Klapzubova XI.

Humoristický román Eduarda Basse se dočkal několika zpracování, a z nich nejznámější je asi právě toto z roku 1938 s Theodorem Pištěkem v hlavní roli otce jedenácti synů Klapzubů. Z nich vytvoří fotbalové mužstvo, které začne vyhrávat jeden zápas za druhým, až začne i reprezentovat Československo. A musí čelit i nečestným jednáním a pokusům ze strany soupeřů. Ve své době film apeloval ještě na jednu – v době blízkého mnichovského diktátu a hrozící rozpínavosti nacismu posiloval národní sebevědomí a češství, a je potřeba se na něj dívat i z tohoto úhlu pohledu. Přesto jde i tak stále o příjemnou fantazii, o jakých sní stovky kluků, dokonce i se záběry ze zápasů té doby – z utkání mistrovství světa Československo – Brazílie v Bordeaux, Československo – Bulharsko (1938), Wolverhampton Wanderers (Anglie) – Československo (kombinovaná Sparta a Slávie) a Slávie – Janov (1938). Disk, jak je tomu u Filmexportu milým pravidlem, má velice dobré provedení, a to jak čistotou obrazu (černobílý ve formátu 1,33:1/4:3), tak i zvuku (v Dolby Digital 2.0). K dispozici jsou české titulky pro neslyšící a anglické. Zajímavé jsou i bonusy. Už při vložení disku do počítače se vám spustí stránka s historickými články v časopisech, jež jsou naskenovány ve vysokém rozlišení, a další dobové materiály najdete v bonusech samotného DVD. Jsou zde velice podrobné biografie a filmografie, fotografie, kde najdeme i některé raritní fotografie, v sekci Zajímavosti pak text o věcech ohledně filmu i předlohy, jež jste neznali. A konečně čtvrthodinové slovo filmového historika nám zasadí celkově film jak do toku vzniku, tak kontextu doby a vztahu k Bassově předloze. (19.08.2015)

Theodoru Pištěkovi leží celý film na bedrech a nebýt jeho účasti, dopadl by patrně daleko hůř. Je v něm ale jeden krásný příklad všem notorickým srovnávačům. Tak jako se tehdy hrál fotbal i hokej jinak, jiné byly i herecké výkony. Dnes se můžeme pousmát nad výkony sportovců i filmových herců, ale fanoušci a diváci to tehdy viděli docela jinýma očima. Každopádně naše současné fotbalové vedení by takového vlastence a poctivce, jako byl starý Klapzuba potřebovalo jako sůl a dost možná, že by se hodil i srdcem hrající Pištěk do současného filmu… (21.06.2008)

Je tam jedna myšlenka, za kterou přidávám bod. A to je monolog starého Klapzuby, který běduje nad tím, že jsou v profesionalismu hráči prodáváni a kupováni jako zvířata na trhu. Kdyby tak viděl, co se děje dneska! Profesionální sportovec je vlastně otrok. Sport pro čest a slávu, nikoliv pro peníze, to je to, čemu tleskám a fandím... Jinak ten film měl velmi slabý scénář, který si z Basse vzal pouze myšlenku o neporazitelné bratrské jedenáctce. Nesměla tu chybět ovšem osudová láska, která všechno zamotává, slovní vtípky a hříčky neměly tentokrát vůbec žádnou úroveň, některé scény neměly vůbec žádný význam pro plynulý děj, možná by použité dokumentární snímky fotbalových zápasů, jenže bohužel nevíme, z kterých jsou vystříhány. (02.09.2016)

Film si vzal z knih jen titul a jinak si vytvořil vlstní příběh.***""S vámi nehrajeme, protože my jsme amatéři, hrajeme fotbal pro radost, a vy profesionálové, a hrajete pro peníze!", takhle a ostře k tomu, odsoudí profesionalismus klučina jménem party fotbalistů,. když si s nimi chtěli Klabzubáci čutnout. A tahle věta je i v knize, ale v knize to vede k dalekosáhlým úvahám o lásce k fotbalu, zda je možná i za peníze či jen bez nich, a ve filmu se jen Klabzubáci zarazí, jdou do sebe, a mažou do další scény...***Dojemné scény v knize se ve filmu vůbec neobjevují, blbých, těch je tam dost...***(18.10.2010) (18.10.2010)

Popravdě, film knize nesahá po kotníky...a možná ani tvůrci moc neměli v úmyslu. Přecejen to bylo natočeno v době, kdy se na tehdejším Československem stahovala mračna a byl zřejmě potřeba vytvořit snímek plný motivace a vlastenectví. O tom svědčí i závěrečná scéna, kdy mládež pochoduje s recitovanou písní, ve které se mimo jiné hlásá že budou držet stráž a bojovat proti nebezpečí. (23.02.2013)