Dogville

Larse von Trier mě po Tanci v temnotách znovu dostal. Když jsem četl o filmu natočeného v jednom "velkém" interiéru, kde jsou domy (resp. jejich zdi) nakresleny na zemi křídou, myslel jsem si, že to bude pouze experiment bez smyslu. Pustil jsem film a hned první pohled kamery z ptačí perspektivy mě přesvědčil o něčem magickém okolo tohoto "průhledného světa". Rozdělení na kapitoly, epilog a hlas vypravěče mi připomínají divadlo. Okolo celého "městečka" je zeď, v noci černá ve dne svítivě modrobílá. Při mlze je všude mlha, když sněží sněží sníh. Je to neuvěřitelné jak to dokáže vtáhnout a za pár minut to budete považovat za něco opravdu výjimečného. Nevím proč, ale neexistence zdí a minimalizace např dolu a hory je opravdu zvláštní, ale přesto krásná. V člověku to může vyvolat pocit naprosté harmonie a sjednocení se s pohledem na takový svět a nebo naprostý opak a zavrhnutí tohoto filmu. Kamera je opět Larsem von Trierem používána naprosto odlišným způsobem než u jiných autorů. Přiblížení na osobu prožívající emocionální zkoušku je stejné jako v Tanci v temnotách. Film vyprávějící o městě kam přijde žena, která dostane šanci tu zůstat, pokud si jí lidé oblíbí. Nikdo nic nepotřebuje, ale postupně začne přibývat hodně práce a lidé začnou "pomocnice" čím dál více využívat. Vede to až ke znásilnění Nicol Kidmanové a postupnému "kdo chce at si zajezdí :". Film velmi silně ukazuje jak lidé začnou využívat lidi, když oni nemají na vybranou. Vydírání, lenost, krutost.... To vše se najde v tomto městečku. Lidé mohou být opravdové ... sviňe... Velmi jsem litoval Nicol Kidman a Toma, který jí stále říkal o nových a nových plánech jak ji osvobodit. Tom je snílek, který se nakonec nechal zmanipulovat a skončil jak skončil(jen řeknu, že skončil jak měl. Závěr jsem osobně velmi očekával a předem odhadl a myslím, že to není problém(a pokud ano asi jsem fakt sadista :)). Úžasné závěrečné nasvícení toho krásného a následně i špatného(" a pak jsem uviděla to trní okolo...."). Perfektní práce se světly a s mikrosvětem na pár metrech čtverečných. Herecké výkony hvězd různé zářivosti jsou skvělé, lidské a věrohodné. Skvělý film o tom jací lidé byli, jsou a budou .... PS: logika a myšlenky hlavní hrdinky byly chvílemi na hranici ignorance.... (06.02.2005)

Zhlédnuta DC (178 minut) verze. K mému překvapení mi nevadila délka tohoto filmu, které jsem se docela upřímně bál, ani to, že tam nejsou žádné kulisy a že herci (doslova) vše předstírají. Nevadilo mi vlastně nic. Dogville je film, na kterém bych neměnil ani jeden frame. Schválně si zkuste představit, že by se tento silný příběh odehrál v normálních kulisách… ano, pořád by tam ten příběh byl a pořád by to s námi asi zamávalo, ale to prostředí, bez jakýchkoliv kulis, k tomu neskutečně sedělo. Speciálně k tématu tohoto příběhu, který je o lidech, kteří nevidí, jací opravdu jsou - slabí, pokrytečtí a špatní - a kteří předstírají, že nevidí, jak postupně mučí Grace (vynikající Nicole Kidman!) a tak ji přecházejí, někteří vědomě, někteří nevědomě, ji využívají, až do chvíle, kdy se to prolomí a všichni ji doslova zneužívají. Trier zde prozkoumává hodně temné kouty lidské duše/mysli, která si dokáže ospravedlnit prakticky vše či být slepá k jistým věcem. A to ve mně vyvolalo pěknou řádku otázek a hlavně touhu tento film vidět znovu. Hodně silný zážitek s parádním obsazením. 100 %. (06.01.2015)

Velký Dán se v rozsáhlé filmové koprodukci zaměřil na ne příliš vlídný pohled na lidskou přirozenost. Zdánlivá idyla zapadlého amerického městečka, které je opravdu ryze venkovanské, nešetří nikoho. Tajemná kráska, která se během natáčení pohybuje vlastně v přípravně výpravy, v sídlišti a v jeho domech i zákoutích, obnažuje tímto způsobem nejen sebe samu, ale i své okolí. Zdánlivě pevně sevřená komunita, náležitě vyděšená z opakovaného objevování policistů a gangstrů v nikdy předtím nevídané koncentraci, mění postupně svůj počáteční přístup k mladé ženě z jisté vlídné shovívavosti do faktického otrokářského vztahu. Pohlavní zneužívání, opakované znásilňování jinak zbožnými muži je jeho další formou. Strmý obrat o 180 stupňů, kterým se pronásledovaná mladá žena mění v "kmotra naruby" v závěru díla, zcela obrací noty, jež si tito mravní zkáze propadlí "malí" slušní lidé připravili. Závěrečná jatka, kterými mladá žena mírou vlastní krutosti předčí nejen dosavadní věznitele, ale i svého brutálního otce, Trierův pesimistický náhled na temné stránky lidské povahy vystupňovává do závěrečného akordu. Akordu zmaru, pesimismu, do formy, která svůj obludný obsah obléká do přátelsky invenční postmoderní formy. Divadlo - smiřme se s tím - se nemusí omezit jen na jeviště. Je ho plný svět, někdy i plný film. (13.07.2010)

Tři hodiny nudy proto, abychom se dozvěděli, že lidi jsou svině? To už snad každý ví a jestli tohle mělo být to slavné poselství... Čekala jsem od tohohle filmu, že bude trochu nudný, bohužel byl nudný nesnesitelně a ty dvě hvězdičky dávám jednak za výborné herecké výkony (samozřejmě v čele s Nicole Kidman) a jednak za originalitu formy, jinak pardon, ale tohle fakt ne. (06.02.2009)

Velmi originální zpracování, možná vzdáleně připomínající prkna divadla. Důležitou roli měl, což mě trošku překvapilo, vypravěč... často řekl víc, než samy postavy. Moc se mi líbilo spojení venkovského dramatu a gangsterského filmu. Lars von Trier mě opět šokoval (stejně jako ve filmu Tanec v temnotách), závěr byl opravdu nečekaný a vychutnala jsem si ho do posledního štěknutí. (19.04.2006)