Obsah
-
Neambiciózní" balada (ve smyslu důrazu na dějovost, na kritické hodnocení světa a jeho konfliktů), zaměřující se na základní hodnoty a pravdy lidské existence. Vypráví příběh Vojtěcha, člověka až živočišně přímého, neschopného se přizpůsobit vztahům a zvyklostem venkovského společenství. Vojta bojuje v prvním poválečném roce (1946) s celým světem o svou svobodu a nezávislost, o svou lásku... (oficiální text distributora)
Neambiciózní" balada (ve smyslu důrazu na dějovost, na kritické hodnocení světa a jeho konfliktů), zaměřující se na základní hodnoty a pravdy lidské existence. Vypráví příběh Vojtěcha, člověka až živočišně přímého, neschopného se přizpůsobit vztahům a zvyklostem venkovského společenství. Vojta bojuje v prvním poválečném roce (1946) s celým světem o svou svobodu a nezávislost, o svou lásku... Komentáře uživatelů k filmu (18)
-
Tetsuo
Krásný, ale dnes už nemožný únik někam mimo čas. Platí to o hlavní postavě i o režisérské metodě. Šlechtit 60. léta nemá smysl.(25.4.2006)
-
Radek99
Velkému umění v české kinematografii ještě neodzvonilo. Asi bych nenapsal nic chytřejšího než uživatel Vitex citující pana Králíka z Letní filmové školy...(15.5.2007)
-
Morien
Černobílá tesknota, dvojité minulostní echo. Potenciál na rozdírání duší to má, ale přesto se to mého masa nedotknulo. Stála jsem za výlohou a sledovala zrcadlení ve vodě, ale nějak mi bylo jedno, co je skutečnost a co jenom obraz na vlnách.(25.8.2010)
-
Mahalik
Těžko uchopitelné lano. Lano, který fakt vykluzuje, je nestabilní, tvrdohlavé - což nebývá vždy na škodu - a hlavně je vláčné. Vojtově chování navzdory. Kluk je řečený sirotek, protože mu chybí lidská duše, pochopení a totální zápal pro někoho nebo touha po někom. Je to bohém, možná mentálek. Tyc má představu velmi zvláštní, úsměvnou a hyperaktivní, co se týče lidské hloubky a duše. Ale chtělo to něco, co by mi utrhlo hlavu a následně ji odkoplo do brány - co já vím, třeba poznání a pochopení, nesejde na tom-. Neb Petr Forman jest vkusnéé herééc! Pochvala pro něj a facka ku mě za možné nepochopení...bohémům zdar!(21.2.2010)
-
Lavran
Nevybavím si jiný český film, kde by bylo tak hluboce (a přesto lehkou rukou) vyjádřeno sepjetí člověka s krajinou, tedy něco, co si obvykle spojujeme kupříkladu s filmy A. Tarkovského a jiných mistrů duchovního filmu. Kolik toho stihne sdělit, kolik barev (třebaže černobílý) stihne evokovat již mistrovský úvodní záběr. Pozvolná jízda z místnosti do místnosti, kolem okna se spící záclonou, kolem zavinuté intimity lastur a oblých kamenů na desce leštěného stolu, kdesi ve městě. Zrcadlo v průhledu. Postel. Dívka v bílém. Procitá pod záplavou šeříku, přikládá si jej na tvář... A její smutný hlas: "...Pacienti nesmějí číst, Anežko." Čistá obraznost... Když v následující scéně vychází Vojtěch na svobodu, sledujeme jej v dlouhém a mlčenlivém sledu výjevů, v nichž se raduje z volnosti a zdraví svět; hladově nastavuje tvář slunci, rozjařeně pobíhá po louce, vstupuje do rybníka, nábožně přikládá tvář na vodní hladinu, ulehá ke spánku pod starý strom, v pěsti svírá trs trávy... Jak si povšiml již Chris Marker, sám velký filmový básník, zatímco v amerických žánrových filmech převažuje člověk proti obloze či obloha samotná, u Tarkovského shlížíme na hrdiny, kteří se stávají součástí pozemských živlů, kteří se radují z kontaktu se Zemí a životem. S vodou, vysokou trávou, blátem... Nová vlna, na níž Tyc s úctou navazuje, kdysi přinesla (navrátila) do českého filmu závan čehosi podobného. Zatímco budovatelské filmy 50. let viděly budoucnost v nepolapitelných výšinách a zobrazovaly křečovitě nereálné, ideální figury, intimní poetika mladého filmu přesunula optiku zájmu směrem dolů, nazpět ke člověku, kterého je možno uvěřit, snad i potkat, poznat se v něm, neboť stojí nohama pevně na zemi a společně se zemí také prožívá rozmary času. Nepochopení, náhlý příval vzteku, nezkrotnou živočišnost, touhu, lásku... Vojtěch, řečený sirotek není dokonalým filmem, to jistě ne, ale krásným a hodným zájmu zcela určitě. Děj je prostinký, jak už to u básní bývá, jen taková pomocná nit, aby se divák příliš nezasnil. Myslím, že kdo má rád Vávrovu Romanci pro křídlovku, snadno podlehne i náladě vojtěchovské balady. A možná... možná už nikdy nezapomene na éterickou Anežku čtoucí si pod jabloní, vůni sena a čerstvě naštípaného dříví, která se nad filmem vznáší, chladivou něhu jihočeských rybníků, labutě, vlnící se rákosí či Anežčinu a Vojtěchovu společnou jízdu na loďce, zatímco v hladině se odráží celý vesmír. Protože přišla, přišla, přišla...(17.11.2011)
-
Vitex
Jiří Králík (ředitel LFŠ) jednou, když uváděl tento film, řekl, že je to poslední český snímek, který považuje za FILM a že teď konečně po šestnácti letech přichází další - Štěstí.(18.8.2006)
-
Crocuta
Nejpůsobivější je bezpochyby výborná kamera (zvlášť když snímá svět rybníků a rákosí), herecký projev zejména Petra Formana a jeho pytláckých protihráčů a v neposlední řadě strhující hudba.(27.6.2007)
-
triatlet
Mnohovrstevnatý příběh, který zaujme už úvodní scénou s dívkou: "Pacienti nesmějí číst, Anežko." Petr Forman skvěle ztvárnil nezakotvenost Vojtěcha, cizince, uprostřed starých známých. Zachycení neutěšeného venkovského prostředí v poválečném období je umocněno černobílým formátem.(20.3.2011)
-
jhrasko
***** ešte dnes mám pred očami * Blaženkin smútok * čiernobiele labute * Vojtovu živočíšnosť * rybičky * a zasnenú Anežku (z Písku, masa a kostí) *****(19.8.2010)
-
fuckme
A že prý na Novou vlnu nelze navázat, Tyc je jediný, který podal důkaz, že ano a jeho debut musel v době vzniku vzbudit velká očekávání v porevolučních krocích naší kinematografie. Obecně platný příběh jaksi mimo čas a konvence, suverénní a esteticky bohaté filmové zpracování, živočišná postava přesně podána Petrem Formanem, opravdu výjimečný počin v době vzniku, který se spolu s dokončenými snímky jako Pasťák a Archa bláznů stál poslední odezvou této tradice, avšak i tak zůstává trochu ve stínu mnohovrstevnatějších a pro dnešek stále aktuálních (i když dobových) děl.(16.3.2009)
-
Master19
Obtížný snímek, hmatatelně inspirovaný 60-týmy léty s výbornými hereckými výkony a velmi sugestivní kamerou.(8.8.2007)
-
jitrnic
Kamera, hudba, poetika Nové vlny i bezútěšná atmosféra poválečných let, tomu všemu nelze nic vytknout, ovšem nemůžu si pomoct, celé mi to přišlo tak nějak zmítající se v křeči, především díky šroubovaným dialogům často ochotnicky přednášeným (už ten úvodní monolog...). A Vojtěch často působil v podání Petra Formana spíš než jako divoch jako momentálně zaostalý.(23.10.2010)
-
bari68
Dobová balada s výborným Petrom Formanom a detailne vykreslenými postavami tohto príbehu.Nejak viacej mi toho ale tento film nedal.(3.2.2011)
-
Bafo
Za kameru(29.11.2006)
-
Kroupa
Výborný český film, který si nesporně zaslouží více pozornosti. V době vydání mu byla pozornost upřena politikou, nocméně dnes by se to mělo napravit.(9.9.2009)
-
poet
Projekt 100 (2005)(17.1.2007)
-
Rodin
Neprávem opomíjený film disponující náladou i charakterem šedesátých let a výborným výkonem tehdy ještě prakticky neznámého Petra Formana v hlavní roli. 80%.(3.5.2010)
-
ReoSTAT
...Anežka, slečna z města, ležící pod stromem s knihou v ruce...(11.1.2005)
