Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Tanečnica v tme
Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Robby MüllerHudba:
BjörkHrají:
Björk, Catherine Deneuve, David Morse, Peter Stormare, Joel Grey, Cara Seymour, Jean-Marc Barr, Vincent Paterson, Siobhan Fallon Hogan, Željko Ivanek (více)Obsahy(1)
Svérázné československé emigrantce Selmě Ježkové hrozí brzká slepota. Sama emigrovala do Spojených států 60. let, aby tu zajistila oční operaci synovi postiženému dědičnou chorobou. Přestože Selmu obklopují dobří lidé, zůstává ve svém údělu sama. Potíže překonává zejména díky vášni k muzikálům. Trierovský dokumentární způsob snímání pomocí ruční digitální kamery tvoří zvláštní a často diskutovaný kontrast k žánru melodramatu a muzikálu. Závěrečnému snímku Trierovy “trilogie zlatého srdce” dominuje islandská zpěvačky Björk, která se zde se svou výjimečnou rolí zcela identifikovala bez dalších ambicí na filmovou kariéru. Za svůj výkon si odvezla hereckou cenu z Cannes, kde byl film oceněn i cenu nejvyšší, Zlatou palmou. (Aerofilms)
(více)Recenze (399)
Tak hrozně předvídatelný a vyděračský, že jsem to nezvládla dokoukat. Takže je možný, že jsem přišla o strhující finále, mám o tom ale vážné pochybnosti. ()
Prolomit vlny je šílená depka, ale tak nějak přirozená... Tanec v temnotách je dobře propočítaný (a natočený) útok na city... Brrr, už to nechci nikdy vidět. Buď jsem slabá povaha nebo jsem to viděl ve špatném rozpoložení. V lepším bych dal možná pět, ale tenhle film u mě bohužel šanci na reparát nedostane. ()
Film jsem viděla kdysi náhodně, protože mě zaujala hudba Bjork.. I když moc neholduju "zpěvným" filmům, tenhle mě nadchnul, protože hudba byla tvořena životem a prostředím a ne tak uměle... Moc se mi líbil samotný příběh a hlavně podání hlavní představitelky samotné zpěvačky... Odehrála a odzpívala si to prostě krásně a poutavě a mě to zcela určitě potěšilo.. ()
Jsou filmy, u kterých slzím smíchy, u jiných mi ukápne slza dojetím, u některých romantických slaďáren by leckdy ukápla taky, ale na to jsem přece jenom moc frajerka, takže si dovolím jenom zvlhnutí oka... :D... u dramatičtějších steče až pálivá slza nahromaděná postupným gradováním děje k většinou nešťastnému finále, no a tenhle film mám ve speciální kategorii, kam, doufám, už jiný nepřibude - film, který hodnotím maximálním počtem, ačkoliv už ho nikdy nechci vidět. Ani nevím, jak jsem se k němu dostala, určitě ne kvůli Björk, která nikdy nelahodila ani mému uchu ani oku...patrně mi ho prostě "podstrčil" tenkrát můj TV oblíbenec "Filmový klub" na Čt2. Slzy na konci tekly proudem a srdce se mi DOSLOVA svíralo smutkem a lítostí... ale stálo to za to. A jak jsem zmínila, že už ho víckrát nechci vidět... moc mi tohle předsevzetí nevychází, protože jak vidím v TV programu "Tanec v temnotách", nevydržím a nakonec bednu stejně pustím... ()
U filmu by spíš měla být charakteristika "absurdní komedie". Když pominu emigranta - tanečníka Oldřicha Nového a typicky české jméno Selma (když autor používá nějakou zemi jako rekvizitu, měl by si o ní něco zjistit, aby nevypadal jako blb), tak tu byly nesrovnalosti, které mě vyloženě rozesmály: syn musí být operován přesně ve 14 - ne dřív, ne později - jinak oslepne (doufám, že to bylo 14, už je to pár let, co jsem to viděl); Björk odsoudí za domnělou loupežnou vraždu k smrti, ale peníze jí nechají (?) - a do toho všeho to její nesnesitelné vřískání... Musím říci, že jsem se vyloženě těšil, až jí otevřou propadlo a ona konečně přestane tak hnusně ječet.... A při pohledu na ty slzící pipiny kolem jsem se musel smát! ()
Předem bych měl zdůraznit, že mám rád Larse von Triera. Mám rád jeho režii, jeho netradiční práci s herci. Všeobecně by se dalo říct, že mám raději zvláštní filmy, než nějaké kasovní trháky. Ale tohle teda néééé. Přesto, že mám Triera ve svých top 10, stejně, jako jeho Dogville, tomuhle filmu musím dát odpad, a to mu ještě nadržuji. Tento film je pro mě na vrcholu top 10, ale z druhé strany... Nejen, že člověk musí poslouchat otřesné zvuky (“zpěv“) v podání Björk, ale musí se na tu obludu i dívat... :-D A když k tomu ještě připočítám, že toto zvířátko hraje slepnoucí češku, máme tady hned adepta na nejhorší roli v dějinách. Obsazení hlavní role však nebyl jediný průšvih tohoto “antimuzikálu“. Divná kamera byla sice záměr, nicméně mně bylo na zvracení i bez toho, otřesná choreografie, představy a sny hlavní “hrdinky“ o “dokonalém socialismu“... A co teprve ten závěr! Na tomhle filmu jsem byl asi před jedenácti lety v brněnském kině Scala. A teď toto kino zrušili. Vidím v tom jasnou souvislost! :-D ()
Björk... nemám co dodat. ()
No... Mě se ten film i líbil, ale něktreré drobnosti mi při sledování prostě pokoj nedaly. Např. když už jde podle scénáře o Čechoslovenku, proč ani neumí vyslovit své jméno "Ježková" a proč (?!!) proboha museli udělat muzikálovou a stepařskou hvězdu zrovna z Oldřicha Nového? ()
Je známe, že citové vydieranie je štandardný prvok vo filmoch Larsa von Triera. Nemôžem sa ale ubrániť dojmu , že v Tanečnici v tme, zašiel v tejto technike za všetky hranice znesiteľnosti. Nevadilo mi ani tak spojenie psycho-drámy a muzikálu ako príbeh samotný. Roztrasená kamera asi k filmu, ktorý sa odohráva v 60tych rokoch tiež nepridá. Bjorg bola prekvapujúco prirodzená ale Catrin Denevue v robotníckych montérkach ... to sa proste nehodí!!! Pre mňa za 50%. ()
Mám dojem, že ať se podívám na jakýkoli film od Triera, vždy mě rozmačká jako list papíru a tu zmuchlanou kouli hodí do koše. Velice emotivní film na jejímž konci jsem měl depku ze které mě dokázal dostat jen Tom a Jerry s kýblem kokosové zmrzliny. Bez pochyby opět umělecké dílo, ale bohužel variace muzikálu a hlavní představitelky mě moc nenadchla. ()
Kým si to v úvode, ktorý je celkom dlhý užívam, príde práve tá veľkoleposť ktorú film potrebuje. Silný, strhujúci a núti si priložiť ruku k ústam ak už nič iné. Dva extrémne silné minútové momenty, alebo ak chcete ich séria, ktoré diváka totálne rozložia a Trier len dokazuje s plynúcimi minútami, ako je tento film iný. Nespomeniem si na nič podobné, na nič tak osobité v detailoch a na nič tak nervydrásajúce. Som anti-muzikálový avšak toto som mohol. Jedinečné ()
Ten Lu se nezdá! ()
O Björk jsem doposud neslyšel. A i když o ní asi opět dlouho neuslyším, tak v mé paměti ještě nějakou dobu zůstane. Páni, opravdu to bylo silné. A já jsem tam cítil i spoustu zoufalství, u většiny z nich. To vložení muzikálu doprostřed smutných scén na mě působilo strašně pozitivně, ale zase to ty smutné scénky docela podráželo. Nicméně, když si Björk tančila k šibenici, tak to mě vážně dojalo. Fíhá, měl jsem celou dobu stejný pocit jako ona, že je silná a že vše zvládne, i když pak zjistila, že to není pravda. A posledních pár minut mě úplně odrovnalo do tupě zírajícího pohledu na obrazovku. ()
Za mě můžu říct, že to je a bude jeden z mých nejoblíbenějších filmů....tleskám.... ()
Silná vec, "Slovenská" Bjork a výborná réžia. 85% ()
Aniž bych to dopředu čekala, tak tohle mě zničilo přesně tak, jak chtělo, a to snad ve všech svých aspektech. Skoro každá minuta až fyzicky bolela a ty, kde byl David Morse (!), dvojnásob. ()
Úplně jiný film od Triera, než na jaké jsem zvyklý. Snad poprvé jsem nemusel snášet jeho erotické a sadistické představy a místo toho viděl dospělý a velmi silný snímek. Björk je ve své roli dokonalá a taky moc krásná. Muzikály nemám rád, ale tady mi časté hudební a taneční vložky nevadí, stejně jako Larsova hra na city. To, co na mě nefungovalo při prolamování vln, u tance ano. Jsem moc rád, že Lars tohle natočil. ()
Tesila jsem se, ocekavani velka. Mam rada LVT, ale hlavne miluju Bjork. Od detstvi. Jeji hudbu, muzikalnost, hlas, genialitu. Ale tohle je jeden velkej fail. Nesedi mi tam, nepatri tam. Ani ona, ani jeji jedinecna hudba. Celej pribeh je divnej, nedava smysl, prijde mi to cele tak desne pritazene za vlasy a divne, jakoze naschval, zamotane, nepravdepodobne, smysl nedavajici, tudiz (pro me) nepochopitelne, az me to regulerne nasralo. A to fakt nesnasim… Detaily typu ceskoslovensky prvky vyslovovany udajnou ceskou emigrantkou anglicky radsi pomijim. Past na past. 🤦🏼♀️ ()
Recenzia filmu Tanečnica v tme / Tanec v temnotách / Dancer in the Dark Réžia: Lars von Trier Rok: 2000 Pozor! Recenzia obsahuje spojlery! Dánsky filmový režisér Lars von Trier je fanúšikovi filmu dobre známy. Jeho nezameniteľný rukopis je v jeho filmoch „trademark“. Vo filme „Tanečnica v tme“ sa prejavil jeho talent vyvolať v divákovi celú škálu emócií, samozrejme tých „temných a smutných“ v nás. Príbeh je v celku jasný. Selma Jezek (Björk) je česká imigrantka, ktorá žije na americkom vidieku a pracuje v miestnej továrni. Je to matka samoživiteľka, ktorá má očným problém, spôsobujúci postupné oslepnutie. Jej cieľom je našetriť dosť peňazí a zabezpečiť tak svojmu malému synovi Genovi operáciu jeho očí, keďže trpí tou istou očnou chorobou ako jeho matka, akurát že jeho ochorenie je agresívnejšie a operáciu potrebuje veľmi rýchlo. Peniaze ukrýva v skrýši vo svojom skromnom príbytku, avšak túto skrýšu objaví miestny policajt Bill (David Morse) a peniaze chce ukradnúť. Selma ho prichytí a bojuje s ním o peniaze. Zápas skončí tak, že policajt, zrejme pod návalom výčitiek, čo chcel urobiť a ukradnúť tak „operáciu očí jej syna“ doslova očami uprosí Selmu, aby ho dorazila nožom a chytí svojou rukou jej s nožom a de facto zapichne sám seba. Po čine je Selma zatknutá a obvinená z vraždy policajta. Jej obhajca je nemožný a obžaloba má všetky tromfy v rukách a dosahuje jej odsúdenie na súde, kde ľahostajný sudca bez záujmu nájsť pravdu a poľahčujúce okolnosti v prospech Selmy odsúdi Selmu k trestu smrti obesením. V továrni sa Selmina najlepšia kamarátka Kathy (Catherine Deneuve) rozhodne nájsť Selme schopného obhajcu, ktorý Selmu navštívi vo väzbe a ponúkne jej svoje služby s tým, že dokáže Selmu z toho dostať, nakoľko jej obhajca nevyužil zďaleka všetky možnosti na obhajobu a je tu reálna šanca na zrušenie trestu smrti. Bude to však niečo stáť a to je približne toľko, čo už má našetrené na operáciu syna Gena. Selma sa rozhodne ako matka a presvedčí Kathy, aby tie peniaze dala lekárovi ktorý sľubuje, že operáciu očí synovi Genovi spraví. Samotná scéna popravy je drstaická, brutálna a časovo dlhá. Lars von Trier v tejto scéne mučivo realisticky znázorňuje popravu. Strach zo smrti, technickú stránku veci obesenia, znechutenie dozorkyne, ktorá inštinktívne cíti, že táto žena nie je žiadna vrahyňa a musí ju obesiť. Tento film nie je vôbec vhodný pre citlivé povahy. Budete plakať, alebo budete znechutený a nahnevaný, možno budete cítiť fyzicky žalúdočnú nevoľnosť, ale budete rozhodne emočne dotknutí. Celý film je ladený formou muzikálu a faktom je, že s hudbou narába Lars von Trier sofistikovane. Hudba umocňuje jednotlivé scény a emócie. Neskutočný herecký výkon Björk je jednoznačným plusom vo filme, jej spev, choreografia a vôbec všetko je dokonalé. Neskutočne ju doplňuje Catherine Deneuve, síce vedľajšia postava, ale veľmi prítomná. Tento film som videla v roku 2000 a aj v roku 2023 vo mne tieto dve hodiny a dvadsať minút zanechali stopu. Osobne ho mám zaradení v sekcii – tento film už vidieť zas a znova nedokážem. () (méně) (více)