Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Milan DvořákHrají:
Vlastimil Drbal, Josef Kemr, Libuše Geprtová, Jiří Schmitzer, Ilja Prachař, Stanislava Strobachová, Jiří Němeček, Zdeněk Dušek, Jiří Štěpnička (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 1947 jsou v beskydských horách stále ještě patrné stopy po válce. Desetiletý chlapec například pravidelně pase krávy na louce vedle zničeného německého tanku. Chlapec nemá tatínka a jeho matka slouží u sedláka. Proto se o malého pasáčka stará většinou jeho děda. Kluk nechodí do školy, je zvyklý jen pást krávy a v zimě štípat dříví. Jednoho večera potká v lese dvě tajemné postavy. Myslí si, že je to král skřítků se svým písařem, protože právě takovou pohádku mu vyprávěl děda. Ve skutečnosti jsou to však banderovci, kteří si s místním starostou domlouvají přechod svého oddílu a rabování ve vesnici... Baladický snímek natočil na motivy románu Ladislava Fukse František Vláčil v roce 1983. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (68)
Jeden z dobře utajených klenotů československé kinematografie 80.let! Těžký život malého beskydského chlapce těsně po druhé světové válce, jehož největším snem je přestat pást krávy a stát se pacholkem na rychtářově statku. Malý pasáček je vlastně naprostým opakem dnešních rozcapených parchantů které nemůžu vystát - je skromný protože žije ve skromných podmínkách, nemá žádné hračky, je šťastný z mála, třeba i z obyčejného trička, jeho největší oporou je mu dědeček který u něj svými příběhy rozvíjí fantazii ale učí ho tak i rozumět přírodě, naopak maminka je k němu odtažitá až zlá a on ji přesto miluje... Ten chlapec je tak roztomile zahraný a nadabovaný že si ho zkrátka zamilujete, což se stalo i mě, který má vůči dětem lehce řečeno averzi. Naopak dospělí z vesnice jsou burani nejhrubšího zrna, není jim nic cennější než vlastní statky a bezpečí. Ono se od války vlastně nic nezměnilo, stále žijeme v kastovním systému který se řídí tím jak je kdo majetný a jak hustou síť příbuzných a loajálních známých má... Scéna s minou je víc než výmluvná... ()
Krásny, smutný a citlivý príbeh polosiroty na okraji dedinskej spoločnosti. Svet naivnými detskými očami prostých akejkoľvek podlosti, v ktorom ožívajú škriatkovia a víly, hoci aj berú na seba podobu banderovcov potulujúcich sa okolo dediny. Produkcia je dobrá nie len po technickej stránke, ale dodáva baladickému príbehu výbornú atmosféru zaťaženú dozvukmi vojny, v ktorej postavy ožívajú vďaka výborným výkonom Josefa Kemra, Ilju Prachara a hlavne malého Vlastimíra Drbala. ()
Příběh je to zajímavý, jeho zpracování ovšem slabší. Největší výhrady mám k mluvě chlapce, kterému často vůbec není rozumět. Taky působilo hodně nepřirozeně, když Jiřího Štěpničku a Karla Hlušičku daboval někdo jiný. Čekal jsem trochu víc, jen 60%. ()
Vláčilovo dílo je opět velmi sympaticky poeticky vystavěno...má řadu dobrých momentů. Za mínus filmu považuju krátkou stopáž. Režisér se pokusil vše natlačit do této stopáže. Přesto je Vláčil skvělý vypravěč a film pohladí všechny milovníky krásných a lidských filmových příběhů. ()
A zase ti banderovci pane Vláčile, sice o trochu méně agresivní než minule , a já jsem za takový snově poetický zážitek opět vděčen , pořád nádherné pokoukání . ()
Super režisér a hlavně skvělí herecký výkon malého Vlastimila Drbala. ()
..smutný příběh malého pasáčka z Beskyd, který kromě svého dobrého dědečka a udřené matky zná jen dřinu, bídu, pohrdání a zlá slova ..film plný tklivé poetiky, kterou uměl vdechnout na filmové plátno pouze František Vláčil. Velmi emotivní snímek.. ..citlivější divák když vidí to zacházení s malým dítětem tak by měl chutě těm sprostým hladovým buranům rozpoltit lebku.. .. trochu do pozitivna film naladí skvělý Josef Kemr i Jiří Schmitzer, ale navzdory jim zůstane po shlédnutí v duši stopa hořkosti.. Tragikomická scéna s protitankovou minou, setkání s banderovci- skřítky, vesnické figurky, turisté, vojáci, banderovci.. Opuštěnost, bída, dřina, sprostota i vlídnost a naděje. Díky, pane Vláčile.. ()
Tož, co k temu tak řécť: byla to taká dosť fajnova vyprávjanka o ogárkovi z valaskej dědiny. Ale smutna, kurevsky smutna. ()