživotní filozofie bude v tomto spojení bližší. (07.01.2008)

Nepamatuju si, kdy naposledy jsem viděla tolik citátů v jednom filmu. Na myšlenky ještě bohatší než první díl, na akci o poznání chudší. Mám dojem, že se zde inspiroval seriál Westworld. A ta depresivní a sevřená atmosféra mi připomněla dokonalé záběry z druhého Blade Runnera. I přes nádherný audiovizuální zážitek řadím Ghost in the Shell 2: Innocence až za první film a seriál Stand Alone Complex, kromě akce a Motoko tam chybělo ještě něco... 8/10 (30.08.2018)

Neuvěřitelná vizuální žranice, překrásné umělecké obrazy, náročná zápletka, fantastické nápady, nádherná hudba, velkolepé podání, poezie, filozofie, hloubka - je mi líto, ale lépe než takto jeddnoslovnými nadšenými výkřiky neumím tuhle věc popsat. Film, vedle něhož snad i Blade Runner vypadá poněkud nedospěle, je zážitkem natolik odlišným od všech těch nablblých, dětinských amerických scifáren, které se na nás zpoza oceánu řinou, že člověk nemá žádné měřítko, žádné srovnání. Pro fanouška anime a mangy to snad není tak převratná zkušenost, ale mně to přišlo jako návštěva jiné dimenze, výlet do jiného světa. Už první Ghost in the Shell byl pro mě fantastickým zážitkem, ale dvojka je ještě daleko krásnější, poutavější a hlavně postrádá největší nedostatek jedničky, tedy přílišnou krátkost. Není pochyb o tom, že kdo touží po umělecké, dospělé a náročné sci-fi, nemá dnes jinou možnost, než se poohlédnout po animovaných výtvorech geniálních japonských filmařů. Ghost in the Shell - Innocence je kybernetická báseň v obrazech, ryzí kinematografický skvost. (21.12.2005)

[Druhé zhlédnutí] Dle mého již pouhá tupá odnož těžící z (správně) neodhaleného světa prvního GitS co přináší všední detektivní zápletku (paradoxně ukazuje více a zároveň nic - těžko popsatelná blamáž na diváka). Mě osobně kombinovaný druh animace dost lezl na nervy a svým způsobem omezená "jednička" mi sedla mnohem více. 50 % (22.01.2011)