Klapzubova XI.

Nepovedená adaptace slavné klukovské knížky Eduarda Basse, ve které hraje prim fotbal...narozdíl od tohoto filmu! Režisér Ladislav Brom natočil dobově oblíbenou konverzační komedii, která si ovšem s fotbalem vůbec nerozumí...a to ani ideově, ani řemeslně - fotbalové záběry jsou otřesné technické kvality a bolí z nich nejen oči, ale i srdce... (05.07.2017)

Dnes by se řeklo volná adaptace. O fotbal prakticky nejde a i "díky" tristním záběrům přímo ze hřišť je dokonce na obtíž, ale nutno podotknout, že ani ve knížce nehraje kopaná prim. Stěžejní je ta vznosná idea hry pro radost. A jemná kritika těch nafintěných primadon. Klabzubáci i Eduard Bass by se divili, kam až fotbal zašel... Pro ženské publikum je tu hromada techtlí a sem tam nějaké to mechtle, ale zklamalo mě, že nejzásadnější okamžik knížky, kdy klabzubáci poprvé prohrají (s partou kluků, která si s nimi odmítne začutat), komentuje starý Klapzuba jen tak na půl huby a hned stmívačka. Jinak ale funkcionáři a majitelé klubů, jako by si s těmi dnešními z oka vypadli, inu já na bráchu, brácha na mě, lidi řvali, prásk, seděl... Prohráli jsme devět ku jedné. (14.12.2017)

Theodoru Pištěkovi leží celý film na bedrech a nebýt jeho účasti, dopadl by patrně daleko hůř. Je v něm ale jeden krásný příklad všem notorickým srovnávačům. Tak jako se tehdy hrál fotbal i hokej jinak, jiné byly i herecké výkony. Dnes se můžeme pousmát nad výkony sportovců i filmových herců, ale fanoušci a diváci to tehdy viděli docela jinýma očima. Každopádně naše současné fotbalové vedení by takového vlastence a poctivce, jako byl starý Klapzuba potřebovalo jako sůl a dost možná, že by se hodil i srdcem hrající Pištěk do současného filmu… (21.06.2008)

Jako absolutní fanda fotbalu si těžko můžu nechat ujít Klapzubáky, jenže s tímhle jsem tvrdě narazil. Při proslovu starýho Klapzuby o hraní fotbalu pro radost a poctivému přístupu jsem si vybavil ty naše dnešní namyšlený přeplácený primadonky a-lá Baroš, Ujfaluši, atd. a říkal jsem si Klapzubu na Vás, vy chodící manekýni, ale on i starej Klapzuba by byl na ty naše současný nafoukance krátkej, je by musel trénovat leda tak Hitler, aby byli vůbec ochotní za národní reperezntaci alespoň běhat. Jenže film není o uvách, ale o ději a o emocích atady bohužel snímek zcela ztroskotává. Naprosto nepochopitelně je zde potlačen fotbalový prvek na úkor keců, love story a ničeho. Když si vzpomenu jak Bass ve své knížce líčil ty strhující fotbalové bitvy, které klapzubáci sváděli po celým světě a porovnám to s těma několikvteřinovýma záběrama na nejvyznamnější památky té, které země , který měli zřejmě dokreslit ony fotbalové bitvy klapzubáků po celým světě, doplněné o jeden záběr na fotbalový staidon, bylo mě špatně. Za to milostná část příběhu má ve filmu prostor tři prdele a staví tak do ofsajdu celou fotbalovou složku příběhu, no prostě trapas jak kráva. herecký výkon Theodora Pištěka a názory starýho Klapzuby na fotbal jako takový jsou nejsilnější stránkou filmu a to je po hříchu velmi málo. (30.01.2010)

Humoristický román Eduarda Basse se dočkal několika zpracování, a z nich nejznámější je asi právě toto z roku 1938 s Theodorem Pištěkem v hlavní roli otce jedenácti synů Klapzubů. Z nich vytvoří fotbalové mužstvo, které začne vyhrávat jeden zápas za druhým, až začne i reprezentovat Československo. A musí čelit i nečestným jednáním a pokusům ze strany soupeřů. Ve své době film apeloval ještě na jednu – v době blízkého mnichovského diktátu a hrozící rozpínavosti nacismu posiloval národní sebevědomí a češství, a je potřeba se na něj dívat i z tohoto úhlu pohledu. Přesto jde i tak stále o příjemnou fantazii, o jakých sní stovky kluků, dokonce i se záběry ze zápasů té doby – z utkání mistrovství světa Československo – Brazílie v Bordeaux, Československo – Bulharsko (1938), Wolverhampton Wanderers (Anglie) – Československo (kombinovaná Sparta a Slávie) a Slávie – Janov (1938). Disk, jak je tomu u Filmexportu milým pravidlem, má velice dobré provedení, a to jak čistotou obrazu (černobílý ve formátu 1,33:1/4:3), tak i zvuku (v Dolby Digital 2.0). K dispozici jsou české titulky pro neslyšící a anglické. Zajímavé jsou i bonusy. Už při vložení disku do počítače se vám spustí stránka s historickými články v časopisech, jež jsou naskenovány ve vysokém rozlišení, a další dobové materiály najdete v bonusech samotného DVD. Jsou zde velice podrobné biografie a filmografie, fotografie, kde najdeme i některé raritní fotografie, v sekci Zajímavosti pak text o věcech ohledně filmu i předlohy, jež jste neznali. A konečně čtvrthodinové slovo filmového historika nám zasadí celkově film jak do toku vzniku, tak kontextu doby a vztahu k Bassově předloze. (19.08.2015)